Čeští zemědělci už sklidili většinu obilí. Pečivo podle nich nezlevní, ceny ovlivňují energie

3 minuty
Události: Žně v Česku míří do finále
Zdroj: ČT24

Žně v Česku míří do finále. Téměř pětadevadesát procent všeho obilí už zemědělci sklidili, v porovnání s loňským rokem rychleji a také s větším výnosem. Přesto podle zemědělců a mlynářů nelze čekat, že by mouka a pečivo zlevnily. Hlavním důvodem jsou ceny energií.

Cena obilovin na světových trzích už druhý měsíc v řadě klesá. V pondělí se tuna pšenice prodávala za 335 eur, tedy zhruba 8,2 tisíce korun. To je výrazně méně než v prvních měsících války na Ukrajině. „Nicméně se to nesetkává s poklesem nákladů, ty jsou meziročně mnohonásobně vyšší. Především u minerálních hnojiv, pro jejichž produkci je potřeba zemní plyn,“ upozornil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Zemědělci v Česku si ale letos připlatí také za uskladňování a sušení sklizně. „U pšenice byly náklady na hektar patnáct tisíc korun. Nyní jsou na tu sklizeň třicet tisíc, což samozřejmě znamená, že se to nějakým způsobem musí promítnout do cen obilí,“ uvedl agrární analytik Petr Havel.

V Mlýnu Perner zatím stále zpracovávají obiloviny, které nakoupili na jaře za rekordní ceny. Letošní úroda se k nim dostane až na podzim. I tam počítají, že za ni zaplatí víc než loni. „Myslím si, že to bude na úrovni 350 až 400 euro za tunu. Podle mě ta situace bude vážnější, než je v dnešní době,“ řekl jednatel společnosti Daniel Perner.

V Pekařství Moravec nyní za mouku platí dvojnásobek. Podle jednatelky firmy Hany Moravcové nejsou indicie, že by se ceny měly pohybovat směrem dolů. Ještě více si připlatili za energie, kde úspory hledají jen těžko. „S ohledem na to, že na cenu pečiva nemá vliv jenom cena mouky, ale především energie, která enormně narůstá, u nás až o tři sta procent, tak se obávám, že cena pečiva se bude spíš zvyšovat,“ uvedla Moravcová.

Podle analytiků by se už nemělo jednat o dramatický růst, ale o zvýšení cen v řádu procent. Každá dvacátá pekárna už podle jejich svazu kvůli velkým nákladům skončila a další mohou následovat.

Rychleji než loni

V Česku je aktuálně podle pondělního žňového zpravodajství ministerstva zemědělství sklizeno už přes 94 procent ploch obilovin. Obilovin už z polí zemědělci sklidili 7,42 milionu tun. Posekáno je obilí na výměře 1 226 918 hektarů z 1 298 775 hektarů osetých ploch. Řepky je sklizeno 1,14 milionu tun.

Úřad uvedl, že jsou stále patrné rozdíly mezi jednotlivými kraji, ve většině z nich je sklizeň obilovin v závěrečné pětině. „Ve sklizni stále mírně zaostává Karlovarský kraj, kde je zatím sklizeno 72 procent obilovin a 87 procent řepky. Morava má sklizeno 348 tisíc hektarů, tedy 97 procent sklizňových ploch obilovin, Čechy mají posekáno 879 tisíc hektarů, což je 93 procent sklizňových ploch,“ uvedl resort. 

Těsně před závěrem je sklizeň ječmene ozimého, kterého zbývá sklidit zhruba 0,4 procenta osetých ploch. Téměř u konce je také ozimá pšenice, které je již sklizeno přes 95 procent. Stejné procento ploch je sklizeno také u jarního ječmene.

Stejně jako v minulých týdnech postupuje sklizeň rychleji než loni, kdy bylo touto dobou sklizeno přes 51 procent obilovin. Řepky je již sklizeno 99 procent osetých ploch, minulý rok to bylo 89 procent. Nejvíce se opožďuje oves, kterého je sklizeno přes 68 procent ploch, loni to bylo v této době asi osm procent ploch.

Průměrný výnos obilovin byl v minulém týdnu 6,05 tuny na hektar, proti minulému roku je o 0,33 tuny na hektar nižší, proti roku 2020 je nižší o 0,04 tuny na hektar. Ministerstvo zemědělství upozornilo, že letošní výnos je ale vyšší, než byly výnosy ve stejné době v roce 2019, 2018 i 2017, kdy byly nižší než šest tun na hektar. Průměrný výnos řepky byl v minulém týdnu 3,37 tuny na hektar.

Sklizeň obilovin podle odhadu Českého statistického úřadu letos bude 7,4 milionu tun, což je o 2,5 procenta více než loni. Úřad také odhadl, že o 4,7 procenta na 1,07 milionu vzroste sklizeň řepky, oba odhady podle aktuálních odhadů sklizeň lehce překonala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 21 mminutami

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 4 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 7 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Babiš při interpelacích odpovídal na otázky o střetu zájmů či Turkovi

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...