Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo půl roku, začala 24. února. Česká republika přijala od té doby nejvíce ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel ze všech států, které jim poskytly azyl. Stát a samosprávy vydaly ke konci července na uprchlickou krizi asi 12,6 miliardy korun. České školy se připravují na obtíže při začleňování ukrajinských žáků do výuky, zatím se jich zapsalo asi 57 tisíc, ale kolik jich reálně nastoupí, ředitelé škol netuší.
V první vlně uprchlíků přišla do České republiky také Iryna Solomatovová. Na Ukrajině působila jako asistentka pedagoga v mateřské škole, pochází z Irpině, která byla jedním z prvních napadených míst.
„Bombardovali nás od čtyř od rána, můj muž jezdí do práce do Kyjeva. To on mě informoval, že začala válka, a já už do práce nešla. Pak začalo bombardování letiště Hostomel, což je nedaleko od Irpině, několik hodin jsem ležela s dětmi na podlaze,“ vzpomíná Solomatovová.
Reportér Martin Jonáš popsal napadení Irpině jako zkázu, jakou do té doby v žádné válečné zóně nezažil. „Tohle obrovské nasazení ničivé síly ruského dělostřelectva přímo proti husté zástavbě normálního středoevropského města, to je zážitek, který si člověk z hlavy nevymaže,“ vzpomíná reportér. „Ani zpravodajská kamera to nedokáže plně zprostředkovat,“ myslí si.
Kolik dětí nastoupí, nikdo neví
Solomatovová se nakonec se třemi dětmi pokusila opustit Ukrajinu vlakem. „Neriskovali jsme jízdu autem, věděli jsme, že se střílí i na osobní auta, na kterých je napsáno slovo děti,“ vysvětluje. Poté, co byl železniční most vyhozen do vzduchu, musela rodina překonat část cesty pěšky. Otec zůstal na Ukrajině a zapojil se do domobrany.
Děti už do české školy nastoupily, ale zvykají si na život v cizí zemi obtížně. „I teď se mě pořád ptají, kdy se vrátíme domů. Kdy se to ale stane, nevím, protože do našeho domu se trefila raketa,“ říká Solomatovová.
Do českých škol se dosud zapsalo asi kolem padesáti sedmi tisíc žáků z Ukrajiny, původně úřady přitom odhadovaly počet kolem 130 tisíc dětí. Situaci komplikuje to, že část uprchlíků se už vrátila na Ukrajinu, jiní ale ještě přicházejí.
„Kolik žáků nastoupí, to je otázka,“ připouští nejistotu prezident asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.
Problémy čeká i při komunikaci dětí s učiteli a spolužáky. „Čekáme na další legislativní kroky, které umožní, že nebudeme improvizovat, ale budeme moci získat ukrajinské asistenty a zaměstnat ukrajinské učitele, a budeme moci věci řešit na základě platné legislativy, a ne na základě takříkajíc lidové tvořivosti,“ přeje si Zajíc.
Miliony na adaptační kurzy
Adaptační a jazykové kurzy pro ukrajinské uprchlíky už ale probíhají, provozuje je přes čtyři sta organizátorů. Organizace si na to rozdělily podle ministerstva školství zhruba tři sta milionů korun. Peníze měli organizátoři vyčerpat na aktivity do konce srpna, od září do prosince ministerstvo počítá s dvěma sty miliony korun.
V dubnu přitom ministerstvo na skupiny pro uprchlíky ve věku od tří do patnácti let vyčlenilo 1,25 miliardy korun a na kurzy češtiny pro běžence ve věku čtrnáct až osmnáct let až sto padesát milionů korun. Úřad pak ještě vypsal další dotační program se sto miliony korun na podporu prázdninových jazykových kurzů pro děti ve věku šest až osmnáct let.
Dotace na adaptační skupiny od ministerstva školství ocenil předseda správní rady Nadačního fondu Help Ukraine Vladimír Gergel. Jako velký problém pro ukrajinské uprchlíky nyní vnímá zejména komunikaci s úřady práce. Kritizoval například dlouhé fronty v pražských Holešovicích – pobočce, která byla vyčleněna právě na pomoc pro ukrajinské uprchlíky, aby jednotlivá pracoviště nebyla přeplněna. Lidé tam ale i tak čekají dlouhé hodiny. Někteří dokonce před úřadem nocují.
