Evropská komise uzavřela řízení o střetu zájmů s Českem

10 minut
Zpráva EK o auditním řízení ke střetu zájmů
Zdroj: ČT24

Evropská komise uzavřela zhruba po třech letech řízení o střetu zájmů s Českem, řekl na tiskové konferenci ministr pro místní rozvoj (MMR) Ivan Bartoš (Piráti). Řízení zahrnovalo několik desítek zjištění, z nichž zůstalo několik otevřených do března a května letošního roku. MMR auditorům následně odeslalo odpovědi k těmto zbývajícím případům. Nezákonná přidělení dotací, která se mimo jiné týkají i bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), budou řešit jednotlivá ministerstva.

Nezákonné přidělení dotace EK zjistila například u společnosti Pekárna Zelená louka z koncernu Agrofert na toastovou linku, která nesplňovala kritéria inovace. Ministerstvo průmyslu a obchodu zahájilo řízení o odnětí této podpory ve výši sto milionů korun. Bartoš předpokládá, že i další dotace budou jednotlivé resorty vymáhat. Může to ovšem vést až k soudním řízením, předeslal. Agrofert patří do svěřenských fondů expremiéra Babiše.

„Pan poslanec Babiš používal v mediálním prostoru takový tríček, kdy tvrdil, že Česká republika nic vracet nebude,“ řekl ministr. Takový scénář fakticky podle něj opravdu nenastane, ale v následujícím období, kdy budou přiznány nebo otevřeny další dotační tituly, dostane Česko o to méně. Bartoš předpokládá, že se tak skutečně stane. „Bude to na našich institucích tyto peníze vymoci na firmě, která čerpala dotace v rozporu s danými pravidly,“ poznamenal dále. 

Bartoš prohlásil, že opatření, které Česko v souvislosti se střetem zájmů bývalého premiéra přijalo, vše dostatečně narovnala a Evropská komise potvrdila, že Praha podnikla správné kroky. Mezi přijatá opatření patří i úpravy zákonů v českém právním řádu. Ministr rovněž zmínil, že další významnou úpravou je jednotné prostředí, které nastavuje pravidla pro využití evropských fondů. 

„Jsou to i nedávno schválené postupy k prevenci identifikace střetu zájmů, které jsou v České republice již nyní i v souladu s tím, co požadovala Evropská komise,“ vysvětlil Bartoš. Komise tak podle něj mohla konstatovat, že opatření dokládají funkčnost řídících a kontrolních mechanismů pro čerpání fondů EU v Česku.

Končí ostuda, prohlásil Bartoš

Ministr zdůraznil, že Komise nikdy nebyla nepřítelem Česka, ač to tak mohlo v minulé vládě vyznívat. „Skutečně vždy hájila zájmy daňových poplatníků,“ podotkl. Podle svých slov je rád, že se podařilo spor s Komisí urovnat.

„Z mého pohledu tak končí ostuda, kterou Česká republika musela podstupovat, kdy bývalý premiér Babiš podle auditu spoluvytvářel prostředí, ve kterém jeho firmy čerpaly dotace,“ podotkl Bartoš. Dodal, že jde o potvrzení toho, že nová vláda chce Česko důstojně reprezentovat. Upozornil, že kvůli chování bývalého premiéra bylo ohroženo čerpání dotací ve výši 180 miliard, například i v plánu obnovy.

Ukončení auditu EK je podle Bartoše podstatné i kvůli tomu, že bude nyní možné zveřejnit příslušné dokumenty, což má MMR v plánu.

Z fondů EU může Česko čerpat 550 miliard korun, EK schválila Česku osm z devíti programů na období let 2021 až 2027, přičemž schválení posledního z nich, programu Spravedlivá transformace, se očekává v srpnu.  

V rámci unijních zdrojů politiky soudržnosti má Česko na nové období schváleny programy Jan Amos Komenský, Technická pomoc, Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, Zaměstnanost+, Doprava, Životní prostředí, Integrovaný regionální operační program (IROP) a Rybářství.

Schvalování probíhá plynule

„Schvalování programů pro novou sedmiletku probíhá plynule a podle našich očekávání, které si ministerstvo pro místní rozvoj v roli koordinátora politiky soudržnosti v České republice vytklo,“ řekl Bartoš.

Jiří Kvíz, ředitel společnosti enovation, která se zabývá mimo jiné dotačním poradenstvím, uvedl, že dotační programy měly být spuštěny už loni, což je patrné již z názvu programového období 2021 až 2027. „Protože se však nacházíme již ve druhé polovině roku 2022, tak je zřejmé, že Česká republika zaspala s implementací programů, které měly pomoci s post-covidovou obnovou země, s včasným zajištěním energetických úspor ve firmách a obecnou stimulací ekonomiky na prahu začínající recese a pod tíhou rekordní inflace,“ řekl.

V některých programech na období 2021 až 2027 byly vyhlášeny první výzvy. Jejich přehled je na zastřešujících stránkách dotaceeu.cz.

Letos koncem května MMR uvedlo, že Komise Česku ke konci dubna proplatila 503,9 miliardy korun, tedy zhruba tři čtvrtiny peněz vyjednaných pro programové období 2014 až 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) v příspěvku na sociální síti. Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS).
11:01Aktualizovánopřed 11 mminutami

Hasiči vytáhli na povrch muže zraněného v jeskyni v Moravském krasu

Po téměř 21 hodinách byl zraněný muž vytažen z jeskynního systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu, uvedli v neděli kolem 8:40 hasiči. Po ošetření byl převezen do nemocnice. Podle reportéra ČT Tomáše Foltána patřil do skupiny tří profesionálních speleologů, kteří měli v jeskyni v sobotu za úkol prohlédnout podzemní prostor pro možnost dalšího rozšíření.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

V Brně na hlavním nádraží vykolejila lokomotiva, provoz je omezen

Na brněnském hlavním nádraží ráno při posunu částečně vykolejila lokomotiva. Provoz v místě je velmi omezen, většina dálkových spojů jede odklonem podobně jako regionální vlaky, které v některých úsecích ale nahradily i autobusy. Informoval o tom mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka a České dráhy (ČD). Podle Kavky ve vykolejené soupravě necestovali lidé.
před 1 hhodinou

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
před 4 hhodinami

Amalgámové plomby končí, pojišťovny začínají proplácet bílé

Amalgámové plomby zubaři v Česku musí přestat používat, podle nových evropských pravidel materiál se rtutí budou moci od července použít už jen ve výjimečných případech. Pojišťovny bílé výplně již začaly proplácet. Část stomatologů ale změny kritizuje – ty základní bílé, které jsou plně hrazené, podle nich nejsou dostatečně odolné. Vyhotovení bílé vrstvené plomby navíc zubaři trvá delší čas, proto se jeho návštěvy prodraží.
před 5 hhodinami

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
před 5 hhodinami

Sněhová situace přeje lyžařům a běžkařům

Díky ideálním sněhovým podmínkám v Česku otevřela menší a níže položená střediska. Některá z nich přitom po několikaleté přestávce. Lyžaři si kvalitu sněhu pochvalují například v Kašperských horách na Šumavě či na Trutnovsku. Na řadě míst se také běžkuje. Provozovatelé velkých lyžařských areálů si nicméně všímají, že přibývá lidí, kteří v zimě vyrazí na hory, i když nelyžují. Proto pro ně rozšiřují aktivity, při kterých lyže nepotřebují. Jde o bobovací dráhy, wellness služby nebo třeba bazény.
před 15 hhodinami

Vrcholí jednání o platech ve veřejné sféře. Nyní už s novou vládou

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
před 16 hhodinami
Načítání...