Vrchní soud zrušil rozsudek v případu sportovních dotací

Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek v případu údajných manipulací se sportovními dotacemi kvůli nejasnému popisu skutku, pochybnostem o způsobené škodě, ale i kvůli zprošťující části rozsudku. V případu je obžalován mimo jiné bývalý předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) Miroslav Pelta a někdejší náměstkyně ministerstva školství Simona Kratochvílová. Oba už v minulosti vinu odmítli. Městský soud v Praze loni v listopadu Peltu za zmanipulování dotací nepravomocně poslal na šest let do vězení, Kratochvílovou potrestal 6,5 lety.

V případu čelí obžalobě ještě předseda České unie sportu (ČUS) Miroslav Jansta, sekretář unie Jan Boháč, exředitel ministerského odboru sportu Zdeněk Bříza i ČUS a FAČR. Městský soud je v listopadu obžaloby nepravomocně zprostil.

Pelta podle loňského rozsudku, který odvolací soud zrušil, využil své osobní známosti s náměstkyní pro řízení sekce sportu Kratochvílovou a ovlivňoval ji zejména při jejich schůzkách v bytě v centru Prahy tak, aby poskytla dotace konkrétním žadatelům. Mimo jiné jí předložil seznam preferovaných žádostí.

Kratochvílová si pak počínala s vědomím, že nedůvodně znevýhodní ostatní žadatele. Podle rozsudku takto zvýhodnili osmnáct žadatelů a chtěli tím způsobit škodu nejméně 175,8 milionu korun.

Obžaloba také tvrdila, že Kratochvílová ovlivnila v roce 2017 výši dotací ve prospěch Peltovy FAČR a Janstovy ČUS a že mužům vynášela informace. Fotbalové asociaci takto žena podle státního zastupitelství zajistila na úkor ostatních žadatelů navýšení státní podpory o 19,8 milionu korun, unii sportu o 11,5 milionu korun. Městský soud ale v této části všechny obžalované včetně Pelty a Kratochvílové osvobodil.

Městský soud podle odvolacího senátu v odsuzující části rozsudku nejasně popsal, čeho se podle něj Pelta s Kratochvílovou dopustili. Zpochybnil také to, zda a jakým způsobem mohla žadatelům o dotace či státu vzniknout škoda. „Jak již bylo opakovaně v odůvodnění napadeného rozsudku uvedeno, na přiznání dotace není právní nárok; je tedy otázkou, zda samotná skutečnost, že určitému žadateli o dotaci nebylo vyhověno, lze označit za jemu vzniklou škodu,“ cituje z odůvodnění rozhodnutí server.

„Stejně tak samotným nevyplacením finančních prostředků ze státního rozpočtu, s nimiž disponovalo ministerstvo, patrně rovněž nelze označit jako škodu, protože státu zmíněnou nečinností žádná majetková újma nevznikla,“ napsal odvolací senát podle serveru Česká justice.

Soud zpochybnil i zprošťující část rozsudku

Vrchní soud ale podle webu zpochybnil i zprošťující část rozsudku. Pokud městský soud dospěl k závěru, že obžalovaní skutek spáchali, pak je podle odvolacího soudu nelogické, že stejné jednání kvalifikuje jednou jako trestný čin a podruhé ne.

„Rozdíly ve skutcích uvedených v odsuzující a zprošťující části rozsudku, spočívající v tom, že v prvním případě se jednalo o dotace na investiční akce a ve druhém o neinvestiční, že ve druhém případě se vedle obžalovaných Kratochvílové a Pelty měli na spáchání skutku podílet i další obžalovaní, takový postup neodůvodňují,“ vysvětluje vrchní soud. Janstovi ani Peltovi podle soudu nepříslušelo, aby do průběhu dotačního řízení zasahovali.

Městský soud také nyní musí podle České justice znovu provést dokazování ohledně toho, jakou roli v případu hrála tehdejší ministryně školství Kateřina Valachová. „Primárně se jedná o to, zda byly neveřejné informace sdělovány i dalším, v žalobě neuvedeným osobám, a také jaké pokyny dávala ohledně jednotlivých žádostí své náměstkyni Kratochvílové,“ napsal server.