Vláda na prvním letošním zasedání posuzovala, jak se o svátcích vyvíjela epidemie koronaviru, kvůli které nyní v Česku platí nejvyšší stupeň rizika. Ministři jednali o kompenzacích pro některé dosud opomenuté obory. Kabinet schválil nový kompenzační program pro všechny provozovny uzavřené kvůli koronaviru. Zaměstnavatelům bude hradit na den 400 korun za každého pracovníka. Kompenzace budou zahrnovat také například dosud opomíjené skiareály. Vláda jednala i o podmínkách, za kterých se sjezdovky oficiálně otevřou.
Vláda novými kompenzacemi rozšířila dříve schválený program COVID – gastro určený pro stravovací zařízení s alokací 2,5 miliardy korun. Tato suma podle materiálů, které má agentura ČTK k dispozici, zůstává. V případě jejího vyčerpání bude vláda jednat o způsobu dalšího financování programu.
Dotace bude platit i zpětně. Nárok na ni tak budou mít podnikatelé, kterým byl omezen nebo zakázán prodej zboží či služeb alespoň v části období od 14. října loňského roku do 10. ledna.
Podnikatelé zasažení v souvislosti s pandemií koronaviru a souvisejícími vládními opatřeními mohou podle ministra obchodu a průmyslu Karla Havlíčka (za ANO) čerpat také plné náhrady mezd, odvodů, nájmu za čtvrtý kvartál loňského roku, případně i kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné.
Období, za které mají podnikatelé nárok na kompenzaci, může být podle vládních materiálů prodlouženo v návaznosti na vývoj pandemické situace. Podle Havlíčka je období do 10. ledna stanoveno jako první výzva, v případě potřeby budou následovat další.
Dotace 400 korun na den bude na zaměstnance v hlavním pracovním poměru. V případě částečného úvazku se budou sčítat, řekl Havlíček po jednání vlády. Příspěvek bude možné získat i na spolupracující osoby samostatně výdělečně činné.
Do výpočtu se nezahrnují zaměstnanci v odvětvích, která byla podpořena v programech COVID – kultura, COVID – ubytování a COVID – sport. Prostředky bude podle Havlíčka možné využít na další fixní náklady, jako je například splácení leasingů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) předpokládá, že na program bude třeba šest miliard korun. Podle Havlíčka by o dotaci mohlo projevit zájem mezi 80 tisíci a 130 tisíci podnikatelů. Nejpozději 15. ledna bude podle něj hotová výzva k programu a bude spuštěn příjem žádostí.
Ministr dále upozornil, že pro podání žádosti bude nutná elektronická identifikace, kterou by si podnikatelé měli tedy zajistit. Tým, který bude žádosti zpracovávat, byl podle něj posílen o 100 lidí, které si resort „vypůjčil“ například ze státních agentur.
Dle Havlíčka tak nyní Česká republika patří k zemím s jednou z nejvyšších kompenzačních podpor v Evropě. Ministr je ochotný diskutovat také o pomoci pro veletrhy a kongresy. Záležet bude podle něj na ochotě dalších resortů k jednání.
„Pánbůh zaplať alespoň za to, že vláda v této věci něco připravila,“ hodnotí nové kompenzace předseda ODS Petr Fiala. Opozice dle jeho slov ale připravila vlastní systém, který spočívá v odpuštění odvodů živnostníkům, malým firmám a zavedení jednotného odškodňovacího zákona. V tom Havlíček principiálně nevidí problém.
Opatření se zpřísňovat zatím nebudou
O případném posunu v opatřeních kabinet nerozhodoval, sejít se kvůli tomu má na mimořádném jednání v tomto týdnu. Pátý stupeň protiepidemického systému PES v zemi platí od 27. prosince. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) by měl také představit změny v hodnocení v rámci systému.
O fungování skiareálů by se podle ministra průmyslu a obchodu Havlíčka mělo rozhodnout ve čtvrtek. Sám by preferoval jejich brzké otevření a řízený provoz.
Je zastáncem brzkého otevření, které by zajistilo řízený systém, lepší než ten neřízený, který vznikl o svátcích. Lidé do středisek přijeli a na uzavřených sjezdových tratích sáňkovali či bobovali. Provozovatelé areálů upozorňovali, že návštěvníci nedodržovali základní bezpečnostní pravidla, například udržování rozestupů nebo zakrytí dýchacích cest.
