Cyrilometodějské slavnosti na Velehradě patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi. Od rána se obec začala plnit poutníky a návštěvníky Dnů lidí dobré vůle, na setkání dorazily také desítky vozíčkářů. Od dopoledne se konají bohoslužby, prezentuje se Charita a další organizace. Podle starosty Velehradu Aleše Mergentala (nez.) je hezké vidět, jak obec opět žije. Poutníci také od neděle pokračují v ručním přepisování bible, hotovo by mohlo být do pěti let.
Velehrad se začal plnit poutníky, slavnosti připomínají i arcibiskupa Stojana
Velehrad se začal plnit poutníky a návštěvníky Dnů lidí dobré vůle (zdroj: ČT24)
Slavnosti na Velehradě připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Dny lidí dobré vůle se zde každoročně konají 4. a 5. července.
Loni se slavnosti uskutečnily kvůli pandemii koronaviru ve velmi omezeném režimu, oba dny mohlo do poutního areálu přijít vždy jen tisíc poutníků. Na Velehrad přitom běžně míří kolem třiceti tisíc lidí. Letos je omezen jen počet účastníků nedělního večerního benefičního koncertu Večer lidí dobré vůle; přijít na něj mohlo maximálně pět tisíc lidí. Pondělní slavnostní poutní mše svatá bude již pro všechny bez omezení.
„Je to nádherné. Na velehradskou pouť a Dny lidí dobré vůle opět přicházejí lidé a jsme šťastní, že to tak může být. Jsme připravení, chystá se program, probíhají zkoušky, stánkaři se připravují, kolotočáři jsou nachystaní. Jde hlavně o to, že začíná standardní velehradská pouť, všichni jsou zváni. Velehrad se plní, jak tradičně na začátku července, což je krásné,“ uvedl Mergental.
Na Velehrad již dopoledne přijeli například manželé z Brna. „Jsme rádi, že jsme tady, jezdíme pravidelně. Loni jsme kvůli omezením vynechali. Těšíme se na program, chceme zůstat do večera na koncert,“ uvedli.
Poutníci pokračují v ručním přepisování Bible
Na programu v neděli je například ruční přepisování Bible, ve kterém poutníci pokračovali. Takzvaný Velehradský rukopis začal vznikat v roce 2005. V neděli několik desítek prvních zájemců přepsalo konec Druhé knihy Samuelovy, následovala Kniha Soudců, a pokud vyjde čas, začne se s Knihou Jozue, přiblížila Petra Číhalová z Římskokatolické farnosti Velehrad.
„Přepsaný je celý Nový zákon, ze Starého zákona zbývá posledních pár knih. Vyjde nám to odhadem na čtyři nebo pět let,“ uvedla Číhalová. Opisuje se překlad Václava Bognera. V posledních letech se do přepisování zapojilo kolem čtyř set lidí. „Bylo to vždy zhruba do stovky dětí a zbytek byli dospělí. Za celou dobu zatím přišlo 7400 účastníků,“ uvedla Číhalová, podle které se lidé často vrací.
„Lidé píšou většinou kolem tří až čtyř veršů, úryvek je daný. Knihy máme rozepsané, aby návštěvník dostal přímo to, co má psát, a nemuselo se hledat, který úsek má psát,“ dodala.
Loni se přepisování na Velehradě nekonalo, kvůli pandemii koronaviru byl program velmi omezený. „Loni byla pauza a možná to teď bude lidem vzácnější, že můžou přepisovat,“ uvedla Číhalová. Kvůli covidu pořadatelé omezili počet osob, které mohou v jednu chvíli přepisovat, počet míst se snížil z osmi na čtyři. Lidé se mohou zapojit do nedělních 20:00 a v pondělí od 08:00 do 12:00.
V prvních ročnících se přepisovalo ve Velehradě venku ve stanu před bazilikou. Od roku 2011 Bibli opisují v prostorách Velehradského domu svatého Cyrila a Metoděje, který vznikl rekonstrukcí bývalé sýpky a konírny.
Do Velehradu dorazili i vozíčkáři
Do Velehradu letos také dorazilo na setkání vozíčkářů 80 až 90 lidí. Vzhledem k epidemické situaci stejně jako loni přijeli pouze ti z Česka, pořadatelé nezvali účastníky ze zahraničí, výjimkou je vozíčkář ze Slovenska. Lidé doputovali z různých koutů republiky, z Prahy, Pardubic, Olomouce nebo jižní Moravy, potvrdil Michal Umlauf z Maltézské pomoci, která setkání organizuje.
„Přijeli spíše tradiční účastníci, ale jsou tady i úplně noví. Je to například paní, které je 28 let a poprvé cestovala vlakem sem na Velehrad,“ uvedl Umlauf. O vozíčkáře se stará asi šest desítek dobrovolníků, kteří absolvovali vzdělávací kurz. Učili se základní ošetřovatelské úkony, ovládání vozíčků či komunikaci s postiženým.
„Letos se dobrovolníci sháněli těžce. Nevím, jestli je to dáno covidovým obdobím nebo řadou akcí, které se teď o prázdninách odehrávají,“ podotkl Umlauf.
