„Zbytečné, absurdní.“ Některým návštěvníkům Pražského hradu vadí kontroly, zjišťovali Reportéři ČT

Nahrávám video

V areálu Pražského hradu už šestým rokem trvají přísné bezpečnostní kontroly. Dříve běžně průchozí hradní ulice jsou za policejními zátarasy. To komplikuje život jak turistům, tak místním obyvatelům. Prezident přitom od své loňské hospitalizace pobývá na zámku v Lánech, kam přesunul i svoji pracovní agendu. Jestli je tedy k mimořádným bezpečnostním opatřením stále důvod, budou příští měsíc řešit bezpečnostní složky. Podrobnosti v pořadu Reportéři ČT zjišťoval Hanuš Hanslík.

Ulice, náměstí a nádvoří, tedy veškerá veřejná prostranství uvnitř Hradu, byla po staletí vnímána jako součást města a až na výjimky byl areál v denních hodinách volně průchozí. První výjimkou byla nacistická okupace. Nacisté dokonce kompletně vymazali z map názvy hradních ulic a náměstí. Po válce byl ale Hrad opět přes den volně přístupný.

Během období komunistické totality byl pro veřejnost uzavřen například Jelení příkop a některé další části Hradu včetně zahrad. Zpřístupnil je až Václav Havel. 

Další výjimka nastala během prvního funkčního období prezidenta Miloše Zemana, před šesti lety začaly na Hradě přísné policejní kontroly. Osm měsíců byl průchod hradním komplexem dokonce zcela uzavřen.

„Pro každého je to nepříjemné, samozřejmě. Mně to přijde zbytečné. Velmi absurdní,“ hodnotí současné policejní kontroly Tadeáš Kopeček ze šlechtického rodu Šternberků, který žije v sousedství Hradu od dětství a byl zvyklý denně procházet bez omezení. 

Ztohoven a teroristické útoky

Zavedení policejních kontrol u vstupů do hradního areálu předcházely dvě události. V září 2015 členové umělecké skupiny Ztohoven převlečení za kominíky vylezli na střechu Hradu a místo prezidentské standarty vyvěsili velké červené trenýrky. V té době začala policie věnovat okolí Hradu zvýšenou pozornost.

Všechny návštěvníky ale začala policie kontrolovat až další rok, po březnových teroristických útocích v Bruselu, při nichž na tamním letišti a v metru zemřelo přes třicet lidí. Přísná opatření tehdy policie zavedla například i na českých nádražích nebo v okolí významných institucí. Kontrolní rámy se ale na Hradě začaly používat až pět měsíců po bruselských útocích, tedy v době, kdy se jiná protiteroristická opatření rušila.

Kontrola při vstupu do Pražského hradu
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Na Hradě se začaly tvořit několikahodinové fronty turistů. Už tehdy mnozí Pražané i politici kontroly kritizovali. Mimo jiné proto, že vhodným cílem pro potenciální útok mohly být právě fronty turistů. Žádosti o znovuotevření Hradu od té doby přicházejí do prezidentské kanceláře pravidelně. 

„My jsme první dopis psali před třemi lety,“ vzpomíná první místopředseda Senátu Jiří Růžička (za TOP 09 + STAN). „Tehdy nám Kancelář prezidenta republiky odpověděla velice vágně, že to nejde, že to je důležité pro bezpečnost občanů této země a návštěvníků Prahy. Hrad nikdy neuvedl, na základě čeho to opatření udělal.“ 

Když byl Hrad loni na jaře už půl roku zcela uzavřený kvůli koronavirové pandemii a lidé nemohli areálem ani procházet, řešil nakonec situaci soud. Vojtěch Razima, který chtěl na Hradě pořádat protest proti jeho uzavření, žaloval ministerstvo vnitra.

To totiž potvrdilo předchozí rozhodnutí pražské radnice, podle kterého protest uvnitř uzavřeného Hradu pořádat nelze. Městský soud v Praze dal za pravdu Razimovi. Hradní ulice a náměstí označil za veřejná prostranství, na která má mít veřejnost přístup. Soud ale připustil možnost zpřísněných policejních kontrol.

