Od příštího pondělí se otevřou kadeřnictví či manikúry, o obchodech se rozhodne ve čtvrtek

Od pondělí 3. května se definitivně otevřou holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, ale také lázeňská rehabilitační péče, uvedl na Twitteru ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). O obchodech se podle něj rozhodne ve čtvrtek. Ve službách bude nutné se prokázat profesionálně provedeným testem na covid-19. Znamená to, že nebude stačit test ze zaměstnání nebo domácí samotest. Antigenní test bude platit 72 hodin, PCR test 7 dní, řekl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO).

Lidé budou moci od pondělí znovu využívat služeb spojených s péčí o tělo. Otevřou se tak holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, masérské, kosmetické nebo regenerační služby. Uvolnění se týká také služeb péče o zvířata nebo lázeňské léčebně-rehabilitační péče.

Ve službách by měl být zaveden režim jeden na jednoho, klienti se budou muset prokázat negativním testem na koronavirus. Do lázní budou moci jet jako samoplátci pouze lidé, kteří prodělali covid-19 v posledních 90 dnech, uvedl Arenberger. Má jít o pobyt nejméně na devět dní.

„Pokud skutečně klesne ta sedmidenní incidence na sto (nakažených) na sto tisíc (obyvatel) a pokud budou dodržena ta kritéria, tedy ochrany dýchacích cest a testování, tak se domnívám, že by to minimální uvolnění mohlo být v pořádku,“ řekla ve vysílání ČT Ruth Tachezy z katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. 

Nahrávám video

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza řekl, že nechápe, proč pro služby nemohou platit testy, které mají lidé z práce. „Pokud je ten test, který si člověk udělá doma dostatečně dobrý, aby mohl chodit týden pracovat, tak nerozumím tomu, proč není dostatečně dobrý na to, aby se mohl jít ostříhat. To nedává moc velký smysl,“ uvedl. 

O obchodech se rozhodne ve čtvrtek

Protiepidemická opatření bude vláda uvolňovat podle šesti balíčků. Určující bude počet nakažených za posledních sedm dní na 100 tisíc obyvatel. Tato podmínka se však netýká právě služeb spojených s péčí o tělo. V případě, že počet infikovaných klesne na stovku na 100 tisíc lidí, vláda minulý týden slibovala, že od pondělí budou moci otevřít i všechny obchody.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) ale v pondělí řekl, že tohoto počtu bude dosaženo nejspíše až ke konci příštího týdne. Definitivní rozhodnutí v případě obchodů by mělo od vlády podle aktuální epidemické situace padnout ve čtvrtek, napsal Havlíček na Twitteru.

  • Balíček 1 – Týkal se uvolnění z 12. dubna, kdy mohly znovu začít fungovat obchody s dětským oblečením a obuví, papírnictví, služby jako zámečnictví či čistírny. Zoologické a botanické zahrady mohly otevřít venkovní prostory.
  • Balíček 2 – Týká se rozvolnění k 3. květnu, kdy budou moci otevřít vybrané služby spojené s péčí o tělo, péčí o zvířata nebo lázeňskou zdravotní péčí. Pokud bude celostátní počet nakažených nižší než 100 na 100 tisíc obyvatel, budou moci otevřít zbylé obchody a venkovní trhy. V krajích, kde bude počet infikovaných pod 100, budou moci začít fungovat galerie, muzea a památky bez skupinových prohlídek.
  • Balíček 3 – Otevřít by se mohly další služby, na svatbách a pohřbech by mohlo být 30 účastníků, ale jen ve venkovních prostorách. 
  • Balíček 4 – K realizaci opatření by muselo být méně než 75 nakažených na 100 tisíc obyvatel. Začít fungovat by mohly například zahrádky restaurací, hotely a penziony na 25 procent kapacity, divadla a koncerty venku. Za přísných podmínek by lidé znovu mohli i do vnitřních sportovišť, tedy v režimu jeden na jednoho s negativním testem.
  • Balíček 5 – Počítá s méně než 50 nakaženými na 100 tisíc obyvatel za týden. Za této podmínky by mohly otevřít bazény, sauny a wellness s negativním testem a dalšími opatřeními, ale třeba také kina s omezeními a testem. Na svatbách a pohřbech by mohlo být až 100 lidí uvnitř a maximálně 250 účastníků venku. 
  • Balíček 6 – Opatření by bylo realizováno v případě, že počet nakažených za týden klesne pod 25 na 100 tisíc lidí. Vláda zatím uvedla, že v tomto režimu bude ochrana dýchacích cest a další opatření ještě upřesněna.