Dobrovolníci tráví s klienty celou dobu pobytu na Velehradě, pomáhají dostat se na různé akce, pokud to klienti potřebují, také například při stravování nebo osobní hygieně. „Jsme rádi, že se nám dobrovolníci vrací. Třetina až polovina jsou ti, kteří tady již minimálně jedenkrát byli,“ přiblížil Umlauf, podle kterého jsou zkušení dobrovolníci vzorem pro nové.
Pomoc dobrovolníků i možnost setkat se s lidmi z celé země ocenila jedna z účastnic setkání Eva Kacanu z Olomouce, která je paralympijskou vítězkou ve vrhu koulí. „Na Velehradě, co jsem na vozíku, jsem pojedenácté. Kdysi jsem sem chodila jako poutník po svých, teď sem jezdím na vozíku. Vede mě sem ten cíl, ta pouť, i to, že je zde možnost setkání. Díky Maltézské pomoci jsem sem začala znovu jezdit,“ řekla Kacanu.
Dobrovolníci jsou pro ni velmi důležití při přesunech. „Jsou tady kostky, jsou tady kopečky. Pomůžou v tom, co nezvládnu, i když třeba chci jít do obchodu. Mezi lidmi, když jsou tady davy, to není vždy jednoduché, na chodníky se špatně dostává kvůli stánkům,“ popsala Kacanu.
Maltézská pomoc při Dnech lidí dobré vůle dlouhodobě zajišťuje také zdravotní pomoc. Ve stanu u baziliky je osm zdravotníků, kteří jsou připraveni pomoci návštěvníkům.
Modlitba za vlast i benefiční koncert
V 18:30 se uskutečnila Modlitba za vlast, večer byl na programu benefiční koncert Večer lidí dobré vůle. Hlavním tématem slavností je poděkování lidem, kteří stále bojují proti covidové pandemii. Peníze z velehradského koncertu získá Nadační fond Adiuvare, který podporuje studium mladých lidi ze sociálně slabších poměrů, a také lidé, kteří kvůli koronavirové pandemii přišli o peníze nutné k zajištění základních životních potřeb. Část výtěžku, který činí 800 tisíc korun, poputuje také na pomoc moravským obcím zasaženým tornádem.
Současně velehradské oslavy připomněly také rok svatého Josefa, 170. výročí narození Antonína Cyrila Stojana a 100. výročí jeho jmenování olomouckým arcibiskupem. Součástí je i příprava k 1100. výročí úmrtí svaté Ludmily, patronky rodin a první české světice.
V Sále kardinála Tomáše Špidlíka byla tak v neděli zahájena výstava věnovaná Stojanovi, který je považován za obnovitele Svatého Hostýna, sbližovatele západních a východních křesťanů i organizátora velehradských sjezdů. Byl také aktivním politikem. Pohřben byl v královské kapli ve velehradské bazilice.
„Byl kněz, vlastenec a politik. Byl to skutečný lidumil, za což si vysloužil přezdívku 'tatíček Stojan'. Není divu, za jeho působení vzniklo 139 nových kostelů a far, ve sto obcích ho jmenovali čestným občanem, za všech okolností pomáhal chudým, staral se o uprchlíky z první světové války, položil základy Charity ČR, přivedl elektrický proud na Svatý Hostýn, podporoval hudební soubory a hájil práva učitelů, živnostníků a novinářů. Za Rakouska-Uherska pomáhal se zakládáním knihoven s českou literaturou,“ sdělil kurátor výstavy a tajemník Dnů lidí dobré vůle Josef Kořenek.
Výstava přibližuje Stojanův život i jeho působení, nechybí například kopie jeho korespondence. Stojan psal denně desítky dopisů spisovatelům, malířům, prezidentské kanceláři T. G. Masaryka, lidem, kteří jej prosili o podporu, i továrníku Baťovi. Výstava nabízí i fotografie a předměty.
Podle kardinála Dominika Duky byl Stojan člověkem, který založil spiritualitu Moravy 20. století. „Ale byl to také muž, který převedl katolickou církev v nejtěžších obdobích po rozpadu Rakouska-Uherska a vytváření státu, který byl v mnohonásobně komplikovanějších situacích, než jsme dnes nebo jsme byli kolikrát ve 20. století. Takže jemu patří můj dík z Prahy, protože Praha byla v té době církevně zcela paralyzovaná,“ řekl při zahájení výstavy Duka.
Olomoucký arcibiskup Jan Graubner vzpomněl svého dědečka, který si se Stojanem také psal a žádal jej, aby za první světové války nemusel narukovat na vojnu, protože měl doma děti a podnikání. Ošetřoval poté v lazaretu nemocné a zemřel měsíc po konci války na tyfus. Jeho dopis se Stojanem se podle Graubnera doma dochoval.
Stojanovi je věnována také nová audiokniha, kterou nahrál herec Igor Bareš. Dechové a cimbálové kapely Stojanovi věnovaly písničky a na Velehradě představily hudební CD nazvané Písničky pro tatíčka Stojana. „Z prodeje alba bude podpořena rekonstrukce farního kostela sv. Jakuba v Moravské Nové Vsi, který byl poškozen ničivým tornádem,“ přiblížil Kořenek.