Vláda schválila ráno prodloužení nouzového stavu, což jí ve čtvrtek povolila Poslanecká sněmovna. Potrvá prozatím do 14. února. Pokračuje očkování. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) i přes to, že výrobce v příštích týdnech dodá méně vakcíny, by vakcinace neměla zpomalit – nově bude totiž možné použít šest dávek z každé lahvičky očkovacího séra.
Koronavirus - leden
- 20:21
Evropská unie podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové při nákupu vakcín proti covidu-19 podcenila komplikace, jaké mohou nastat při jejich výrobě ve velkém.
- 18:16
Se změnami v tabulce protiepidemických opatření v systému PES chce ministerstvo zdravotnictví počkat. Důvodem je podle ministra Jana Blatného (za ANO) britská mutace viru a přetíženost nemocnic.
- 18:15
Evropská agentura pro léčivé přípravky začala posuzovat lék americké firmy Regeneron, který má účinkovat proti koronaviru. Česko má o přípravek zájem.
Vláda v pátek potvrdila pokračující platnost nouzového stavu, nyní tedy do 14. února. Kdyby ho neprodloužila, přestala by od soboty platit většina přijatých opatření. I jejich další setrvání kabinet stvrdil.
Nouzový stav platí při nynější vlně epidemie od 5. října. Čtvrteční žádost vlády byla pátá v řadě. Na jaře trval v Česku nouzový stav kvůli koronavirové krizi 66 dnů. Nynější potrvá po rozhodnutí vlády minimálně 132 dnů. Díky nouzovému stavu lze také nasadit vojáky na pomoc například ve zdravotnictví a v domovech pro seniory.
Méně lahviček, stejně dávek
Ministr zdravotnictví Jan Blatný zopakoval v pátek po jednání se zástupci výrobce, že vakcín Pfizer/BioNTech bude v příštích týdnech méně, než stát očekával. Neměl by však klesnout počet lidí, kteří vakcínu nově dostanou.
Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek napsal odpoledne na Twitter, že se v týdnu od 25. ledna vrátí v celé Evropě dodávky vakcíny od Pfizeru na stoprocentní úroveň, později však tweet zmizel. Podle Blatného zůstane počet očkovaných neměnný proto, že bude možné vytvořit ze stejného množství očkovací látky více dávek – šest místo pěti na lahvičku.
„Teď je povinné používat šest dávek z lahvičky. A tudíž i když zůstane zachovaný počet dávek, tak počet lahviček se vlastně o 20 procent snížil. Snížený počet plat v jednotlivých dodávkách se týká zhruba příštích tří týdnů,“ uvedl Blatný.
Do Evropské unie začalo přicházet méně vakcín Pfizer/BioNTech v tomto týdnu, Česko jich podle ministerstva zdravotnictví dostalo o pětinu méně, než mělo. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Babiše avizoval výrobce snížení o 30 procent na tři týdny, ministerstvo se začalo připravovat na zpomalení vakcinace. O ohlášené redukci dodávek vakcín do Evropy jednali i unijní státníci, mluvčí Evropské komise poté řekl, že Komise bude žádat od Pfizeru vysvětlení, proč by v následujícím týdnu mělo přijít méně vakcín.
Blatný: Očkování nevázne
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v pátek zdůraznil, že je v Česku o očkování velký zájem. V současnosti pokračuje očkování zdravotníků, vakcínu chce podle Blatného asi 70 procent z nich. Menší zájem mají pracovníci v domovech s pečovatelskou službou, dodal ministr. Očkovací látku označil za bezpečnou a účinnou, není důvod se jí obávat.
Podle dat ministerstva je zatím proti covidu naočkováno zhruba 37 procent všech zdravotníků. S průběhem je zatím ministr spokojen. „Myslím si, že očkování nevázne,“ řekl na brífinku s odkazem na Německo nebo Rakousko, kde je tempo srovnatelné s tím českým.
„Ukázalo se, že řada krajů je schopná poskytnout daleko vyšší kapacity, a proto jsme mohli od tohoto týdne přikročit k rozdělování podle počtu obyvatel s přihlédnutím k seniorům,“ dodal.
Blatný také uvedl, že pokud bude vakcína od firmy AstraZeneca schválena příští týden, může být dostupná za dva až tři týdny. Hrozí však, že se při zahájení dodávek v polovině února nepodaří přivézt do konce měsíce do Česka plánovaných 200 tisíc dávek této vakcíny. AstraZeneca by podle vládní očkovací strategie měla do konce roku dodat do Česka tři miliony dávek. Spolu s vakcínou od Pfizer/BioNTech tvoří většinu letos naplánovaných dodávek.
V pátek začalo fungovat další velkokapacitní očkovací centrum, a to ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze. Na první den provozu mělo objednaných 550 lidí, zvládne jich však odbavit více, až bude dost vakcín.
Ukazuje se však opakovaně, že očkování občas podstupují i lidé, kteří nepatří do kategorií s nárokem na přednostní vakcinaci – nejsou to zdravotníci ani lidé ve věku nad 80 let. V minulosti se hovořilo o manželce královéhradeckého krajského radního pro zdravotnictví nebo o řediteli Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňku Kabátkovi. Nyní k nim podle webu Seznam Zprávy přibyl kuchař a majitel restaurací Zdeněk Pohlreich. Vakcínu dostal ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, potvrdila její mluvčí Marie Heřmánková.
