V Česku odpoledne začínají volby do sněmovny, někde budou i referenda

Občanům se v pátek odpoledne otevřou volební místnosti, kde svými hlasy určí, jaké složení bude mít nová Poslanecká sněmovna. Kandidují zástupci dvaadvaceti stran, hnutí a koalic. Práh dolní komory v roli poslanců překročí dvě stě z 5242 kandidátů. Společně s volbami do sněmovny se v pátek a v sobotu konají ve více než dvaceti městech a obcích České republiky místní referenda.

Volební místnosti se otevřou v pátek ve 14:00 na téměř patnácti tisících místech, ve 22:00 se uzavřou. Po noční přestávce budou přístupné ještě v sobotu od 08:00 do 14:00.

Hlasovací lístky dostalo více než osm milionů voličů do poštovních schránek. Kdo je neobdržel, může si je vyzvednout ve volební místnosti, kam patří podle místa bydliště. Mimo domovskou obec je dostane od volebních komisařů tam, kde bude hlasovat s voličským průkazem. Do volební místnosti si lidé musí vzít občanský průkaz nebo cestovní pas kvůli ověření totožnosti. Bez toho jim nebude umožněno volit.

Na hlasovacím lístku vybrané strany, hnutí či koalice mohou lidé dát nejvýše čtyřem konkrétním kandidátům takzvané přednostní hlasy tím, že zakroužkují pořadové číslo před jejich jménem. Kdyby někdo zakroužkoval více kandidátů, volební komisaři by jeho preferenční hlasy museli ignorovat. Hlas pro stranu by ale zůstal platný.

Stejně tak ani další písemné úpravy hlasovacího lístku nemají na jeho posuzování vliv. Platné by byly podle ministerstva vnitra i lístky, na nichž jsou jména kandidátů škrtnuta, změněna nebo dopsána. Neplatné by naopak byly napodobené nebo přetržené hlasovací lístky, nikoli však natržené, pokud by z nich volební komisaři dokázali vyčíst všechny potřebné údaje. Hlas voliče by byl neplatný také v případě, kdy by v hlasovací obálce bylo několik lístků, případně by lístek nebyl v obálce.

V referendech se bude rozhodovat o obchvatech i průmyslových zónách

Někde se budou občané spolu s volbami vyjadřovat i v místních referendech. Například v Pardubicích budou lidé rozhodovat o tom, zda mají být při opravě historické Zelené brány obnoveny vnější omítky. Brána nemá omítku přes sto let, zdivo poškozují teplotní rozdíly. Město disponuje posudky, jeden je pro zachování současného stavu, druhý doporučuje omítnutí.

V obci Blšany na Lounsku se uskuteční referendum o tom, zda bude u tamního zámku vybudována relaxační zóna. V Sušici na Klatovsku se koná plebiscit o místní nemocnici, o hlasování musel rozhodnout soud. Zastupitelé totiž i přesto, že úřad neshledal na návrhu přípravného výboru nedostatky, vyhlášení referenda neschválili. V Losiné u Plzně bude již třetí referendum o postoji obce ke stavbě betonárny.

Obyvatelé Jáchymova na Karlovarsku mohou hlasovat o plánovaném prodeji pozemků na výstavbu stezky v oblacích na Klínovci. Lidé ve Zduchovicích na Příbramsku se vysloví k povolení výstavby jelení obory. Slavonice na Jindřichohradecku vypsaly referendum kvůli kácení stromů ve městě, v Dačicích bude hlasování kvůli křižovatce na Palackého náměstí. V Temelíně na Českobudějovicku se voliči mohou vyjádřit ke stavbě víceúčelové sportovní haly a v Ševětíně k výstavbě linky na zpracování kamene.

Lidé z Blučiny na Brněnsku mají šanci se vyjádřit k osudu místního sportovního areálu a bazénu. Svůj souhlas, nebo nesouhlas se vznikem větrných elektráren v katastru městyse mohou dát najevo obyvatelé Drnholce na Břeclavsku. Obyvatelé Jezeřan-Maršovic na Brněnsku mohou hlasovat o tom, zda bude stát nová požární zbrojnice vedle školy. V Bzenci na Hodonínsku se hlasováním rozhodne, zda si má město nechat chátrající zámek, nebo ho prodat soukromému investorovi. V ostravské městské části Stará Bělá budou zase občané hlasovat o tom, zda si ve svém obvodu přejí vybudování obchodního centra.

Referendum je podle zákona platné, pokud se ho zúčastní alespoň 35 procent oprávněných voličů. Výsledek referenda je pro zastupitele závazný, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina zúčastněných a současně alespoň čtvrtina všech oprávněných voličů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 14 mminutami

Správa železnic představila své plány na modernizaci tratí

Do roku 2033 by mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí, uvedl na pátečním brífinku generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
10:38Aktualizovánopřed 36 mminutami

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná studentka po převozu do nemocnice zemřela.
před 51 mminutami

VideoUnikátní nahrávky procesu s K. H. Frankem připomínají poválečnou atmosféru

Lidé si mohou poslechnout proces s popraveným nacistickým válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Unikátní nahrávky ze soudní síně zpřístupnili na webu odborníci v rámci projektu Politické procesy. Ředitel Národního archivu Milan Vojáček popsal tehdejší atmosféru jako vypjatou, Frank dle něj ztělesňoval zlo, které potkalo většinu lidí v Protektorátu Čechy a Morava. Proces tak měl „očistit národ od pohany, která se mu dostala“. Dokumentarista Marek Janáč připomněl, že projekt má zejména vizualizovat to, jak propaganda manipulovala procesy v 50. letech. V tomto případě však šlo o přímý přenos, podle Janáče v něm žádná velká manipulace nebyla. Od popravy Franka uplynulo 80 let. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Jde o transparentnost, hájí Vondráček zákon o neziskových organizacích. Umlčení nepohodlných, reaguje Richterová

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

GIBS zajistila litry tekuté extáze, měl ji i pražský policista

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) při domovních prohlídkách dvou lidí zajistila přes deset litrů takzvané tekuté extáze. Nelegální drogu měl u sebe i pražský policista, který drogu opakovaně užíval. Je stíhán a hrozí mu až dvouleté vězení. Obviněn je i druhý muž, u kterého policie domovní prohlídku udělala. GIBS o tom v pátek informovala v tiskové zprávě.
před 2 hhodinami

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 5 hhodinami

VideoOdborníci debatovali v 90' ČT24 o sudetoněmeckém sjezdu v Brně

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolává emotivní diskusi v české společnosti. „Ty emoce jsou přiživovány politiky,“ upozorňuje historik z Univerzity Karlovy Petr Koura v pořadu 90' ČT24 moderovaném Nikolou Reindlovou a Danielem Takáčem. Spolu s ním o tématu mluvili Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK a spolupředsedové Česko-německého diskusního fóra, bývalý poslanec německého Spolkového sněmu Jörg Nürnberger a velvyslanec České republiky na Slovensku Rudolf Jindrák.
před 13 hhodinami
Načítání...