Na podzim by mohly dostat ohrožené skupiny třetí dávku proti covidu, jasno má být na konci léta

Odborná skupina ministerstva zdravotnictví ve čtvrtek dál jednala o plánech na přeočkování třetí dávkou. Cílit by mělo hlavně na rizikové skupiny a to třeba lidi po transplantaci nebo s poruchou imunity. Přesný interval má padnout na základě klinických studií, jejichž výsledky čeká resort na konci léta. Jasněji pak bude i o plošném přeočkování.

Video Události
video

Události: Plánování očkování třetí dávkou proti covidu

Filharmonik Roman Novotný dostal před necelými čtyřmi lety nové plíce. Do motolské nemocnice chodí na pravidelné kontroly. A hned v zimě ho tu také jako jednoho z prvních naočkovali. „Kdyby mi covid sebral ty nové plíce, tak to by byl asi konec,“ přiblížil.

Právě kvůli medikaci ale není vakcinace u pacientů po transplantaci tak efektivní. Posilující třetí dávku by proto uvítal. „Chránit si nové plíce a fungovat tak jako doposud, to je naprostá priorita. Takže zcela určitě půjdu do třetí dávky, do přeočkování,“ avizuje Novotný.

„Po dvou dávkách jsme provedli velmi pečlivé vyšetření a zjistili jsme, že neměli skoro žádné protilátky, nebo vlastně žádné protilátky a velmi nízkou buněčnou imunitu. Ta další dávka, nebo v kombinaci s další vakcínou, je něco velmi aktuálního,“ uvádí přednosta III. chirurgické kliniky První lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Robert Lischke.

Dostat by ji podle ministra zdravotnictví mohla tato skupina už na podzim. Mezi dalšími rizikovými by mohli být i senioři nebo chronicky nemocní. Rozhodnutí o plošném přeočkování ale padne teprve, až budou výsledky klinických studií, jak dlouho imunita u lidí po injekci vydrží.

Vakcíny jsou, očkovací centra nebudou

„Už se tyto vakcíny vyrábí a klinicky se hodnotí a mají právě do jisté míry upravené složení, aby reflektovalo právě varianty delta, delta plus,“ popisuje předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

„S virem se musíme naučit žít a vakcinace je jeden ze způsobů,“ říká ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeněk Hostomský.

„Třetí dávku bych si dal v případě, že se objeví varianta, která je jiná a rezistentní k normálnímu očkování. Pak si dám třetí dávku, která bude uzpůsobená té nové hypotetické variantě, ale nedával bych si třetí dávku téhož,“ dodává Hostomský.

Video Interview ČT24
video

Interview ČT24: Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeněk Hostomský o covidu

„My máme objednávky vakcín nastaveny tak, že jsme schopni přeočkovat celou populaci, pokud by to bylo potřeba,“ uklidňuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Velká očkovací centra už to ale dělat nebudou. Postupně zavírají. To českokrumlovské ve sportovní hale ve čtvrtek naočkovalo poslední tisícovku lidí. Pro další dny nemají dost zájemců.

„Ten prostor je pro osm set až tisíc lidí denně. Dá se to udělat v menším množství na ambulanci. Takže zavíráme a přecházíme do nemocnice,“ říká manažerka očkovacího centra Nemocnice Český Krumlov Karla Kolouchová.

Konkrétně se očkování přesune do ordinace dětské ambulance. S vakcinací tu zdravotníci začnou na začátku srpna. „V ordinaci budeme denně zajišťovat očkovací látkou zhruba 250 pacientů,“ popisuje vrchní sestra českokrumlovského dětského oddělení.

Právě nemocnice a taky praktičtí lékaři by měli mít případnou třetí dávku na starosti. Podle ministra už se počítá s distribucí menších balení vakcíny Pfizer pro ordinace.

Rady o očkování

Koronavirem se mohou nakazit i plně očkovaní. Potvrzují to studie ze Singapuru nebo Izraele. Vakcíny ale chrání hlavně před těžkým a komplikovaným průběhem nemoci, kdy musí pacienti do nemocnice. A je také nižší pravděpodobnost, že očkovaný nakazí někoho dalšího.

