V době koronaviru se rozhodl pomáhat na vlastní pěst. Vojtěch Sedláček půjčuje bezúročně lidem v nouzi

Signatář Charty 77 Vojtěch Sedláček, který je známý svou pomocí znevýhodněným, má další projekt. Ze svých úspor půjčuje lidem v nouzi bezúročně na bydlení. Snaží se tak pomoci hlavně těm, kdo nemají na kauci a hrozilo by jim, že skončí na ulici. Z transparentního účtu, na který přispěli i další lidé, už 40 rodinám v nouzi půjčil bezmála milion korun. O jeho pohnutkách natáčel pro pořad 168 hodin Martin Mikule.

Video 168 hodin
video

168 hodin: Důchodce Vojtěch Sedláček půjčuje ze svého lidem v nouzi

„Půjčuju lidem, kterým už jiná možnost, jak se dostat k bydlení, nepomůže. Spolupracuji s terénními a sociálními pracovníky, kteří doporučí rodinu a já se s ní dohodnu, že jí půjčím peníze,“ popisuje svůj postup Vojtěch Sedláček.

Za půjčené peníze nic nechce, přitom riskuje, že o ně přijde. Bývalý disident, signatář Charty 77, programátor, ale také porevoluční šéf úřadu vlády rozjel loni v srpnu projekt s názvem Nejdřív doma. „Lidi potřebují na bydlení peníze, protože to jsou rodiny, které jsou najednou shodnou okolností v situaci, kdy, pokud jim někdo nepomůže, jdou na ulici,“ přibližuje dobrodinec.

Kauce na byt, poplatek realitní kanceláři nebo první splátky nájemného jsou pro některé rodiny ty největší překážky při hledání bydlení. V tuto chvíli mají půjčku od Vojtěcha Sedláčka na čtyři desítky rodin.

„Půjčuji tak, jak se domluvíme s terénním pracovníkem. Klidně tak, že to pošlu přímo realitní kanceláři, která zprostředkovala nájem, přímo tomu pronajímateli, který chce kauci na účet,“ popisuje Sedláček.

Ve svých 74 letech je už v důchodu a na půjčky bere z úspor. Na transparentní účet, který založil, dal 800 tisíc korun. Následně přispěli i další lidé.

„Rozšířil to mezi své známé a celá řada lidí tam poslala peníze, je to pomoc od člověka k člověku, nikoliv prostřednictvím státu. Taky proto to je tak rychlé. Dnes už je třicet lidí, kteří bydlí, pracují, jsou součástí normálního provozu. Ti lidé by jinak byli pod mostem,“ popisuje dramaturg a Sedláčkův přítel Jan Štern.

Postavit se na vlastní nohy

Sedláček tak zásadně pomohl například Marii Horváthové, která si v 18 letech měla poprvé najít vlastní bydlení. „Vyrůstala jsem v dětském domově a chtěla jsem si dokázat, že to zvládnu, že se zvládnu postavit na vlastní nohy,“ vypráví Marie.

Jenže jí chyběly peníze na kauci. K Vojtěchu Sedláčkovi se dívka dostala přes organizaci, která jí pomáhá. „Požádala nás o finanční pomoc na kauci na své bydlení. Do toho se nám ozval téměř souběžně pan Sedláček s projektem Nejdřív doma. Takže jsme ji propojili přímo na něj,“ popisuje Dita Pospíchalová z organizace Dejme dětem šanci.

Vojtěch Sedláček půjčuje i těm, kteří už bydlí, ale dostali se do vážné finanční tísně. Loni na jaře třeba rodině Petra Sčuka, který musel zavřít svou úklidovou firmu kvůli covidu.

„Chtěli jsme pomoci v době covidové, kdy jsme začali šít roušky. Bylo to po nocích, byli jsme doma, nevycházeli jsme, takže jsme spotřebovali víc elektřiny, než bylo naplánováno. V září nám přišlo vyúčtování a bylo tam 20 tisíc navíc. Bohužel v té době už jsme vyčerpali naše finanční rezervy,“ svěřuje se Ščuka.

Pomohla jim půjčka ze Sedláčkova transparentního účtu. „Splácíme pravidelně každý měsíc, navrhli jsme si dva tisíce měsíčně převodem z účtu na účet. Je to deset splátek. Už dlužíme jenom dvě splátky,“ říká Ščuka.

Nejistota splacení

Ne všichni klienti jsou ale tak spolehliví. Své dluhy nesplácí asi třetina. Vojtěch Sedláček na to má svou filozofii a dívá se na věc z té lepší stránky: „Ten člověk mě nemůže okrást, je v krajní nouzi. Jestliže vám dvě třetiny těch lidí vrací, ač jsou v téhle situaci, tak to vypovídá o jejich dobrých úmyslech.“

Pomáhat lidem k němu prostě patří. V osmdesátých letech pracoval jako dobrovolný učitel s dětmi v Jedličkově ústavu. Před sedmi lety založil projekt Nejdřív střecha, který pomáhá najít bydlení bezdomovcům. Získal za něj cenu Via Bona. Bezdomovcům a lidem s handicapem dává i práci.

„Má 25 let organizace, které zaměstnávají invalidy, tak i handicapované sociálně a zaměstnává několik desítek lidí po desítky let. On ty lidi zapojí do normálního života,“ popisuje Jan Štern.

„Já si myslím, že to je anděl. Vůbec jsem nevěděla, kdo to je pan Sedláček, tak jsem si ho vygooglila a myslím si, že toho hodně dokázal. Chtěla bych se s ním setkat. Vždycky, když jsme spolu komunikovali po mailu, tak mi napsal srdečně, což mě hrozně zahřálo u srdce,“ vzpomíná Marie Horváthová.

„Moc děkuji za nás za rodinu, že nám takhle rychle pomohl. A jak říká manželka, pokud by on potřeboval pomoct s něčím, může se na nás obrátit. Velice rádi pomůžeme,“ děkuje Petr Ščuka.

Vojtěch Sedláček si poděkování od lidí, kterým pomohl, váží. Slova chvály prý ale nepotřebuje. „Ten člověk je v zoufalé situaci, tak co vám má líbat ruce? Když to řeknu natvrdo, tak je to vlastně moje výhoda, že mu můžu pomoct. Že nejsem v jeho situaci, vždyť by to mohlo být taky obráceně,“ je si vědom dobrodinec.