Ohrožení terorismem podle Hradu trvá

Hrad se pak skutečně loni v květnu znovu otevřel. Nakrátko dokonce i bez policejních kontrol. Ty se ale po třech dnech od otevření vrátily a trvají dodnes. Rozhodnutí pražského soudu navíc zrušil Nejvyšší správní soud. Neřešil přitom podstatu problému. Pouze konstatoval, že městský soud musí ve věci kromě ministerstva vnitra jednat také se Správou Pražského hradu. Od té doby žádné nové rozhodnutí nepadlo.

Na poslední žádosti o zrušení kontrol na Hradě prezidentská kancelář odpovídá záporně s tím, že jedná v souladu s doporučením policie. Ohrožení terorismem prý stále trvá, třeba i kvůli situaci v Afghánistánu.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v polovině ledna uvedl, že příslušné instituce požádal o revizi současných opatření, která podle něho kolem Hradu stvořila „válečné opevnění“. Mluvčí Policie ČR Kateřina Rendlová na dotaz České televize sdělila, že skupina, která bezpečnostní opatření vyhodnocuje, se znovu sejde na začátku února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Metro B ráno nejezdilo přes centrum Prahy, ve stanici Anděl srazil vlak člověka

Metro na lince B mezi Smíchovským nádražím a Florencí v centru Prahy ve čtvrtek ráno v obou směrech zhruba dvě hodiny nejezdilo, ve stanici Anděl srazila souprava člověka. Provoz byl obnoven kolem 06:45. Vyplývá to z informací na webu pražského dopravního podniku.
05:32Aktualizovánopřed 5 mminutami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 1 hhodinou

V Gdaňsku začíná konference o obnově Ukrajiny, Česko zastoupí Babiš a Mrázová

V Gdaňsku na severu Polska ve čtvrtek začne dvoudenní konference věnovaná poválečné obnově Ukrajiny. Ukrajinskou delegaci kvůli aktuální roztržce mezi Varšavou a Kyjevem místo prezidenta Volodymyra Zelenského povede premiérka Julija Svyrydenková. Zúčastnit se má šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i desítky hlav států a šéfů vlád. Česko bude zastupovat premiér Andrej Babiš a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).
před 3 hhodinami

Tlak na média veřejné služby je celoevropský, míní jejich šéfky z Litvy a Švédska

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.
před 9 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 10 hhodinami

Babiš: Rozhodnutí ÚS respektuji. Pak ho označil za absurdní. Macinka vidí pokus o puč

Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil, že předběžné opatření Ústavního soudu (ÚS) ve věci účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře respektuje, následně ho však označil za absurdní a proti zájmům Česka. Šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka mluví o pokusu o ústavní puč. Předseda koaličního hnutí SPD a šéf sněmovny Tomio Okamura tvrdí, že se soud stal vazalem hlavy státu. Opoziční politici naopak hovoří o správném kroku, který je třeba respektovat. Sám Pavel rozhodnutí ÚS rovněž uvítal.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců či zákaz kazítek

Sněmovna ve středu odpoledne v prvním čtení podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců, kteří do Česka uprchli před ruskou agresí. Vládní návrh počítá například s tím, že dočasně chránění žadatelé o humanitární dávku budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce. Budou se také zřejmě muset zdržovat na území Česka. Podmínky se nemají týkat dětí a studujících či seniorů. Vládní koalici se naopak opět nepodařilo dokončit schvalování jejího návrhu zákona o státních zaměstnancích.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prezident dle zástupců ČT a ČRo podpořil debatu o roli veřejnoprávních médií

Prezident Petr Pavel podle zástupců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na středeční společné schůzce podpořil odbornou debatu o roli veřejnoprávních médií. Novinářům to po jednání řekli generální ředitel ČRo René Zavoral a programový ředitel ČT Milan Fridrich. Pavel je přijal společně s vedením Evropské vysílací unie (EBU).
před 12 hhodinami
Načítání...