V Česku odpoledne začínají volby do sněmovny, někde budou i referenda

Občanům se v pátek odpoledne otevřou volební místnosti, kde svými hlasy určí, jaké složení bude mít nová Poslanecká sněmovna. Kandidují zástupci dvaadvaceti stran, hnutí a koalic. Práh dolní komory v roli poslanců překročí dvě stě z 5242 kandidátů. Společně s volbami do sněmovny se v pátek a v sobotu konají ve více než dvaceti městech a obcích České republiky místní referenda.

Volební místnosti se otevřou v pátek ve 14:00 na téměř patnácti tisících místech, ve 22:00 se uzavřou. Po noční přestávce budou přístupné ještě v sobotu od 08:00 do 14:00.

Hlasovací lístky dostalo více než osm milionů voličů do poštovních schránek. Kdo je neobdržel, může si je vyzvednout ve volební místnosti, kam patří podle místa bydliště. Mimo domovskou obec je dostane od volebních komisařů tam, kde bude hlasovat s voličským průkazem. Do volební místnosti si lidé musí vzít občanský průkaz nebo cestovní pas kvůli ověření totožnosti. Bez toho jim nebude umožněno volit.

Na hlasovacím lístku vybrané strany, hnutí či koalice mohou lidé dát nejvýše čtyřem konkrétním kandidátům takzvané přednostní hlasy tím, že zakroužkují pořadové číslo před jejich jménem. Kdyby někdo zakroužkoval více kandidátů, volební komisaři by jeho preferenční hlasy museli ignorovat. Hlas pro stranu by ale zůstal platný.

Stejně tak ani další písemné úpravy hlasovacího lístku nemají na jeho posuzování vliv. Platné by byly podle ministerstva vnitra i lístky, na nichž jsou jména kandidátů škrtnuta, změněna nebo dopsána. Neplatné by naopak byly napodobené nebo přetržené hlasovací lístky, nikoli však natržené, pokud by z nich volební komisaři dokázali vyčíst všechny potřebné údaje. Hlas voliče by byl neplatný také v případě, kdy by v hlasovací obálce bylo několik lístků, případně by lístek nebyl v obálce.

V referendech se bude rozhodovat o obchvatech i průmyslových zónách

Někde se budou občané spolu s volbami vyjadřovat i v místních referendech. Například v Pardubicích budou lidé rozhodovat o tom, zda mají být při opravě historické Zelené brány obnoveny vnější omítky. Brána nemá omítku přes sto let, zdivo poškozují teplotní rozdíly. Město disponuje posudky, jeden je pro zachování současného stavu, druhý doporučuje omítnutí.

V obci Blšany na Lounsku se uskuteční referendum o tom, zda bude u tamního zámku vybudována relaxační zóna. V Sušici na Klatovsku se koná plebiscit o místní nemocnici, o hlasování musel rozhodnout soud. Zastupitelé totiž i přesto, že úřad neshledal na návrhu přípravného výboru nedostatky, vyhlášení referenda neschválili. V Losiné u Plzně bude již třetí referendum o postoji obce ke stavbě betonárny.

Obyvatelé Jáchymova na Karlovarsku mohou hlasovat o plánovaném prodeji pozemků na výstavbu stezky v oblacích na Klínovci. Lidé ve Zduchovicích na Příbramsku se vysloví k povolení výstavby jelení obory. Slavonice na Jindřichohradecku vypsaly referendum kvůli kácení stromů ve městě, v Dačicích bude hlasování kvůli křižovatce na Palackého náměstí. V Temelíně na Českobudějovicku se voliči mohou vyjádřit ke stavbě víceúčelové sportovní haly a v Ševětíně k výstavbě linky na zpracování kamene.

Lidé z Blučiny na Brněnsku mají šanci se vyjádřit k osudu místního sportovního areálu a bazénu. Svůj souhlas, nebo nesouhlas se vznikem větrných elektráren v katastru městyse mohou dát najevo obyvatelé Drnholce na Břeclavsku. Obyvatelé Jezeřan-Maršovic na Brněnsku mohou hlasovat o tom, zda bude stát nová požární zbrojnice vedle školy. V Bzenci na Hodonínsku se hlasováním rozhodne, zda si má město nechat chátrající zámek, nebo ho prodat soukromému investorovi. V ostravské městské části Stará Bělá budou zase občané hlasovat o tom, zda si ve svém obvodu přejí vybudování obchodního centra.

Referendum je podle zákona platné, pokud se ho zúčastní alespoň 35 procent oprávněných voličů. Výsledek referenda je pro zastupitele závazný, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina zúčastněných a současně alespoň čtvrtina všech oprávněných voličů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. V těchto oblastech se čeká opakovaný vývoj bouřek s přívalovými srážkami a dalšími nárazy větru, sdělili meteorologové. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 6 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 7 hhodinami

Evropský pohled