Pohlreich se podle ní dostal na seznam náhradníků a první dávku vakcíny mu v nemocnici podali v době, kdy ještě nebyly hotové seznamy lidí, kteří by měli jít na řadu nejdříve, přitom však bylo potřeba očkovací látku spotřebovat. Pohlreich podle Heřmánkové o zapsání na seznam projevil velký zájem. Problém je v tom, že je kuchaři 63 let, ředitel nemocnice David Feltl však dříve uvedl, že na seznam náhradníků se mohli dostat lidé, kterým je alespoň 65 let. Pohlreich sám považuje zájem o svoji vakcinaci za absurdní.
Bez testu z Rakouska i Maďarska
V Rakousku a Maďarsku je epidemická situace tak dobrá, že se od pondělí přesunou do oranžové kategorie zemí s nízkým rizikem nákazy, změna vyplývá z aktualizovaného seznamu méně rizikových zemí, který vydalo ministerstvo zdravotnictví. Znamená to, že po příjezdu z těchto zemí do Česka nebude potřeba podstoupit karanténu nebo test na koronavirus. Karanténa či test je nutný pouze pro ty, kdo přijedou za prací nebo studiem.
Jiné změny v takzvaném cestovatelském semaforu nenastaly. V červené kategorii, tedy mezi státy, po návratu z nichž je nutný test, zůstane i v příštím týdnu Německo, Polsko i Slovensko. V oranžové kategorii zůstávají ze států Evropské unie Belgie, Bulharsko, Finsko, Lucembursko a Řecko a také Kanárské ostrovy.
Cestovatelský semafor se řídí relativním počtem lidí s potvrzenou nákazou koronavirem v posledních dvou týdnech. V oranžové kategorii jsou státy, kde jich je méně než 250 na sto tisíc obyvatel. Existuje i zelená kategorie, v níž neplatí při příjezdu vůbec žádná omezení ani pro ty, kdo chtějí v Česku pracovat nebo studovat. Tou značí úřady státy, kde přibylo za dva týdny méně než 25 případů na sto tisíc obyvatel.
V Evropě je v zelené kategorii pouze Vatikán, ve zbytku světa ještě Austrálie, Japonsko, Jižní Korea, Nový Zéland, Singapur a Thajsko.
Speciální režim platí po návratu ze Spojeného království. Lidé, kteří v něm strávili více než dvanáct hodin, mohou do Česka přicestovat pouze s negativním testem na koronavirus provedeným ještě před odjezdem z britských ostrovů. Ovšem i s ním musí po příjezdu do karantény. Končí nejdříve po pěti dnech za předpokladu, že cestující absolvují další test, který má opět negativní výsledek.
PES zůstává na 73 bodech, reprodukční číslo ale dál stoupá
Ve čtvrtek přibylo v Česku 7435 potvrzených případů koronaviru. Je to nejméně tento týden a proti minulému čtvrtku je to pokles asi o 650 nakažených. Od začátku pandemie v Česku zemřelo už přes patnáct tisíc lidí.
Index protiepidemického rizika PES je dále na 73 bodech a více než týden se tak drží ve čtvrtém z pěti stupňů rizika. Popáté v řadě se ale zhoršilo reprodukční číslo, které udává, kolik lidí průměrně nakazí jeden pozitivně testovaný. Od čtvrtka vzrostlo o tři setiny na 0,86. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.
Vedle reprodukčního čísla se index počítá také podle průměru nakažených na 100 tisíc obyvatel za poslední dva týdny, čtrnáctidenního průměru nakažených mezi seniory a podílu hospitalizovaných s covidem, u kterých se nákaza prokázala až v nemocnici. Všechna tato tři kritéria už několik dní klesají.
Opatření proti koronaviru v Česku, která se indexem řídí, nyní odpovídají nejpřísnějšímu pátému stupni.
Situace ve středočeských nemocnicích je teď asi nejhorší, tvrdí hejtmanka. V Chebu je však ještě hůř
Zatížený je zdravotnický systém ve Středočeském kraji. Situace v nemocnicích je podle hejtmanky Petry Peckové (STAN) nyní asi nejhorší, jaká kdy byla. Hospitalizovaných je 455 pacientů, z toho 96 na odděleních intenzivní péče. Zátěž zdravotníků je podle hejtmanky ohromná.
Záchranáři mají 450 až 500 výjezdů denně, za běžného stavu to bývá kolem 300, uvedla Pecková. Radní pro zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS) uvedl, že v pěti krajských nemocnicích je nyní 219 zdravotníků pozitivních nebo v karanténě. „Tato čísla ukazují, že epidemie skutečně nepolevuje, i když celorepubliková čísla klesají. Nemocnost je ještě stále poměrně vysoká,“ dodal.
Za neúnosnou považuje situaci vedení chebské nemocnice. Karlovarský kraj patřil v posledním vzedmutí epidemie k nejhůře zasaženým a na Chebsku je v přepočtu na obyvatele stále druhý nejvyšší počet nakažených ze všech okresů. V nemocnici chybějí lůžka i personál, některé pacienty proto přebírají jiné nemocnice.
„K převozům na delší vzdálenosti, například do nemocnice v Písku, Českých Budějovic, ale i na Vysočinu, nyní využíváme vrtulník armády. Spolupráce funguje spolehlivě,“ řekl mluvčí Karlovarské krajské nemocnice Vladislav Podracký.
Radnice požádala bývalé i současné zdravotní sestry, aby přišly vytíženému personálu na pomoc. Apelovala také na krajský krizový štáb, aby zajistil další intenzivní přesuny pacientů s nejtěžšími formami onemocnění z Chebu do jiných nemocnic, kde není situace tolik kritická.
