Osvobození Rittiga a dalších v kauze jízdenek nemusí být definitivní. Žalobce požádal o podání dovolání

Takzvaná jízdenková kauza ještě nemusí být definitivně u konce. Žalobce Adam Borgula požádal nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, aby v neprospěch obžalovaných podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Borgula to potvrdil ČT. V kauze je mezi obžalovanými například lobbista Ivo Rittig nebo bývalý šéf dopravního podniku (DPP) Martin Dvořák. Vrchní soud v Praze začátkem září pravomocně zprostil obžaloby všech 12 obžalovaných, státní zástupce s tím ale nesouhlasí. Podle obžaloby 17 haléřů z každé jízdenky vyrobené pro DPP končilo přes zahraniční firmy právě u Rittiga a Dvořáka.

„V dotazované věci jsem v tomto měsíci Nejvyššímu státnímu zastupitelství (NSZ) podal návrh na podání dovolání v neprospěch všech obviněných,“ uvedl žalobce Borgula z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Jestli bude případ skutečně směřovat k Nejvyššímu soudu, musí rozhodnout nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Pravě ten totiž podle zákona rozhoduje o tom, jestli případ na podnět státních zástupců k Nejvyššímu soudu pošle.

„Návrh dozorového státního zástupce v této kauze Nejvyšší státní zastupitelství zatím posuzuje a nebylo o něm ještě rozhodnuto,“ uvedl na dotaz ČT mluvčí NSZ Petr Malý.

O pravomocném zproštění obžalovaných rozhodl začátkem září Vrchní soud v Praze. „Nalézací soud splnil pokyny odvolacího soudu, doplnil důkazy v potřebném rozsahu. Důkazní situace se poté výrazně změnila,“ uvedl při vyhlášení rozsudku soudce Luboš Vlasák, jehož senát předchozí osvobozující verdikt loni v červnu zrušil a věc tehdy vrátil pražskému městskému soudu k dalšímu projednání.

Obžaloba se snažila prokázat, že Dvořák společně s ekonomickým ředitelem DPP Ivem Štikou obešli zákon o veřejných zakázkách, když v roce 2008 přidělili zakázku na výrobu jízdenek firmě Neograph. Údajně se na tom předem dohodli s ředitelem Neographu Janem Janků a Peterem Kmeťem, Rittigovým obchodním partnerem. Státní zástupce tvrdil, že na Kmeťův návrh účelově označili jízdenky za ceniny, což jim umožnilo nevyhlásit otevřenou výběrovou soutěž na dodavatele.

Papírna platila z každé vyrobené jízdenky 17 haléřů Kmeťově karibské společnosti Cokeville Assets. Podle obžaloby takto firma Neograph nezákonně vyplatila nejméně 40 milionů korun, které pachatelé legalizovali přes další firmy. Obžalovaní manažeři ale uváděli, že šlo o standardní provizi za zprostředkování zakázky u DPP.

Názor vrchního soudu změnil nový posudek

Klíčovým důkazem, který změnil právní názor vrchního soudu, byl nový posudek znaleckého ústavu Equita Consulting.

„Na počátku byl znalecký posudek, který naprosto neobstál, protože měl věcné chyby. Pokud tehdy orgány činné v trestním řízení neměly jiný posudek, tak se nedivím, že tu obžalobu podaly. Ale divím se, že ji podaly pro tuto právní kvalifikaci,“ uvedl soudce.

Podle Equita Consulting nelze určit takzvanou obvyklou cenu jízdenek, a tedy ani to, zda byly předražené. Soudce Vlasák v září uvedl, že manažeři neměli být stíhaní za zpronevěru, ale případně pro možné porušení povinností při správě cizího majetku.

„Jízdní doklady byly objednány, dodány a uhrazeny. Gró ve vztahu k managementu dopravního podniku spočívalo v tom, zda jste za tyto jízdní doklady nezaplatili víc, než jste měli. Zkratka, že to mohlo být o 17 haléřů míň, je nesmyslná. Ten znalecký posudek je v tomto jednoznačný,“ zdůraznil.

„Chápu, že sdělovací prostředky může iritovat skutečnost, že 17 haléřů z jedné jízdenky odjíždělo někam do Karibiku. Ovšem nebylo to na úkor dopravního podniku, ale na úkor zisku společnosti Neograph, která se dost značné části zisku vzdala ve prospěch zprostředkovatele, který jí dohodil velice lukrativní, prestižní obchod,“ vysvětlil novinářům v září po vyhlášení verdiktu Vlasák. Podotkl, že zakázka Neographu otevřela dveře na mezinárodní trh.

Žalobce Borgula ale s rozhodnutím soudu nesouhlasí. Proto navrhl nejvyššímu státnímu zástupci, aby podal v případu dovolání. Ten tak může nyní ještě poslat případ k přezkoumání Nejvyššímu soudu.

Obžalovaní budou chtít od státu odškodnění

Dvořák, Rittig i ostatní obžalovaní kromě spolupracujícího obviněného Jaroslava Kubisky vinu dlouhodobě odmítají. Žalobce Adam Borgula pro Dvořáka dříve navrhl šestileté vězení, pětiletý zákaz činnosti ve vedení firem a dvoumilionový peněžitý trest. Pro Rittiga chtěl za praní špinavých peněz čtyři roky za mřížemi a čtyřmilionový trest. Dalším devíti obžalovaným navrhoval tresty v rozmezí od tří do sedmi let vězení a od dvou do tří milionů korun. U Kubisky chtěl upustit od potrestání.

„Jsem velmi spokojený, je to ukončení několikaletého vláčení mého klienta pana Rittiga jak médii, tak zejména peripetiemi trestního řízení. Nastává doba, abychom začali počítat škody, které byly stíháním způsobeny. Určitě budeme kontaktovat ministerstvo spravedlnosti se svými nároky,“ komentoval verdikt advokát Vlastimil Rampula, který hájil i Janků.

„Určitě se budeme snažit vyčíslit škodu. Myslíme si, že prokurátor se dopouštěl trestných činů, manipuloval se spisem, záměrně ze spisu vyndaval důkazy v náš prospěch, překrucoval důkazy jakoby v náš neprospěch. Před deseti lety přišla nová politická garnitura a nás to spláchlo s sebou,“ uvedl Dvořák po zářijovém vynesení rozsudku.

Zářijové osvobození se vedle Dvořáka, Rittiga, Kmetě, Janků, Štiky a Kubisky týkalo také Petra Michala a nebo Jany Šádkové z účetní firmy Peskim. Soud osvobodil také Rittigovy právníky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...