Obliba fotovoltaiky stoupá. Stát chystá nové dotace, čerpat je budou moci například bytové domy

Nahrávám video

Obliba fotovoltaických panelů roste a stát na ně bude i víc přispívat. Připravuje hned několik dotačních programů, ze kterých mohou po splnění podmínek čerpat peníze jak velké projekty, tak drobní žadatelé. Úřady tím chtějí podpořit čistou energetiku, která má v budoucnu tvořit hlavní složku takzvaného energetického mixu v Česku.

Předseda sdružení vlastníků bytových domů v Letovské ulici na Praze 9 Jindřich Coufal nechal fotovoltaiku na společný dům nainstalovat před devíti lety. „Používáme ji pro pohon tepelných čerpadel, pro ohřev teplé vody a pro vytápění pro našich 36 bytů,“ říká a odhaduje, že tato malá elektrárna uspoří asi čtvrtinu nákladů.

„Je zataženo a naše fotovoltaická elektrárna nám vyrábí právě 2,5 kilowattu z 13 kilowattů špičkového výkonu,“ popisuje předseda sdružení vlastníků. Návratnost podle jeho výpočtů byla asi osm let, půl roku už družstvo vydělává. „Za tu dobu se z toho vlastně stal můj životní projekt,“ pochvaluje si Coufal.

Bytový dům v deváté pražské části podle všeho není výjimkou. „Zájem nyní strmě roste,“ potvrzuje širší trend Radomil Valeš, výkonný ředitel Domy sobě. Podle Valeše je to i tím, že cena fotovoltaiky výrazně klesla. „Což je teda v rozporu s tím, co ví veřejnost. Fotovoltaiky, i na bytových domech, jsou podporovány státními dotacemi,“ dodává. 

Od léta budou moci čerpat dotace bytovky z celé republiky

Stát podporu zatím přiznává jen bytovým domům v Praze, v létě ale představí program navazující na Novou zelenou úsporám a ten má umožnit čerpat dotace i majitelům bytovek z ostatních částí republiky.

Plošně zatím mohou příspěvek získat rodinné domy. Až o 35 tisíc korun je možné žádat na instalaci panelů k přípravě teplé vody. Fotovoltaiku s akumulací elektrické energie pak stát podporuje dotací až 150 tisíc.

„Jsou i zákazníci, jako jsme třeba my –⁠ fotovoltaickou elektrárnu jsme si postavili bez dotace, abychom viděli, jak nám výroba navazuje na spotřebu,“ říká další majitelka solární elektráry, Lucie Bedrníčková.

Úspora i ekologie

Podobné elektrárny ale zatím stále využívá minimum lidí, i když zájem se zvyšuje. Motivací je pořád hlavně úspora peněz, mladší generace už ale myslí taky na ekologii.

O možnosti pořídit fotovoltaické panely na své budovy přemýšlí i město Kladno. „Jsme velice blízko sportovních areálů a ty jsou pro fotovoltaiku vhodné,“ upřesňuje magistrátní mluvčí Lenka Růžková, kam by Kladno případně panely instalovalo.

„Pokud na střeše je více než 900 kilowathodin na metr čtvereční, tak je plocha vhodná, je tam rozumná ekonomická návratnost,“ vysvětluje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka firmy TopGis. Snímkování se provádí z letadla. Míru oslunění střech pak vyměří na trojrozměrném modelu. 

Aby přebytečná energie neunikala do sítě, ale dala se využít i v době, kdy slunce zrovna moc nesvítí, chtějí města i specializované firmy víc využívat bateriové systémy, aby energii mohly také ukládat. 

Všechny fotovoltaické elektrárny jsou jako jeden Temelín

Všechny solární elektrárny v Česku mají dohromady výkon dva celé a dvě desetiny gigawattu –⁠ to znamená zhruba jako Temelín. Na celkovém instalovaném výkonu se podílejí desetinou.

Největší je komplex pěti fotovoltaických elektráren v Libereckém kraji s výkonem skoro šestapadesát megawattů. Funguje od roku 2010 a v současnosti patří skupině ČEZ.

Takové projekty na zelené louce vznikaly právě před deseti lety v době takzvaného solárního boomu. Stát pak zastavil provozní podporu pro nové zdroje. Teď proto přibývají spíš jen ty menší. Loni jich bylo sice přes šest tisíc, ale dohromady jen o výkonu 51 megawattů. V naprosté většině šlo tedy o fotovoltaické systémy na střechách rodinných domů.