Nejčastěji nemoc propukne do 14 dnů od očkování. Platí to pro první i druhou dávku. Ukazují to i data z Česka. Takto se ale nakazil jen zlomek očkovaných, a to zhruba čtyři tisíce. I proto je člověk po očkování považován za bezinfekčního teprve dva týdny po druhé dávce.

Podle současných pravidel nemusí plně očkovaní lidé do karantény ani při rizikovém kontaktu s nakaženým. A vyhnou se i testování a karanténě při cestování z rizikových zemí. To ale někteří experti kritizují, právě proto, že i oni se mohou nakazit.

„Jednoznačně si myslím, že na dovolenou by měli jezdit lidé, kteří mají dvoudávkové schéma, to jednodávkové se ukázalo jako nedostatečné a to si myslím, že je alfou a omegou, plus testování osob, které se vrátily z dovolené,“ říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.

V tuto chvíli si v Česku přijde pro první dávku vakcíny v průměru 20 tisíc lidí denně. Rychlost v oblasti prvních dávek spíš postupně zpomaluje. V porovnání s Evropou je tempo očkování lehce podprůměrné. V Evropské unii už má aspoň první dávku skoro 57 procent lidí. U nás je to 51 procent.

Spory se dál vedou o to, kdy jít po prodělání nemoci na očkování. Ministerstvo zrušilo tříměsíční lhůtu, po kterou to nešlo. Teď doporučuje očkování třeba hned po skončení izolace. Podle části odborníků to ale není dobře.

„Zvýšené riziko nežádoucích účinků po očkování při vysoké hladině protilátek prostě existuje, na to jsou studie. Ne že byste na to umřela, ale je to zbytečné, je zbytečné očkovat se ve chvíli, kdy člověk protilátky má,“ uvádí přednostka ústavu imunologie Druhé lékařské fakulty a FN Motol Jiřina Bartůňková.

Očkování zdravotníků

Povinné očkování proti koronaviru zatím podle premiéra Andreje Babiše (ANO) v Česku nebude, a to ani pro zdravotníky. Ministr zdravotnictví Vojtěch to ale do budoucna nevyloučil. Vakcínu ještě nemá asi čtvrtina zdravotnického personálu.

Lékařka kliniky infekčních nemocí ve FN Bulovka Zuzana Drábová má teď hlavně pacienty s jinými nemocemi. Ale loni na jaře přijímala právě ty první s koronavirem.

„Přišli mi do služby, takže pak jsem s napětím očekávala výsledek, jestli vyjdou pozitivní nebo negativní,“ říká lékařka. I přesto, že se chránila, s rizikem nákazy počítala. „Měla jsem strach ne o sebe, ale že bych mohla nakazit rodinu, takže jsem byla ráda, když bylo očkování, že jsme se mohli chránit,“ doplňuje Drábová.

Část zdravotníků ale očkování ještě stále nemá. Jde o skoro 17 procent lékařů nebo 25 procent sester. Důvody, proč si vakcínu nenechali dát, jsou různé, někteří nechtějí, jiní třeba nemoc prodělali a čekají, protože ještě mají protilátky.

„Těch, co nejsou vyloženě očkovaní a z nějaké důvodu jsou zásadně proti očkování, těch je ve zdravotnictví naprostá menšina. Zdravotníci se povinně očkují proti spoustě dalších nemocí,“ uvádí předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

„Skupina zdravotníků je v téhle situaci neobyčejně významná, v tom smyslu starání se o pacienty, povinnému očkování bych se nebránila,“ říká primářka kliniky infekčních nemocí ve FN Bulovka a členka klinické skupiny ministerstva zdravotnictví Hana Roháčová.

Smysl by dávalo i podle šéfa resortu, i když by se o tom podle něj musela vést ještě debata. Proti je premiér. „Za této vlády nebude nikdy žádné povinné očkování, ani u zdravotníků, aby to bylo jasné,“ avizuje Babiš.

„Povinné očkování v tuto chvíli na stole není, ale ta debata se asi v budoucnu povede. Z epidemiologického hlediska by to určitý smysl dávalo, to je jednoznačné,“ uzavírá ministr Vojtěch. Vedle zdravotníků by se to pak mohlo týkat i lidí v sociálních službách.