V letošních krajských volbách, které se uskuteční 2. a 3. října, se o přízeň voličů uchází téměř 10 tisíc kandidátů. V přehledné analýze přináší web ČT24 přehled o tom, jaké kandidáty vysílají jednotlivé strany do boje o křesla v krajských zastupitelstvech, a srovnává je mezi sebou z hlediska několika základních charakteristik – tedy podle jejich věku, zastoupení žen nebo počtu vysokoškolsky vzdělaných kandidátů.
Koho vysílají strany do boje o krajská zastupitelstva? Prohlédněte si interaktivní analýzu webu ČT24
Ve volbách do krajských zastupitelstev se o hlasy voličů uchází 9728 kandidátů na celkově 215 kandidátních listinách. Z největšího množství stran a volebních koalic si mohou voliči vybírat v Moravskoslezském a Jihočeském kraji, a to hned z 20 kandidátních listin. Nejmenší výběr budou mít naopak voliči v Královéhradeckém kraji, kde kandiduje pouze 12 politických uskupení.
Přes 44 procent ze všech kandidátů má vysokoškolské vzdělání. Pouze třetina ze všech kandidátů jsou ženy. Uchazečům o křesla v krajských zastupitelstvech pak letos je v průměru 49 let. Tyto charakteristiky kandidátů se ale poměrně zásadně liší podle krajů a typů politických stran.
Nejvíce kandidátů nasadilo SPD a hnutí ANO
Přes 63 procent všech kandidátů tvoří v letošních krajských volbách kandidáti stran zastoupených v dolní komoře parlamentu. Z šesti tisíc kandidátů sněmovních stran jich do volebního klání nejvíce vyslalo hnutí SPD, hnutí ANO a KSČM, nejméně naopak KDU-ČSL a TOP 09.
Z mimoparlamentních stran nasadila srovnatelně kandidátů jako sněmovní uskupení strana Rozumní bývalého kandidáta na prezidenta Petra Hanniga, s odstupem pak také Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS). Nejméně kandidátů vyslala do voleb naopak Moravská a Slezská pirátská strana – pouze jednoho.
Pouze 17 procent kandidátek má v čele ženu
Kandidující politické strany se od sebe odlišují také v podílu žen zastoupených na kandidátních listinách. Dvě třetiny všech stran mají tento podíl mezi svými kandidáty nižší než 30 procent. Na volitelných pozicích je žen zastoupeno ještě méně – na prvních třech místech všech kandidátek je to pouze 25 procent. Jen v 17 procentech kandidátek stojí v čele žena. Nejvíce lídryň je v Jihočeském kraji, kde ženy stojí v čele pěti z dvaceti kandidátních listin.
Největší počet žen kandiduje za Demokratickou stranu zelených, jejich kandidátku tvoří ženy z více než 80 procent. Nejméně jich naopak kandiduje za Moravskou a Slezskou pirátskou stranu, za Alianci národních sil a za stranu Volte Pravý Blok.
Se zastoupením žen jsou na tom podprůměrně také sněmovní strany, kdy se podíl žen u některých z nich dokonce pohybuje na pětině z celkového počtu jejich kandidátů. Nejvíce žen na kandidátkách tak má s 27 procenty hnutí SPD a KDU-ČSL, nejméně naopak ODS a TOP 09 s 20 procenty a hnutí Trikolóra s 18 procenty.
Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných kandidátů má Moravská a Slezská Pirátská strana, za jejich stranu ovšem kandiduje pouze jeden kandidát. Velmi vysoký podíl kandidátů s vysokoškolským diplomem tak mají hned další v pořadí Ústecké fórum občanů a KDU-ČSL – obě uskupení dosahují podílu okolo 80 procent. Naopak nejmenší podíl kandidátů s vysokoškolským titulem má se šesti procenty DSSS a se sedmi procenty Národní demokracie.
Ze sněmovních stran pak přesahuje podíl 70 procent ještě ODS a TOP 09, naopak nejmenší podíl takových kandidátů má s 37 procenty KSČM a s 23 procenty SPD.
Kandidáty Pirátů a KSČM od sebe dělí v průměru 16 let
V průměru nejstarší kandidáty vyslala do voleb Aliance národních sil, která se uchází o hlasy voličů v Jihočeském kraji. Jejich 10 kandidátům je v průměru téměř 68 let. Naopak nejmladší kandidátku s průměrným věkem 27 let má strana Mladí pro Pardubický kraj. U většiny stran se průměrný věk kandidátů pohybuje v rozmezí mezi 42 a 54 lety.
Ze stran, které se ucházejí o hlasy voličů ve všech krajích, mají v průměru nejstarší kandidáty KSČM a SPD. Naopak nejmladšími jsou z těchto stran Piráti, jejichž kandidáti mají průměrný věk přes 37 let. Věkový rozdíl mezi pirátskými a komunistickými kandidáty je tak v průměru více než 16 let.
V čele kandidátek jsou většinou starostové, hejtmani nebo jejich náměstci
Všichni kandidáti v krajských volbách mají zároveň povinnost na volebním lístku uvést svou profesi. Web ČT24 se ve své analýze zaměřil na povolání kandidátů stojících v čele jednotlivých krajských kandidátek. Z dat vyplývá, že si strany své lídry nejčastěji vybírají z řad starostů, hejtmanů, jejich náměstků nebo z krajských a komunálních zastupitelů.
Častěji zastoupeni jsou také učitelé, vysokoškolští pedagogové, ředitelé různých společností a organizací nebo podnikatelé.
Povolání lídrů krajských kandidátek
Nejvíce žen kandiduje v Libereckém kraji a na Vysočině. Nejméně v Plzeňském kraji
Podíl žen na kandidátních listinách se ale neliší pouze podle stran a volebních koalic, které si kandidáty na své listiny vybírají. Vzájemně se od sebe odlišují také jednotlivé kraje. Zatímco kandidátky v Libereckém kraji a na Vysočině dosahují v průměru podílu 35 procent žen, v Plzeňském a Moravskoslezském kraji je to pouze 27 procent.
Nejvíce kandidátů s vysokoškolským vzděláním se uchází o hlasy voličů v Moravskoslezském, Jihomoravském a Jihočeském kraji – a to téměř polovina. Naopak nejméně jich kandiduje v příhraničních oblastech v severních Čechách. Právě v Ústeckém kraji také kandidují v průměru nejmladší kandidáti ze všech krajů, naopak nejstarší kandidáti se uchází o hlasy voličů v Královéhradeckém kraji.
Do voleb v 91 letech
Nicméně nejstarším kandidátem v těchto volbách je sklář Jaroslav Hlubůček z Libereckého kraje. Ten ve svých 91 letech usiluje o křeslo za koalici Soukromníků a Svobodných. Je to tak dosud nejstarší kandidát v historii voleb do krajských zastupitelstev, ve kterých se hlasuje od roku 2000. Naopak osmnácti kandidátům je pouze 18 let, což je pro kandidaturu minimální věk.
Společně s volbami zástupců do krajských zastupitelstev proběhnou 2. a 3. října i volby do třetiny Senátu. Ty se od krajských voleb liší mimo jiné tím, že v nich zpravidla kandidují vzdělanější a starší kandidáti. Také v nich kandiduje ještě méně žen – letos je to pouze 16 procent.