Omezení nyní platí přísná, restaurace nyní mohou občerstvení prodávat jen přes výdejní okna. Je zakázán maloobchodní prodej s výjimkami, které mají potraviny, lékárny, drogerie, optiky nebo galanterie. Fungovat nesmí většina služeb, zavřená jsou fitness centra, posilovny, bazény či sauny. Hotely mohou hosty ubytovávat jen za služebním účelem.
Soukromá výstavba dálnice
Naopak schválení se v pondělí dočkal návrh koncesionářské smlouvy k výstavbě a provozu části dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Návrh dostane nyní sněmovna, v případě schválení smlouvy by stavba měla začít v březnu.
Část D4 by formou PPP mělo postavit a následně provozovat francouzské konsorcium DIVia, které tvoří firmy Vinci a Meridiam. Systém PPP předpokládá financování staveb ze strany soukromých investorů, kteří zároveň budou silnici po její dostavbě po určitou dobu provozovat. Stát by poté měl stavbu postupně splácet a po dohodnuté době i zcela převzít.
V soutěži uspělo s nabídkou 16,55 miliardy korun. V Česku jde o první PPP projekt, kdy dálnici postaví a následně bude provozovat soukromá firma.
„Vznikl zde první ucelený PPP projekt. Vysoutěžená cena vychází lépe, než kdybychom investovali peníze ihned ze státního rozpočtu. Do budoucna nás tato forma investic nemine a bude častější,“ popsal ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Vítězné konsorcium by mělo postavit 32 nových kilometrů dálnice mezi Příbramí a Pískem, které následně bude 25 let provozovat a udržovat spolu s dalšími už postavenými navazujícími 16 kilometry. Stavebně a projekčně bude za projektem stát česká stavební společnost Eurovia.
V pravidelné necovidové agendě měla vláda na programu například návrh Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti a rozpuštění některých politických stran a politických hnutí. Ministerstvo vnitra ho ale z jednání stáhlo, argumentovalo tím, že vláda to nemůže navrhnout po vyhlášení voleb.
Kabinet měl na pondělním programu i návrh ministerstva práce a sociálních věcí, aby ošetřovné nebylo započítáváno do příjmu při posuzování nároku na dávky. Lidé by tak nemuseli přijít o přídavky na děti či příspěvky na bydlení kvůli tomu, že jim se zpožděním dorazí ošetřovné za dva měsíce najednou. Na peníze od státu by také mohlo dosáhnout víc rodin. Návrh vláda schválila.
Naopak předlohu čtyř desítek poslanců ze šestice sněmovních stran, aby na veřejné zakázky dohlížel nový Úřad pro dozor nad zadáváním veřejných zakázek, vláda odmítla. Poslanci míní, že jejich návrh by učinil systém více předvídatelným a transparentním.
Vláda naopak dává přednost tomu, aby takový návrh připravila sama, nikoli poslanci. Podle názoru kabinetu je také třeba zvážit, zda by ke stejnému cíli nebylo možné dospět jinak, třeba prostřednictvím dílčích organizačních změn.
O vrácení deseti miliard obraně vláda nerozhodovala
Ačkoli těsně před vánočními svátky po schválení rozpočtu na příští rok ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) avizoval, že v pondělí vládu požádá o vrácení deseti miliard korun do rozpočtu ministerstva obrany, kabinet se převodem těchto peněz z rozpočtové rezervy rozhodl na svém prvním letošním jednání nezabývat. Premiér Andrej Babiš (ANO) v televizi Prima v neděli uvedl, že tak učiní až později v lednu. Vláda podle něj ještě nemá potřebná čísla.
Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) se kabinet k otázce peněz pro armádu vrátí na příštím jednání a mělo by jít pouze o procesní zdržení v rámci programu vlády.
Poslanci v prosinci převedli deset miliard korun z návrhu rozpočtu ministerstva obrany do rezervy. Komunisté tím totiž podmiňovali svůj souhlas s návrhem státního rozpočtu. Zástupci vlády poté oznámili, že peníze na začátku ledna z rozpočtové rezervy obraně vrátí.
