Česko i nadále trápí sucho. Letos země zažila už šestý nadprůměrně teplý rok v řadě. Problémy, kterým Česko čelí, popisují i data ministerstva životního prostředí. Ta například ukazují, že za posledních sto let zmizel milion hektarů mokřad, tuzemské řeky se zkrátily téměř o třetinu a třeba plocha rybníků od 17. století klesla o 70 procent. Léta podceňovaný problém chce zmírnit novela vodního zákona, s jejímž projednáváním začala sněmovna.
Novela bere v potaz, že v Česku se k vodě nedostaneme jinak, než když prší nebo sněží. Podle návrhu by třeba novostavby musely povinně zachytávat dešťovou vodu, snadněji by se mohly zakládat nové rybníky nebo remízky.
Ani déšť půdu nezachránil
Letošní léto bylo přitom nejdeštivější za posledních deset let. Za posledních šedesát let bylo léto v Česku deštivější než letos jenom pětkrát. Přesto jsou v tuzemsku místa, kde je kvůli suchu i teď zákaz čerpání vody. Hlavně na severozápadě země.
Nerespektování nařízení je podle správců řek naprosto běžné, ale nedá se téměř dokázat. Nejčastěji jde o používání vody z potoků na zalévání. Pravidla ale porušují i firmy.
Jestli jsou čerpadla vypnutá, kontrolují vodohospodáři přímo z řeky. Při jedné takové inspekci zjistili, že každý třetí přívod k zahrádkám vypadá jako čerstvě vytažený. Voda se v tomto místě přitom nesmí brát už od srpna.
Někteří mají od pohledu zalité záhony a vodu v nádržích. Podle zahrádkáře, který prý přívod nemá, lidé nepotřebují ani čerpadla, dá se to vyřešit samospádem.
Česká inspekce životního prostředí letos pokutovala za porušení pravidel 10 firem. Část kvůli zasněžování, část jsou malé vodní elektrárny. Ty většinou nedodržely minimální průtok, což podle ředitele České inspekce životního prostředí Erika Geusse vede k vysoušení celých oblastí pod jezy pod malými elektrárnami.
Novela slibuje využívat dešťovou vodu
Novela vodního zákona má kromě jiného zavést u nových staveb povinnost zachycovat nebo vsakovat dešťovou vodu. Pro investory to znamená, že budou muset budovat akumulační nádrže, případně vsakovací jezírka. Lépe hospodařit by se mělo i s odpadními vodami.
Nádrže na dešťovou vodu by mohly být povinné u staveb malých, jako je rodinný dům, ale i u staveb velkých, jako jsou třeba administrativní budovy.
A podle hydrologů je to jedině dobře. Teď totiž v obcích dešťová voda většinou končí v kanalizaci.
„Z hlediska geografické polohy je ta srážková voda vlastně jediná, kterou tady máme,“ uvádí hydroprognostička ČHMÚ Martina Kimlová.
„Co se týče zadržování vody na pozemku, tak to je věc, kterou podpoříme, protože si myslíme, že s tou vodou se musí hospodařit,“ slibuje ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
Kromě dešťové se ale dá využít i takzvaná šedá voda - už použitá, ale přečištěná. Hodí se třeba ke splachování toalet. Někteří poslanci navrhují, aby novela definovala, co šedá voda je a jak ji využít. Ministerstvo životního prostředí i kvůli probíhající pandemii ale tuhle změnu nepodporuje, hlavně kvůli možným zdravotním rizikům.
Opozice snahu lépe hospodařit s dešťovou i odpadní vodou vítá, novela by ale podle ní měla mít větší ambice. „Pro mě je třeba problematické, že neřeší příčiny sucha, neřeší vodu v krajině,“ stěžuje si Dana Balcarová (Piráti).
V jaké podobě novelu vodního zákona poslanci nakonec schválí, by mohlo být jasné v pátek.
