Složenky na necelé tři tisíce korun za zapsání do živnostenského portálu nebo rejstříku obchodu a živností dostávají do svých schránek čerství živnostníci. Ministerstvo průmyslu i Hospodářská komora dlouhodobě upozorňují, že nejde o úřady, ale o soukromé firmy, kterým nikdo nic platit nemusí.
Čerství podnikatelé dostávají do schránek složenky. Neplaťte je, varuje ministerstvo i Hospodářská komora
3 minuty
Události: Podvody se složenkami na čerstvé živnostníky
Jen pár dní po založení firmy přišly Natalii Böhnischové hned dvě složenky. Podobně jako před dvěma lety, kdy si zřizovala první podnik. „Vygooglila jsem si v diskusích, že je to podvod a že to nemám platit,“ říká spolumajitelka společnosti Dejmidárek.cz Sabina Natalia Böhnischová.
Že se situace opakovala, ji zarazilo. „Myslím si, že na to můžou lidi naletět, protože jsou důvěřiví, a hlavně chtějí mít všechno v pořádku, nechtějí mít žádné dluhy. Takže když vidí složenku a že je od živnostenského portálu, tak to prostě zaplatí,“ vysvětluje motivaci podnikatelů Böhnischová.
„Živnostník ať udělá jednu jedinou věc, ten papír ať zmuchlá a hodí ho do koše. Pokud už někdo jednou zaplatil, tak hlavně ať pošle výpověď, aby neplatil za rok znovu,“ navádí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Zmíněné společnosti, které mají na internetu zveřejněný kontakt, na dotazy České televize prozatím nereagovaly. Fungování takzvaných katalogových firem už řešil Úřad na ochranu osobních údajů. „Úřad ministerstvu průmyslu a obchodu sdělil, že se nejedná o porušení zákona, pokud dochází k oslovení a zasílání nabídek podnikatelům,“ uvádí mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová.
„Je potřeba výrazně zpřísnit legislativu a trestat každého, kdo se tady snaží podvodně vydávat za něco, co není,“ říká Prouza.
Pochybní prodejci energie
Podobné praktiky se stále řeší i u prodeje energií. Bratr Milana Tůmy omylem podepsal pochybným prodejcům plnou moc. „Tím pádem nastal takový koloběh, že my jsme pořád psali doporučené dopisy, abychom zrušili plnou moc a odběr proudu a odběr plynu tam a všechno. Byla to šílená bezmoc,“ popisuje poškozený Milan Tůma.
„Došlo tam ke zdražení plynu o dvanáct procent, bylo to uzavřené tak, aby pan Tůma od té smlouvy odstoupit nemohl, což je legální, je to mezera v zákoně,“ vysvětluje spolumajitel a jednatel dodavatelské společnosti SforP, která se snaží veřejnost o energetickém trhu vzdělávat.
Tak panu Tůmovi naskočila pokuta 45 tisíc korun. Podobných případů evidoval Energetický regulační úřad jen v loňském roce přes 13 tisíc. Nekalé praktiky by měla ošetřit novela energetického zákona, která ve středu prošla v Poslanecké sněmovně druhým čtením. Podle kritiků jsou v ní ale výrazné nedostatky.
Top 5 spotřebitelských témat řešených ERÚ v roce 2020
Novela energetického zákona
„Ten boj proti energošmejdům vlastně selhává už nyní. A bude selhávat i v budoucnu, protože novela energetického zákona tyhle případy neřeší,“ myslí si Doležal. Kritikům pak vadí zákonný výklad pojmu spotřebitel. Chráněné by tak byly jen fyzické nepodnikající osoby, a ne třeba živnostníci nebo obce.
„Jakmile ten systém začne plně fungovat a bude vidět, že je i problém v těch řekněme jiných oblastech u toho zákazníka, tak se to může do budoucna rozšířit,“ myslí si náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla.
Novela zavádí především registr zprostředkovatelů nabídek energií. Pokud by se u nich prokázaly nekalé praktiky, budou z registru vyškrtnuti.
