Na jaře se kvůli covidu zastavily nábory dárců kostní dřeně, přesto už je v národním registru sto tisíc dobrovolníků

Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) má už sto tisíc dobrovolníků, kteří jsou připraveni darovat vážně nemocným pacientům své krvetvorné buňky. Jubilejního potenciálního dárce, třiadvacetiletého Václava Kalluse, zapsal registr v sobotu při náboru ve Starém Městě na Uherskohradišťsku. Nábor byl součástí celorepublikové akce „Čechy, Morava a Slezsko – vstupuje celé Česko“, kterou ČNRDD oslavuje Světový den dárců kostní dřeně. V druhém registru, pražském, je teď aktivních dárců zhruba 34 tisíc.

Video Události
video

Události: Stotisící dárce kostní dřeně

Zdroj: ČT24

Třiadvacetiletý Václav Kallus z Uherského Hradiště je stotisícím aktivním dárcem kostní dřeně, který se zapsal do Českého národního registru dárců dřeně. „Doufám, že jednou budu mít tu šanci někomu opravdu pomoci, uvidíme,“ říká.

O náboru se student práv a filozofie dozvěděl díky příspěvku na Facebooku. „Jsem z Uherského Hradiště, mám to sem do Starého Města kousek, tak nebylo nad čím váhat. Vím, že šance, že budu reálně darovat, je poměrně malá. Každopádně proto také je důležité, aby se přihlásilo co nejvíc lidí, aby ten vzorek byl co největší, aby bylo z čeho vybírat,“ řekl. 

Podle Pavla Jindry, vedoucího lékaře Českého národního registru dárců dřeně, měl koronavirus velký dopad na množství dárců. Na jaře se kvůli němu nábory zastavily – a horší byla i mezinárodní spolupráce. „Uzavření hranic, restrikce, karantény dárců to zkomplikovalo. V podstatě 50 procent transplantací je s mezinárodním dárcem,“ vysvětluje.

Transplantací kostní dřeně přes registry se povede 180 ročně

To byl případ i Kryštofa Hájka – první příznaky nemoci se u něj projevily ještě před prvními narozeninami. V boji se vzácným typem leukémie mu pomohla dárkyně z Německa.

„Jsme za to nesmírně vděční lékařům, ale i té dárkyni, která pomohla neznámému člověku,“ popisuje maminka Michaela Hájková.

V druhém tuzemském registru, pražském, je nyní zhruba 34 tisíc aktivních dárců. Třicítku z nich poprvé ocenil Český červený kříž plaketou profesora Milana Haška. Převzal ji i Jakub Hloužek. Do registru se zapsal loni – a letos v únoru kostní dřeň daroval.

„Nikdy jsem neměl pocit že bych se toho měl bát, ani samotný odběr nebyl problém,“ říká. Podle přednosty pracoviště laboratorních metod IKEM se transplatace, které se dělají nyní, provádějí z dárců přijatých v loňském roce. „To se může projevit příští rok, kdy ten nedostatek může být drastický,“ myslí si.

Transplantací kostní dřeně s nepříbuzným dárcem – tedy hledaným přes registry – se v Česku provede až 180 ročně. V Česku tyto seznamy fungují od začátku devadesátých let, jsou zapojené do sítě více než 60 registrů po celém světě.