„Pokud by to rozhodnutí padlo ve čtvrtek, tak by asi byli všichni (na otevření) připraveni. Ministr Arenberger původně sliboval 26. dubna, ale chápali jsme, že přednost dostaly školy, což je asi dobře. Ty další odklady, v situaci, kdy vláda zároveň pouští kadeřnictví, masáže a podobně, to je věc, která udělá další zlou krev,“ upozornil Prouza. Podle něj jsou služby mnohem rizikovější než obchody.

Muzea a památky se otevřou zatím jenom ve třech krajích

Vláda v pondělí také schválila, že prvními třemi regiony, kde budou moci lidé od 3. května navštívit muzea, galerie, památky a některé další kulturní objekty, jsou Královéhradecký, Plzeňský a Karlovarský kraj. Zda se přidají i další regiony, upřesní vláda ve čtvrtek.

Pro návštěvu památek či muzeí a galerií bude platit podmínka, že jedna osoba bude muset mít uvnitř k dispozici 15 metrů čtverečních plochy. Návštěvníci jsou povinni udržovat rozestupy alespoň dva metry, nejde-li o osoby ze společné domácnosti. Budou muset používat respirátory a povoleny nejsou skupinové prohlídky.

Odměny pro zdravotníky

Na pondělním brífinku po jednání vlády také zaznělo, že zdravotníci by mohli dostat odměny za druhou vlnu epidemie už k dubnové výplatě. Zdravotníci z nemocnic by měli dostat 75 tisíc korun, záchranáři pak 120 tisíc. Odměny by měli dostat také ostatní zdravotníci, hrazené budou z veřejného zdravotního pojištění, což ale menší zdravotní pojišťovny kritizují. 

Zdravotní pojišťovny mají na odměny pro všechny ostatní zdravotníky, kteří pracují mimo nemocnice, vyhrazeno asi 11 miliard korun. Podle Svazu zdravotních pojišťoven, který sdružuje šest menších pojišťoven mimo Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), mohou peníze ve veřejném zdravotním pojištění chybět. Svazové pojišťovny mají asi 40 procent populace, VZP 60 procent.

„Český systém zdravotního pojištění stojí na tom, že pojišťovny platí za konkrétní péči, s čímž je plán kompenzací v rozporu,“ uvedl k tomu na konci března prezident svazu Ladislav Friedrich. Podle něj je sporné, jestli jde vůbec o kompenzace, když platba není vázaná na to, že měl poskytovatel výpadek péče nebo náklady navíc. „K tomu si přidejme, že vyhláška nijak neřeší, jak s penězi majitelé zdravotnických zařízení reálně naloží,“ dodal.

Zákaz cestování do Indie

Vláda v pondělí také rozhodla, že od následujícího dne bude zakázáno vycestovat do Indie. Ta se tak zařadí mezi země, kde je extrémní riziko šíření mutací koronaviru, jako Peru, Kolumbie, Botswana, Svazijsko, Jihoafrická republika, Keňa, Lesotho, Malawi, Mosambik, Tanzanie, Zambie a Zimbabwe, uvedl Arenberger. Zpřísní se i podmínky návratu. 

Do České republiky se z Indie budou moci vrátit pouze Češi a rezidenti žijící v Česku. Před odletem z Indie musejí absolvovat PCR test, poté do 24 hodin po vstupu na české území jej musí zopakovat. Třetí PCR test budou muset lidé absolvovat mezi 10. a 14. dnem od příletu. Během celé této doby musí být v karanténě. 

„Zprávy (o indické mutaci) máme, je to velmi alarmující, když se podíváme na raketový vzestup případů v Indii. Víme, že už ji máme v řadě států Evropy, už i z Anglie jsou dokumentovány vyšší záchyty. Tato varianta má mutace, které napovídají, že může patřit mezi ty, které mohou unikat imunitnímu systému, a mohou také být charakterizované tou vyšší přenosností. Jednoznačné důkazy na to ale ještě nemáme,“ řekla Tachezy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
11:02Aktualizovánopřed 33 mminutami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 41 mminutami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 5 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 6 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 6 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 6 hhodinami

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.