Hledání práce podle Gergela Ukrajincům komplikují také chybějící místa v mateřských školách. „Situace s malými dětmi do pěti let – to je katastrofa,“ řekl. Uprchlici z Oděsy Inně Mytsové se místo pro její dítě nalézt povedlo. „Což mi poskytlo možnost tady pracovat,“ dodala žena, jejíž manžel nyní bojuje ve válce.
Rakušan: Čekali jsme 20 tisíc uprchlíků za měsíc, přišli za týden
Příprava na vlnu uprchlíků byla podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) první věcí, kterou česká vláda se začátkem ruské invaze začala řešit. „Tušili jsme, že bude masivní, protože proudy uprchlíků se objevily hned po začátku invaze. Začala se velmi plnit slovensko-ukrajinská a polsko-ukrajinská hranice. Ze všech předpokladů vyplývalo, že Česká republika bude cílovou zemí,“ řekl s tím, že jedním z důvodů pro takové předpoklady bylo i to, že ukrajinská diaspora byla v Česku silná už před válkou.
„Velkou vlnou se ale před ukrajinskou migrační vlnou myslelo, že přijde dvacet tisíc lidí měsíčně. My jsme dvacet tisíc lidí měli během prvního týdne,“ uvedl v rozhovoru pro ČT.
Podle něj zafungovala i evropská solidarita. Upozornil ale, že kdyby měla přijít další velká migrační vlna, bylo by nutné se bavit o tom, že kapacity střední Evropy jsou nyní na svých limitech. „Další velkou vlnu už bychom nezvládli. Už by bylo nutné jednat o tom, abychom s dalšími evropskými zeměmi našli jiný model,“ dodal.
Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Česká republika přijala na počet obyvatel nejvíc uprchlíků. Ministerstvo vnitra vydalo běžencům přes čtyři sta patnáct tisíc víz k ochraně. Část z uprchlíků se už vrátila do vlasti. V červnu úřady odhadovaly, že v Česku zůstává asi dvě stě osmdesát tisíc až tři sta tisíc běženců.
Podle ministerstva práce Česko poskytlo válečným uprchlíkům z Ukrajiny na humanitárních dávkách za půl roku od začátku ruské invaze 5,9 miliardy korun. Domácnostem v Česku stát na ubytování příchozích přispěl částkou osm set čtyřicet šest milionů korun.
Asistenční centra získají peníze od státu
Ministerstvo vnitra rozdělí mezi kraje 200 milionů korun na provoz asistenčních center pomoci ukrajinským uprchlíkům. Kraje dosud financovaly asistenční centra z vlastních rozpočtů. O záměru vyhlásit dotace pro kraje ministerstvo vnitra informovalo ve středu vládu. Požádat budou moci všechny kraje a hlavní město Praha.
„Bez krajů a toho, že provozovaly KACPU (krajská asistenční centra pomoci Ukrajině), bychom uprchlickou vlnu tak dobře nezvládli. Vhledem k tomu, že dosud provoz center hradily ze svých rozpočtů, chceme jim dotacemi a proplacením nákladů pomoci a poděkovat,“ řekl Rakušan.
Peníze ministerstvo rozdělí krajům ve dvou dotačních kolech. V prvním si kraje budou moci požádat o příspěvek na provoz KACPU v období od 27. února do 30. června a na tuto část resort vyhradil 166 milionů korun. Druhé kolo dotací se bude týkat provozu center během letních prázdnin.
„Vzhledem k tomu, že v současnosti dochází k výraznému omezování činnosti KACPU, bude provoz od září v případě nutnosti řešen samostatným dotačním titulem s paušální částkou,“ uvedlo ministerstvo.
Úkolem asistenčních center je zejména zajistit uprchlíkům z Ukrajiny řízení o vydání dočasné ochrany, zprostředkovat nouzové ubytování, poskytovat psychosociální pomoc, první zdravotnickou pomoc či zajistit další nezbytné služby, například tlumočení nebo stravování.
