Maturanti by se od března mohli vrátit do škol s testy na covid, navrhuje Plaga

Od 1. března by se do lavic mohli vrátit žáci závěrečných ročníků středních škol. Zároveň by se zavedlo pravidelné testování, plánuje ministr školství Robert Plaga (za ANO), který by měl v pondělí návrh předložit vládě. Premiér návrat školáků do lavic podporuje, nesmí se ale podle něj zhoršit epidemická situace. Testy v sobotu odhalily dalších 4800 případů covidu. Počet hospitalizovaných klesl oproti předchozímu dni o čtyři stovky na 5450. Index PES zůstává s jedenasedmdesáti body na čtvrtém stupni.

Plaga počítá s testováním každý týden až čtrnáct dní. Žáci a učitelé by si odběry dělali sami pomocí takzvaných neinvazivních RT-PCR testů, tedy například ze slin. V další fázi by se testování mohlo rozšířit i na středoškoláky v oborech s praktickou výukou. Pro základní školy by se podle úřadu měly zvážit neinvazivní antigenní testy.

Závěrečné ročníky středních škol považuje úřad za prioritní, protože je na jaře čekají maturitní a závěrečné zkoušky. Riziko šíření nákazy je v jejich případě větší než u mladších žáků. Organizace testování by podle ministerstva ale neměla být tak náročná, protože jde o menší počet škol než třeba základních. Středních škol je v tuzemsku kolem dvanácti set a základních zhruba 4200.

Testování závěrečných ročníků by se týkalo zhruba 98 tisíc středoškoláků a 30 tisíc zaměstnanců škol. Podle návrhu ministerstva by mohlo fungovat od 1. března a mělo by vyjít na 80 až 180 milionů korun týdně. Otázkou finančních zdrojů se ale víc materiál nezabývá. Zajištění testování by podle něj měly mít na starosti kraje, které střední školy nejčastěji zřizují.

Negativní test by podle návrhu měl být podmínkou pro účast na prezenční výuce. Studentům, kteří by testování odmítli, by školy nemusely poskytovat distanční výuku. Žáci by se ale mohli se školou dohodnout na individuálním vzdělávání.

Podle epidemiologa a poradce premiéra Romana Prymuly byla v minulosti překážkou pro taková opatření skutečnost, že byly pro testování k dispozici pouze testy, které museli vykonávat zdravotníci. „V tuto chvíli ale ta situace už je úplně jiná, je tady celá škála testů, které buď jsou ze slin, nebo jsou to ty testy, co se používají v Rakousku, kdy se skutečně vytírá jenom přední část nosu,“ popsal. Takové testy by podle něj bylo reálné vykonávat přímo ve škole, a to nejlépe jednou týdně. Časová náročnost by přitom byla minimální.

Hosté Otázek Václava Moravce - vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), předseda KSČM Vojtěch Filip a šéf Pirátů Ivan Bartoš - souhlasí s návratem žáků do škol. Hamáček přiznal, že o Plagově návrhu slyší poprvé, ministr ho prý buď dosud nepředložil, nebo jeho projednání ve vládě zablokoval premiér Andrej Babiš (ANO). Zdůrazňuje, že by uvítal, kdyby Plaga informoval Ústřední krizový štáb. „Budou nároky na ostatní resorty, abychom zvládli testovat několik set tisíc dětí týdně,“ řekl Hamáček.

Filip chce zatlačit na vládu, aby se žáci do lavic vrátili ještě dříve, například v polovině února. Není podle něj pravdou, že nejsou testy, a vláda tedy nemusí nástup žáků oddalovat. Předeslal, že se ve sněmovně bude tázat, co brání otevření škol. Bartoš považuje za klíčové, aby návrat byl postupný. Poukazuje třeba na to, že menší školy mohou zvládnout výuku ještě dříve než od března.

Návrat žáků do školních lavic musí podle premiéra vláda promyslet, aby se kvůli tomu nezhoršila epidemická situace. Kdy by děti měly znovu usednout v lavicích, ale Babiš konkrétní představu nemá.

Video Události: Andrej Babiš k návratu dětí do škol
video

Události: Andrej Babiš k návratu dětí do škol

Zdroj: ČT24

Premiér, ministr Hamáček a předsedové opozičních Pirátů a Starostů se na společné schůzce v neděli večer shodli, že návrat žáků do škol je priorita. Kdy by se ale konkrétně měli do lavic vrátit, na jednání nezaznělo. 

Předseda Starostů Vít Rakušan upozornil, že návrat žáků do škol je klíčový proto, aby se zlepšil život v rodinách. Zároveň zopakoval, že Česko je jednou z mála zemí, kde děti dlouhodobě do školy během pandemie nechodí. Datum 1. března, jak je uvedeno v návrhu ministerstva školství, pokládá za nejzazší.

Kromě otevírání škol řešili politici také větší kompenzace pro podnikatele a zvýšení nemocenské pro lidi v karanténě. O možné podpoře dalšího prodloužení nouzového stavu nemluvili.

Sněmovna by měla o žádosti vlády o prodloužení zvláštního režimu jednat ve čtvrtek. Nynější nouzový stav skončí v neděli 14. února. „Předpokládám, že pokud se udržíme v této věcné rovině, mohli bychom najít shodu i na čtvrtečním hlasování,“ podotkl Hamáček. Menšinový kabinet zatím podporu pro delší nouzový stav v dolní komoře nemá. Komunisté, kteří vládu ve sněmovně tolerují, oznámili, že hlasy nedodají.

