Rozšířená výuka informatiky čeká od nového školního roku děti v 827 základních školách. Všech 4214 základních škol v republice pak musí novou podobu informatiky zavést na prvním stupni nejpozději od září 2023, na druhém pak o rok později. ČT o tom informoval Národní pedagogický institut (NPI), který školy na změny připravuje. Předměty jako třeba dějepis nebo prvouka se naopak můžou vyučovat méně hodin. Novou podobu výuky informatiky si navíc nejprve musí osvojit samotní učitelé, stovky už prošly školením, další desítky na ně teprve čekají.
Podle mluvčí resortu Anety Lednové budou mít nově na prvním stupni alespoň ve dvou ročnících jednu hodinu týdně. Na druhém stupni se bude informatika vyučovat minimálně jednu hodinu týdně v každém ročníku. Nová podoba výuky práce s počítačem má podle Lednové prohloubit logické myšlení a řešení problémů. Její náplní bude třeba programování nebo práce s daty.
Například výuka Wordu, Excelu nebo PowerPointu by se ale měla přesunout do jiných předmětů. „Třeba v českém jazyce by se v hodinách měl používat Word,“ vysvětluje metodička a koordinátorka ICT Zora Adámková ze Základní školy Generála Klapálka v Kralupech nad Vltavou.
Někteří ředitelé změnu ve výuce informatiky vítají, jiní mají výhrady. Ředitel ZŠ a MŠ Pražská ve Znojmě Pavel Trulík je překvapený, že do osnov nové informatiky není zařazená výuka zmiňovaného kancelářského balíku – Wordu, Excelu a PowerPointu.
Naopak ředitel Masarykovy ZŠ Klánovice Michal Černý, který tento týden skončil ve funkci prezidenta Asociace ředitelů základních škol a od 1. července nastupuje na ministerstvo školství, je nadšený: „Konečně jsme v 21. století. Že se tato informatika dostává do škol, je strašně důležité.“
Někteří učitelé by změny osnov ocenili i v jiných předmětech. „Chybí mi tam revize češtiny – redukoval bych češtinu, protože tam je spousta učiva, které je nepoužitelné pro další studijní cestu,“ dává příklad ředitel třeboňské ZŠ Sokolská Ivan Rokos.
Méně hodin hudební výchovy? Změnu provází nesouhlas části učitelů
Kvůli hodinám informatiky musí dojít ke škrtům v jiných předmětech, například v učivu přírodních věd, zeměpisu, dějepisu nebo občanské, hudební či výtvarné výchovy. „Bylo třeba zachovat celkový týdenní počet vyučovacích hodin,“ vysvětluje Lednová a dodává, že hodiny nechtěli ubírat například matematice nebo českému jazyku.
Školy mohou látku, kterou resort vypustil, dál vyučovat, pokud pro ni najdou v rozvrhu místo. „Vadí mi, že nám sebrali jednu hodinu v oblasti Umění a kultura. Bylo to uděláno naprosto neodborně,“ upozorňuje předseda Společnosti pro hudební výchovu a zástupce ředitelky na ZŠ a ZUŠ Jabloňová v Liberci Jan Prchal.
Podle něj by se změna dala zvládnout i bez škrtů v osnovách jiných předmětů. Ředitel Masarykovy ZŠ Klánovice Černý s tím ale nesouhlasí: „Ty hodiny se velice citlivě ubraly rovnoměrně ze čtyř různých oblastí a každou tu oblast to zasáhne jen minimálně. Reakce jsou strašně neadekvátní tomu, co se těm oblastem skutečně děje.“
Podle některých učitelů ministerstvo školství o chystaných změnách s pedagogy dostatečně nejednalo. „Lidé mají pocit, že se k tomu nemohli vyjádřit, což vlastně mají pravdu,“ říká Černý. „Naprosto mi na tom nevyhovuje, že je to netransparentní,“ shoduje se s ním Prchal i další oslovení ředitelé.
Mluvčí ministerstva školství Lednová to ale odmítá: „Na přípravě aktualizace výuky informatiky a digitální gramotnosti se podíleli zástupci všech pedagogických fakult v České republice a učitelé informatiky z více než stovky škol.“ Resort změny rámcového vzdělávacího programu v oblasti informatiky oznámil v lednu letošního roku.
Nejprve se učí učitelé, pak děti
Vyučovat informatiku se musí naučit i samotní učitelé, pro většinu je to úplně nový předmět. Přes tisíc z nich se zúčastnilo webinářů a další stovky projdou podle Reného Břečťana z pedagogického institutu školením do konce června. Během léta chce organizace proškolit další desítky kantorů, připravuje pro ně i letní školu.
„Školy, které chtějí začít, dostaly takzvaný startovací balíček. Ten se skládá ze čtyř seminářů a do něj se mohly podle svého uvážení přihlašovat. Ne všichni to ale potřebují,“ dodává Břečťan. Někteří učitelé se změny obávají. „Jedno jsou učitelé, kteří se informatiky bojí, protože ji neučí. Pak je tu skupina učitelů, kteří informatiku učí, ti se toho bojí ještě víc, protože jsou vyděšení z toho, že se něco musí naučit,“ říká Černý.
Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) obsahovaly učební plány dosud jen požadavky na digitální dovednosti odpovídající úrovni technologií kolem roku 2004, kdy osnovy vznikaly. Výuka tak nezohledňovala nástup sociálních sítí, chytrých telefonů nebo umělé inteligence.
„Kolik škol skutečně začne výuku dle vlastních nově upravených školních vzdělávacích programů, v tuto chvíli nevíme. Na přípravách budou školy ještě pracovat o prázdninách. Předpokládáme, že to budou téměř všechny přihlášené školy nebo minimálně výrazná většina,“ dodává Břečťan z NPI. Do roku 2023 pak ministerstvo počítá s velkou revizí rámcového vzdělávacího programu, kde se změny dotknou i jiných předmětů.
