Až devadesát procent infekcí, které ve svých ordinacích řeší praktičtí lékaři, je podle lékařky Ludmily Bezdíčkové virových a antibiotika na ně nezabírají. Přesto stále někteří pacienti jejich předepsání vyžadují. Lékaři by měli preferovat ta úzkospektrální jako penicilin, na který není alergie tak častá, jak se lidé domnívají. Často jim je navíc diagnostikovaná nesprávně. Informovali o tom zástupci Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
„Za posledních třicet let užíváme minimálně o pětinu antibiotik více, přičemž populace není více nemocná, ale léky jsou dostupnější,“ uvedla Helena Žemličková ze SZÚ. Někteří pacienti do ordinací praktického lékaře už přicházejí s tím, že chtějí předepsat antibiotika nebo je žádají i preventivně do domácí lékárničky.
„Řada lékařů udává, že tlak pacientů na předepsání antibiotik je velký. Udávají to jako jeden z nejčastějších důvodů, proč je předepíší, i když o tom nejsou přesvědčeni,“ citovala Žemličková výsledky průzkumu SZÚ. Podle něj si stále třetina lidí myslí, že antibiotika urychlí léčbu nachlazení a pětina lidí si je nasazuje i sama, pokud jim například zbyly doma po poslední léčbě.
Problém antibiotické rezistence
Nadměrné užívání antibiotik v populaci vede podle oborníků k tomu, že na některé odolné bakterie přestávají fungovat. Antibiotická rezistence je problém zejména při hospitalizacích, v nemocnici antibiotika dostává až třetina pacientů, kteří jsou tam i s jinými potížemi. Právě v nemocnicích se přitom odolné bakterie šíří nejvíce.
„Přežití autonehody nebo léčby rakoviny pak záleží i na tom, jak silná je antibiotická rezistence,“ řekl lékař Jan Strojil z Fakultní nemocnice v Olomouci. S různými infekcemi se podle něj potýkají například pacienti na umělé plicní ventilaci.
Bakterie se navíc neustále vyvíjejí. A umějí to velmi rychle. „Bakterie získá rezistenci od okolních bakterií. Druhým způsobem je to, že bakterie se sama v přítomnosti antibiotika přizpůsobí,“ popsala vedoucí skupiny Mechanismy antibiotické rezistence z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR Gabriela Balíková Novotná.
Jak rychle to dokáží, ukazuje pokus vědců z Harvardovy univerzity. Obří Petriho misku rozdělili na devět částí. Vnější okraje nechali čisté – a čím blíž ke středu, tím více antibiotik na ni umístili. Aby se bakterie dostaly do dalšího prostředí a odolaly vyšší dávce, musely zmutovat. Do místa s největším množstvím antibiotik se dokázaly dostat za pouhých jedenáct dní.
Postupně se učil i zlatý stafylokok. Některé jeho kmeny patří podle Světové zdravotnické organizace (WHO) mezi dvanáct nejrizikovějších, co se rezistence týče. Penicilin na ně už nezabírá a možností, jak je léčit, postupně ubývá. Vědci se proto nyní hlavně snaží pochopit, jak odolnost bakterií vzniká. „Umožní nám to vylepšit stávající antibiotika tak, aby rezistenci dokázala překonat,“ dodala Balíková Novotná.
Toho vědci využili před pěti lety. Spojili dvě známé látky a vyvinuli nové antibiotikum – CELIN. Zatím ho testují na zvířatech. Jestli bude úspěšný, ale není jisté.
Kvůli stále vyšší odolnosti bakterií vůči účinkům antibiotik ročně ve světě zemře přes jeden a čtvrt milionu lidí. To je víc než úmrtí na AIDS nebo malárii. Podle odborníků se situace může zhoršovat. Problém se přitom netýká pouze těch, kteří užívají antibiotika často, ale celé populace.
Vliv epidemie covidu
Lékaři se obávali toho, jak se na antibiotické rezistenci projeví epidemie covidu-19, kdy bylo hospitalizovaných více než 200 tisíc lidí. „Lékaři se báli, že bude epidemie probíhat jako španělská chřipka a sekundárním problémem bude bakteriální pneumonie. U covidu se ale vyvine virová pneumonie a u ní antibiotika nepůsobí,“ vysvětlila Žemličková.
Proto lékaři od podávání antibiotik nakaženým covidem-19 ustoupili a rezistence nejvýznamnějších bakterií v nemocnicích se paradoxně snížila. „Schopnost adaptace bakterií je obrovská ve srovnání s lidskou populací,“ dodala.
Infekcí způsobených bakteriemi, které nereagují na většinu antibiotik, navíc na začátku pandemie i kvůli přísným hygienickým opatřením ubylo. „Z předběžných dat už vidíme, že se situace vrací do režimu jako předtím,“ podotkla garantka Národního antibiotického programu Státního zdravotního ústavu Helena Žemličková.
Vývoj nových antibiotik
Podle studie před deseti lety v Evropě umíralo v důsledku infekcí multirezistentní bakterií 25 tisíc lidí za rok, v roce 2018 jich bylo už 33 tisíc. Vliv na to má i stárnutí populace. Do vývoje nových antibiotik se podle Strojila farmaceutické firmy příliš nepouštějí, protože pro ně není ekonomicky výhodný.
„Obecně se používá číslo 25 miliard korun. Je potřeba stanovit nějaké motivační faktory. Tak, aby farmaceutické společnosti, které do výzkumu investují, měly jistotu, že se jim investice vyplatí,“ řekl výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.
Vývoj trvá třeba i dvacet let a odborníci pak nový lék, na který si bakterie ještě odolnost nevytvořily, nasazují jen malému množství pacientů a používá se jako rezerva u těch, kterým nefunguje nic jiného. V Česku kvůli tomu, že na infekci nezabrala žádná antibiotika, zemře ročně na 500 pacientů. Lékaři upozorňují, že to je více než obětí dopravních nehod.
Téměř všechna antibiotika uvedená na trh v posledních třiceti letech byla vylepšenou verzí už dříve schválených léků. Nových typů přípravků je 89. Jsou buď ve fázi klinických testů nebo čekají na posouzení americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv.
Antibiotika s úzkým záběrem
Světová zdravotnická organizace i SZÚ se proto snaží vzdělávat lékaře, aby předepisovali nejprve antibiotika s úzkým záběrem, například penicilin. Řada pacientů uvádí, že má na tento lék alergii, podle Strojila je to ale mýtus a není tak častá. „U 98 procent pacientů nejde o alergii, je potřeba to znovu posoudit,“ uvedl. Anafylaktická reakce po penicilinu je málo častá.
Výběr lékařům ale zužuje také momentální dostupnost přípravků. „Že bychom neměli žádné, se naštěstí ještě nestalo. Nicméně aktuálně řešíme výpadek toho nejčastěji užívaného – v-penicilinu,“ podotkla Bezdíčková.
Některé léky, včetně antibiotik, v nejbližší době zřejmě zdraží. Firmy upozorňují, že když nebudou moci zvýšit jejich cenu, s výrobou skončí. Ministerstvo zdravotnictví proto řeší, jak náklady farmaceutickým společnostem kompenzovat. Jasno má být do konce roku. Pacientů se to ale asi výrazně nedotkne. Ceny by mohly dorovnat zdravotní pojišťovny. Podražit mají hlavně léky na recept, u kterých denní dávka stojí jednotky korun.