Podle Hamáčka budou v úterý špičky sněmovních stran probírat úpravy legislativy tak, aby nebylo potřebné prodlužování nouzového stavu. Podle vicepremiéra by se mohlo rozhodnout, zda se půjde cestou zvláštního pandemického zákona, nebo změnou krizových zákonů. Podle Rakušana by si vláda měla s věcí pospíšit. „Ukazuje se, že většina pro to, aby byl stále prodlužován nouzový stav, mizí,“ podotkl.

Omezit cestování mezi kraji?

V pondělí vláda posoudí možná zpřísnění či úpravy, ve hře může být i další omezení cestování. Proti takovému návrhu se postavili ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a ekonomický expert opoziční ODS Jan Skopeček. Maláčová v pořadu Partie CNN Prima News uvedla, že si nedokáže představit, jak by se dodržování restrikce kontrolovalo. Skopeček pokládá nápad na takové omezení mobility lidí za šílený. Vláda podle něho není schopná vyhodnotit efekt současných protikoronavirových opatření. „Plošná omezení vedou k tomu, že lidé je přestanou dodržovat,“ míní.

Zákaz cestování mezi kraji je zbytečný a byl by těžko vymahatelný. V Partii na CNN Prima News se na tom shodli i hejtmani Pardubického, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje a pražský primátor. Hejtmani se jinak Blatného, o jehož možném odvolání se spekuluje, zastali. S kraji podle nich komunikuje dobře a hlavní vinu na zmatcích nesou podle nich vyjádření premiéra.

„Opravdu si nedokážu představit, že tu budeme budovat hranice mezi kraji,“ řekl jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Podobně se vyjádřil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). „Kontroly na hranicích krajů já odmítám, protože to je nesmysl, a pevně doufám, že s tím vůbec nikdo nepřijde,“ řekl.

Za špatný nápad to označil také jejich kolega z Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Stejného nározu je i pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Ten už v sobotu spolu se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) na Twitter napsal, že v případě pražské aglomerace je nezbytně nutné zachovat propojení metropole s jejím okolím.

Premiér odmítl spekulace ohledně omezování pohybu lidí podle krajů. „Myslím, že to není řešení. Musíme promyslet, jak lidi přesvědčit, aby opatření dodržovali,“ prohlásil Babiš.

V sobotu přibylo 4800 případů

Sobotní přírůstek potvrzených nákaz je o zhruba 750 vyšší než minulý týden. Počet hospitalizovaných sice proti předchozímu dni klesl, ve srovnání s minulým víkendem se ale téměř nezměnil. Ve vážném stavu je 989 pacientů, což je v únoru zatím nejméně.

Aktuálně se s covidem-19 v tuzemsku potýká přes 98 tisíc lidí. Laboratoře v sobotu provedly 14,5 tisíce PCR testů a přes 13 tisíc testů antigenních. To je zhruba poloviční množství oproti všedním dnům. Podíl potvrzených případů nemoci na počtu provedených testů stoupl z necelých 28 procent na 32,69.

I když podle statistik je nyní hospitalizovaných s covidem skoro o dva tisíce méně než před měsícem, nemocnice jsou podle ministerstva zdravotnictví na hraně svých kapacit. Právě jejich naplněnost je nyní podle vlády hlavním ukazatelem pro určování opatření proti šíření nákazy.

K sobotnímu večeru podali zdravotníci přes 346 tisíc dávek vakcíny, přes 91 tisíc lidí už dostalo obě potřebné dávky. Z toho bylo v sobotu podáno 2430 dávek. Nejvíc očkování za tento týden vykazuje čtvrtek, na který připadá 16 729 podaných dávek.

Imunolog varuje před britskou variantou, brzy prý bude v Česku dominantní 

Podle imunologa Zdeňka Hela z vědecké iniciativy Sníh se v Česku brzy stane dominantně přenášeným typem viru SARS-CoV-2 takzvaná britská varianta: „Nerad přináším špatné zprávy. Podle předběžných výsledků je incidence britské varianty v České republice v řádu několika desítek procent, v některých oblastech možná i přes 50 procent,“ uvádí.

V rozhovoru pro televizní stanici CNN Prima News také řekl, že v Česku už je pravděpodobně v malé míře přítomna i jihoafrická varianta viru, která je také výrazně nakažlivější než původní koronavirus. Vyzval občany k obezřetnosti a dodržování opatření proti šíření viru, situace je podle něj kvůli nekontrolovanému šíření britské mutace v Česku velmi nebezpečná. Toto šíření nelze zastavit, ale lze jej zpomalit, dodal.

Jaký podíl nových případů má na svědomí takzvaná britská varianta, české úřady zatím nezveřejnily. Sekvenací, tedy přečtením genetické informace viru, byly dosud potvrzeny desítky případů mutace zhruba v polovině krajů. Touto náročnou metodou se ale vyšetřuje jen velmi malé procento pozitivních vzorků. Bylo ale potvrzeno, že nakažlivější forma viru je v tuzemsku už od prosince.

PES dále ve čtvrtém stupni

Ve čtvrtém stupni zůstává už více než tři týdny protiepidemický systém PES, který k neděli ukazuje 71 bodů. O jednu setinu – na 1,05 – se zhoršilo reprodukční číslo, mírné horšení ukazují i další dvě kritéria indexu: průměr počtu nakažených na sto tisíc obyvatel za dva týdny a čtrnáctidenní průměr pozitivně testovaných mezi seniory.

Naopak nepatrně se snížil podíl hospitalizovaných, u nichž byla nákaza zjištěna až v nemocnici. Žádná změna ale nebyla tak výrazná, aby se projevila v bodové škále.

Minulý týden však ministr zdravotnictví Blatný řekl, že index PES už nemá pro určování opatření význam, rozhodující je uvolnit přetížené nemocnice. Situace se podle něj nelepší, protiepidemická opatření přestala fungovat.