Uplynulo 80 let od prvního výsadku do protektorátu, skupina S1/R seskočila poblíž Kroměříže

Události: Výročí výsadku S1/R do protektorátu (zdroj: ČT24)

V pátek uplynulo osmdesát let od prvního výsadku na území protektorátu. Čtveřice parašutistů seskočila na Kroměřížsku. Pověřeni byli zpravodajskými, spojovacími a sabotážními úkoly. Do spolupráce s nimi se zapojila také Irena Svobodová, manželka pozdějšího prezidenta Ludvíka Svobody. Za pomoc jim její rodina krutě zaplatila, stejně jako další desítky rodin.

V noci na 10. září 1941 se nedaleko malé obce Dřínov u Kroměříže tiše snášelo pět padáků, jeden nesl vysílačku, zbylé čtyři parašutisty.

Výsadek S1/R tvořili František Brauner, Jan Kasík, Bohuslav Němec a František Ryš. Vyslán byl ze Sovětského svazu. Organizovala ho Československá vojenská mise pod vedením generála Heliodora Píky. „Jako operační prostor měli celou Moravu, kde měli sledovat průmyslovou výrobu,“ říká ředitel Oblastního muzea Praha-východ Vlastislav Janík.

Brzy se o nich dozvědělo gestapo. Muži se nejprve schovávali u rodin a známých. Pak začali hledat útočiště i jinde. Našli ho mimo jiné v rodině Ireny Svobodové. „Už se podílela na vyzvednutí schované vysílačky v zahradě dřínovského zámku, potom parašutisty ubytovávala a do podpory parašutistů zahrnula i své příbuzné, a to bratry,“ vysvětluje Janík.

Kromě nich se zapojily také její děti, dcera Zoe a syn Miroslav. Toho – stejně jako oba bratry – nacisté kvůli pomoci výsadkářům zatkli a zavraždili. Irena s dcerou se do konce války schovávala. „Pro babičku je vždy bolestivé na to vzpomínat, byl to dramatický, traumatický zážitek, ale cítila a cítí vždycky potřebu tyto zkušenosti předávat dalším generacím,“ říká pravnuk Ireny a Ludvíka Svobodových a vnuk Zoe Klusákové.

Po dvou měsících byli zadrženi Němec a Brauner, v květnu 1942 pak popraveni. Ryš unikal rok, poté byl také zabit. Jan Kasík se stal konfidentem gestapa. Za pomoc parašutistům bylo odsouzeno a popraveno 36 lidí. Výsadek S 1/R byl prvním a tragickým. Ukázal ale, kolik vlastenců národ tehdy měl a že se nechtějí smířit s okupací.