Pokud jde o výrobu elektřiny v Česku, na ní se loni solární elektrárny podílely zhruba ze tří procent a na provoz získaly podporu 29 miliard korun –⁠ tedy asi dvě třetiny částky, která byla určená pro obnovitelné zdroje. I tady hrají hlavní roli větší projekty z minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Absolutní tuzemský teplotní rekord padl druhý den v řadě. Podívejte se na mapu

Stanice Doksany těsně před nedělní patnáctou hodinou naměřila 41,1 stupně Celsia, oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociálních sítích. V tu chvíli šlo o nový absolutní tuzemský teplotní rekord a první jednačtyřicetistupňovou teplotu v oficiální síti českých měřicích stanic. Okolo 16:00 pak stanice dle webu ČHMÚ naměřila 41,7 stupně, finální rekordní hodnota je ještě o 0,2 stupně vyšší. Rekordní teplota pro 28. červen padla na všech stanicích ČHMÚ, z nichž přicházela ČT aktuální data. Na některých k tomu přitom došlo už ráno.
09:38Aktualizovánopřed 7 mminutami

Stát není na vlny veder připraven, míní Svárovská. Červený kritiku odmítl

Současné vlny veder s teplotními rekordy dle poslankyně Gabriely Svárovské (Zelení, za Piráty) ukazují, že stát nemá dostatečně připravenou krizovou komunikaci ani praktická opatření. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v Nedělní debatě ČT oponoval, že resorty veřejnost informují a vláda připravuje i konkrétní kroky. Podle exministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale web ani sociální sítě nenahradí komunikační kampaň. Místopředseda SPD Radim Fiala zdůraznil potřebu praktických adaptačních opatření. Hosté pořadu, který moderovala Tereza Kručinská, se přeli také o personální změny na resortu životního prostředí.
před 3 hhodinami

Macinka: Delegaci na summit NATO povede premiér, ÚS nezrušil usnesení vlády

Vedoucím delegace na summitu NATO v turecké Ankaře bude premiér Andrej Babiš (ANO), zúčastní se obou částí akce, uvedl v neděli na CNN Prima News ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Zdůvodnil to tím, že Ústavní soud, který uložil vládě prezidenta Petra Pavla na akci akreditovat, v předběžném opatření nezrušil platné pondělní usnesení vlády o složení delegace. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) věří, že je na každé členské zemi, aby si rozhodla, koho do delegace zařadí. Ostatní státy tak podle něj tuzemskou delegaci komentovat nebudou, řekl v Nedělní debatě ČT moderované Terezou Kručinskou.
12:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 5 hhodinami

Schillerová nesouhlasí s výstupy Motoristů ve Strážnici, výměnu ministrů odmítla

Vicepremiérka Alena Schillerová (ANO) nesouhlasí s tím, jak vystupovali v pátek a v sobotu koaliční Motoristé na folklorním festivalu ve Strážnici. Lidé tam podle ní chodí za zážitky, ne poslouchat politiky. Omezit dotace pro festival, jak po vypískání ministrů Oty Klempíře a Petra Macinky navrhl na sociálních sítích další z ministrů Motoristů Boris Štastný, odmítla stejně jako Macinka. Uvedli to v debatě televize CNN Prima News. Podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba je Klempíř extrémně neoblíbený a vláda by měla uvažovat o jeho náhradě. Podle Schillerové žádná výměna ministrů na pořadu dne není.
před 6 hhodinami

Plavčíci či animátoři. Studenti čekají od brigád v cizině i zážitek

Španělsko, Řecko a později i za oceán. Studenti jsou při volbě brigády v zahraničí mnohem vybíravější než dříve. Spíše než na výdělek hledí na zkušenosti, jazyky, ale i zážitky a konkrétní destinace. České televizi to potvrdily oslovené organizace, které se brigádami zabývají. Do ciziny už také studenti jezdí výrazně méně než před dvaceti lety. Naopak roste počet zájemců, kteří nechtějí dělat jen pomocné práce, ale hledají uplatnění přímo ve svém oboru.
před 10 hhodinami

VideoNový návrh řeší, jak platit asistenty pedagogů

Asistenty pedagoga by mohl stát platit podle počtu žáku ve třídách a jejich potřeb, ne výhradně podle doporučené podpory pro konkrétní dítě. Návrh je v připomínkovém řízení, změna by mohla platit od září 2027. Jen v základních školách asistenti pomáhají víc než 150 tisícům dětí. Ročně to stojí 7,5 miliardy korun. S novinkou by už podpůrných pozic přibývat nemělo. Loni přepočteno na plné úvazky pracovalo na školách 17 tisíc asistentů pedagogů. Podle ministra školství změnami jejich stavy neubydou. Už od září bude muset být alespoň jeden asistent pedagoga kvůli redukci odkladů také v každé první třídě.
před 10 hhodinami

Armáda pořizuje tisíce dronů. Vojáci se je budou učit ovládat v Písku

Česká armáda chce do roku 2028 pořídit zhruba tři tisíce dronů za 1,9 miliardy korun, uvedl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Resort obrany zároveň připravuje novou koncepci využití těchto strojů. Výcvik armádních operátorů se má nově odehrávat i v Písku, kde tuzemský výrobce Primoco UAV otevřel první certifikované výcvikové středisko NATO pro vojenské drony na světě.
před 12 hhodinami
Načítání...