Posledním tématem předvolební debaty lídrů v Ústeckém kraji byla rozdělená společnost. Podle některých diskutérů se na ní podílí například veřejné lhaní politiků. Ti by měli jít občanům příkladem. Hosty debaty byli Andrej Babiš (ANO), Ivan Bartoš (PirátiSTAN), Jaroslav Foldyna (SPD), Jaroslav Komínek (KSČM), Karel Krejza (SPOLU), Zdeněk Matouš (ČSSD) a Jaroslav Pelc (PŘÍSAHA). Moderoval Martin Řezníček.
Politici musí začít u sebe, nesmí lhát, hledali recept na rozdělenou společnost lídři v Ústeckém kraji
„Země je úplně roztříštěná, neumíme spolu normálně diskutovat. Lidé od nás v Poslanecké sněmovně budou chtít, abychom uměli najít kompromis,“ předpokládá Jaroslav Pelc, který vede krajskou kandidátku hnutí PŘÍSAHA. Především politici by podle něj měli jít lidem příkladem a každý začít sám u sebe a zamyslet se, jak se chováme jeden k druhému.
„Sociální demokracie bojuje za spravedlivý, demokratický, sociální stát. Myslím, že to je cesta, když se budou přerozdělovat prostředky od bohatých k chudým, tak tady bude méně konfliktů,“ míní krajský lídr ČSSD Zdeněk Matouš. Jako příklady uvádí zvýšení minimální mzdy, pobídky na bydlení nebo snížení DPH z potravin. Obecně chce dle Matouše ČSSD přidat zaměstnancům ze zisku firem.
Podle krajské jedničky koalice SPOLU Karla Krejzy se příkopy ve společnosti vykopávají například lhaním u vysoce postavených činitelů. „Je to někdy těžké, přijít a říct, máme takový problém, budeme ho muset řešit tímto způsobem a dotkne se tě to takto, ale myslím, že to je ta správná cesta, jak těm problémům čelit, a je to první bod, kdy se ty příkopy dají vysvětlit,“ říká Krejza.
„Je důležité, aby politici nedávali špatný vzor obyčejným lidem. Jak se pak člověk může chovat dobře. Začněme u sebe, u politiků, a pojďme se po volbách chovat ke státu tak, aby se v něm opravdu dobře žilo,“ apeluje Jaroslav Komínek, který stojí v čele kandidátky KSČM v Ústeckém kraji.
Dle krajského lídra SPD Jaroslava Foldyny liberální demokracie zpochybňuje tradiční hodnoty, například rodiny, a následně zakazuje ostatním zpochybňovat jejich zpochybňování. „Hned vám o tom zakáží mluvit, napaří vám podněcování, tak jako to napařili finské poslankyni, dostáváme se do diktatury podivných schémat,“ odkazuje se Foldyna na případ Päivi Räsänen, finské křesťanské političky, která je stíhána kvůli možnému podněcování k nenávisti vůči homosexuálům.
„Politik by měl lidem dát pocit důstojnosti, lidi pracují, bojují s každodenními problémy a politici jim neposkytují moc věcí, za které by se mohli radovat, proto máme heslo ‚Vraťme zemi budoucnost',“ uvedl lídr koalice PirátiSTAN Ivan Bartoš. Kritizuje pak kampaň ANO, že polarizaci ve společnosti vyvolává například tvrzeními, že Piráti lidem nastěhují migranty do bytu nebo seberou řidičák. Shoduje se s Krejzou, že v politice by se lhát nemělo.
Jedno z posledních předvolebních videí hnutí ANO staví do kontrastu demonstrující dav a lídra ANO Andreje Babiše, který se ho snaží zastavit. Na otázku, jestli tím nepřispívá k polarizaci společnosti, neodpověděl. Babiš řekl, že vycházeli z toho, jak se choval předseda Pirátů Bartoš. „Ivan Bartoš chce předat svrchovanost naší země do Evropského parlamentu, vždyť jednal se Sassolim,“ prohlásil Babiš. Bartoš podotkl, že David Sassoli je předseda Evropského parlamentu, a podivil se, jestli s ním i premiér nejednal. Směrem k Babišovi pak také řekl, že lže.
Výběr uskupení zastoupených v debatě vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.
Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.
V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.
Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.