Nezaměstnanost v Česku v červenci stoupla na 3,3 procenta z červnových 3,1 procenta. Pracovní místo si na konci sedmého kalendářního měsíce hledalo prostřednictvím úřadů práce přes 240 tisíc lidí. Na jedno volné místo připadá v Česku v průměru 0,8 uchazeče. Údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR, podle kterého je červencový nárůst nezaměstnanosti očekávaným sezonním výkyvem.
Nezaměstnanost v Česku v červenci mírně vzrostla na 3,3 procenta
V evidenci úřadů práce bylo na konci července 240 706 zájemců o zaměstnání. Bylo to o 9397 více než v červnu a o zhruba 31 a půl tisíce méně než loni v červenci.
Volných míst v nabídce úřadů práce bylo ke konci letošního prvního prázdninového měsíce 313 250. Ve srovnání s červnem to bylo o 6158 méně. V meziročním srovnání počet neobsazených pozic klesl téměř o pětačtyřicet tisíc.
Příčinou červencového nárůstu nezaměstnanosti je omezení náboru nových zaměstnanců v důsledku celopodnikových dovolených. V menší míře se v nárůstu projevil i příchod části absolventů škol na pracovní trh, uvádí úřad práce.
Vývoj závisí i na válce
„Vývoj v následujících měsících bude záviset na průběhu válečného konfliktu na Ukrajině, počtu nově evidovaných uchazečů o zaměstnání z řad občanů Ukrajiny, dopadech energetické krize na zaměstnavatele, trvající vysoké inflaci, kvůli které rostou náklady na výrobu, či aktuální epidemické situaci,“ uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
Podle zdrojů úřadu získalo v Česku od vypuknutí konfliktu na Ukrajině letos v únoru do konce července práci celkem 97 238 občanů Ukrajiny. Někteří z nich už se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci července tak v ČR pracovalo 73 908 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.
Události: Výrobce plastových automobilových dílů Megatech Industries uzavře závod v Hlinsku (zdroj: ČT24)
Nejvyšší podíl nezaměstnaných, pět procent, vykazoval na konci prvního prázdninového měsíce Ústecký kraj. Následoval Moravskoslezský kraj s mírou nezaměstnanosti 4,8 procenta. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstala v Pardubickém kraji, a to 2,3 procenta.
Meziročně se situace nejvíce změnila na Karlovarsku. Podíl nezaměstnaných tam oproti loňskému červenci klesl o 1,4 procentního bodu na 3,6 procenta.
Analytici: Míru ovlivnila inflace
„Trh práce v červenci odhalil jak běžné sezonní trendy, tak mírný propad poptávky po pracovní síle,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Počet nezaměstnaných stoupl proti červnu o deset tisíc, což podle něj odráží hlavně ukončování sezonních prací.
„Menší část zvýšení nezaměstnanosti lze připsat registracím čerstvých absolventů škol, také v souladu se sezonními trendy. Kde se ale letošní vývoj začal mírně lišit, je ve schopnosti trhu práce nezaměstnané absorbovat. Získat nové zaměstnání se zdá být proti loňsku obtížnější, protože nabídka klesla,“ poznamenal.
Růst červencové míry nezaměstnanosti ovlivnila především inflace, řekl ČTK generální ředitel personální agentury Randstad Jacek Kowalak. Podniky jsou podle něj z důvodu zdražování nuceny šetřit, přehodnocovat investice a omezit nábor na místa, která nutně nepotřebují. „Šetří i potenciální zákazníci, méně utrácejí za zbytné služby a zboží. Některé firmy budou v budoucnu dokonce nuceny počet zaměstnanců zredukovat,“ míní.
Analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš pro celý letošní rok předpokládá, že se nezaměstnanost udrží v průměru na červencových 3,3 procenta. Na podzim by podle něj sezonní vlivy, tedy například větší poptávka v zemědělství, mohly přispět k mírnému snížení pod tuto úroveň, na přelomu roku by naopak nezaměstnanost mohla mířit blíže ke čtyřem procentům. Přesto i v roce 2023 očekává podíl nezaměstnaných v průměru na 3,6 procenta, výhledově v dalších letech pak s ekonomickým oživením bude nezaměstnanost dále klesat, dodal.