Stát opět nabízí peníze na výměnu starých kotlů za ekologičtější vytápění. Kraje právě začínají přijímat žádosti. V takzvaných kotlíkových dotacích rozdělí přes pět miliard korun. Zatímco dříve mohl žádat o dotaci každý, nově jsou určené pouze pro domácnosti s nižšími příjmy, zejména pro seniory. Vzhledem k Ruskem rozpoutané válce na Ukrajině také končí podpora topení zemním plynem. Zájem o výměnu kotle je enormní. Kapacity firem jsou tak naplněné a čekací lhůty v řádu měsíců.
Kotlíkové dotace mají pomoci s výměnou neekologických topenišť. Nově o ně ale můžou žádat jenom nízkopříjmové domácnosti – automaticky důchodci a rodiny, které pobírají příspěvek nebo doplatek na bydlení. Dále na ně dosáhnou domácnosti, které prokáží, že jejich příjem předloni nepřesáhl čtrnáct tisíc na osobu a měsíc.
Lidé se již mohou hlásit v Plzeňském kraji, ve středních a jižních Čechách a v kraji Olomouckém. V pondělí se přidá Moravskoslezský kraj. Postupně budou přibývat i další regiony.
V prvních vlnách kotlíkových dotací stát přispíval i na moderní kotle na uhlí. S tím však přestal před třemi roky. Do budoucna Evropská komise nechtěla podporovat ani plyn. Teď navíc do kotlíkových dotací zasáhla válka na Ukrajině a snaha zbavit se závislosti na ruských fosilních palivech.
„Nepodporujeme plynové kotle, asi už ani nemusíme zdůvodňovat, proč kotle na plyn v současné době nejsou tím nejlepším řešením. Ale o to víc vstřícnost dáváme k obnovitelným zdrojům, takže navyšujeme dotace na tepelná čerpadla,“ argumentuje ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).
Ostatní mohou využít Zelenou úsporám
Stát proplatí až pětadevadesát procent nákladů na pořízení tepelného čerpadla nebo kotle na biomasu. Nabízí i šedesátiprocentní a vyšší zálohu. V případě plynových kotlů jde ale jen o ty instalované nebo objednané do dubna. Nové podporu už nezískají.
Nově domácnosti můžou dostat až 180 tisíc, o padesát tisíc víc. Podle Komory obnovitelných zdrojů nebo aliance Šance pro budovy by ale stát měl nabídnout dotace a půjčky prakticky každému, kdo o změně vytápění přemýšlí.
„Abychom pomohli domácnostem, které v uvozovkách nemají v kapse korunu navíc. To znamená, ne že by byly úplně chudé, ale zkrátka nemůžou si dovolit rozpustit rodinné rezervy,“ míní předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.
Domácnosti, které nejsou nízkopříjmové, mohou využít program Nová zelená úsporám, který nabízí „jen“ padesátiprocentní dotaci. I tak je zájem třeba o fotovoltaiku rekordní. Letos do května se už sešlo víc žádostí než loni za celý rok.
Ministerstvo chystá také rychlé dotace na dílčí renovace, třeba jen zateplení střechy, bez velké administrativy. O dva roky do září 2024 pak odložilo konec kotlů první a druhé emisní třídy.
Zájem o výměnu kotle je velký
Změnit způsob vytápění plánuje v dohledné době asi každá osmá domácnost. V nejnovějším výzkumu Trendy Česka pro Českou televizi to deklarovalo dvanáct procent respondentů. Častěji jde o ty, kteří topí uhlím, pak o domácnosti využívající elektřinu a plyn. Naopak výjimečně mají zájem obyvatelé bytů napojených na dálkové vytápění.
Skoro polovina lidí naopak změnu neplánuje a třiaosmdesát procent uvádí, že tuto možnost nemá. Zájem je přesto enormní. Kapacity firem jsou naplněné a čekací lhůty dosahují několika měsíců. Místo zastaralých kotlů lidé nejčastěji pořizují tepelná čerpadla. Jejich pořízení ale není levné, vyjde na nižší stovky tisíc. Také na ně se však kvůli nebývalému zájmu čeká.
Kapacity firem se budou podle komory obnovitelných zdrojů zvyšovat a během pěti let by tepelná čerpadla mohlo začít používat až 250 tisíc domácností.
Jak funguje tepelné čerpadlo
Tepelné čerpadlo stojí u vchodu do domu, u vjezdu do garáže a někdy i na zahradě za domem. Využívá toho, že teplo je všude okolo. „Venkovní jednotka odebírá z okolního vzduchu teplo, po vodě se to teplo posílá do vnitřní jednotky,“ vysvětluje specialista na tepelná čerpadla značky IVT Robert Vágner.
Čerpadla vyhrávala už v předchozích třech vlnách kotlíkových dotací. Zvolilo je osmatřicet procent žadatelů, plynový kotel si vybrala čtvrtina. „Vždycky to bylo tak, že zákazníky zajímala úspora, to znamená nízké provozní náklady, a bezobslužnost, aby nemusel chodit přikládat, vozit uhlí, vyvážet popel,“ dodává generální ředitel společnosti ACOND Jiří Hanus.
Většina zájemců pořizuje čerpadla vzduch-voda. Existují ale i taková, která si berou teplo ze země. „To jsou například vrty nebo kolektory,“ uvádí Vágner.
