Po čtyřech měsících halí vývoj české vakcíny mlčení. Mám karanténu, vzkázala šéfka týmu

7 minut
168 hodin: Vakcína Adámková
Zdroj: ČT24

Okolo tuzemského výzkumu s ambicí vyvinout vakcínu proti viru, který způsobuje nemoc covid-19, panují otazníky. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že jeho úřad na projekt nepřispěl ani korunou, a prohlásil, že nechce „nic uměle prodlužovat“. Vedoucí výzkumného týmu, kardioložka a poslankyně Věra Adámková (ANO) potom s odkazem na to, že je v karanténě, vůbec nechtěla o práci na vakcíně hovořit. Pro 168 hodin natáčely Jana Gerleová a Kristina Ciroková.

Na počátku května přišly špičky českého zdravotnictví s novinkou: i v České republice se bude vyvíjet vakcína proti covidu-19. Po necelých čtyřech měsících vývoj zřejmě pokračuje, ale téměř nikdo o něm nechce mluvit. Ze tří institucí přímo řízených ministerstvem zdravotnictví, které se na něm podílejí – jde o Státní zdravotní ústav, Ústav hematologie a krevní transfuze a Institut klinické a experimentální medicíny – pouze IKEM odpověděl na otázky ohledně vakcíny.

Uvedl, že začínají s testováním na zvířatech a že „během 14 dnů po aplikaci žádné ze zvířat neuhynulo“.

Vedoucí výzkumného týmu, kardioložka z IKEMu Věra Adámková (ANO), ale tolik sdílná nebyla. Telefonický rozhovor zcela odmítla s argumentem, že má nařízenou karanténu v souvislosti s výskytem covidu-19 ve sněmovně.

„Já mám pracovní karanténu, to znamená, že se nemůžu stýkat s lidmi mimo okruh vymezený hygienikem,“ prohlásila vedoucí výzkumného týmu a poslankyně.

Výzkum měl od počátku i kritiky. Ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer hovoří o politickém populismu, ředitel Parazitologického ústavu Akademie věd Julius Lukeš o zcela špatné cestě. Míní, že místo samostatného výzkumu měli čeští vědci, kteří se chtěli na vývoji vakcíny podílet, spolupracovat s některou jinou zemí, která již pokročila dále. „Toto odvrací pozornost, může to vázat celou řadu peněz a intelektuálních kapacit. Zastavil bych to,“ uvedl. 

Ministr zdravotnictví Vojtěch naznačil, že právě k tomu by nakonec mohlo dojít. Očekává, že po prázdninách dostane informace o průběhu výzkumu a nezastírá skepsi.

„Neříkám, že česká vakcína dojde do finální fáze. Mně se nechtělo dávat tomu ze začátku červenou. Nemohu souhlasit s tím, aby byly vynakládány extrémní prostředky, pokud to nebude smysluplné. Pokud se ukáže, že to tak není, tak nebudu nic uměle prodlužovat, jenom aby ten proces nějak pokračoval,“ řekl.

Mezi vakcínami ve vývoji, o kterých ví WHO, ta česká není

Kdyby český výzkum nevedl ke kýženému cíli, v globálním měřítku by to příliš nevadilo, protože se vyvíjí celá řada vakcín. Světová zdravotnická organizace eviduje 176 projektů, z nichž 33 je v klinické fázi. „Jsou velmi blízko tomu, že budou skutečně schválené pro klinické užití, takže už nevidím žádný smysl věnovat úsilí ani finanční prostředky vývoji české vakcíny,“ poznamenal virolog Daniel Růžek.

Ostatně mezi 143 vakcínami ve vývoji, o kterých WHO ví, ta česká není. „Ani se nedostala do bodu, kdy by se mělo hlásit na WHO, že se na ní pracuje,“ podotkl Lukeš.

Kritici českého výzkumu, kteří sepsali i otevřený dopis, s Věrou Adámkovou jednali, nakonec se do něj ale nezapojili, ačkoli šéfka výkumníků o té možnosti hovořila. „Vítám jakoukoliv pomoc, a jestliže signatáři již mají nějaké výsledky, není nic jednoduššího než se obrátit na ředitele tří přímo řízených organizací nebo na pana ministra,“ doporučila.

Podle Lukeše se ale možnost do výzkumu se zapojit neobjevila. „Nebyla nám dána šance, abychom přispěli, protože jsme nedostali žádné informace. Nevíme o vakcíně nic, takže nemůžeme pomoct. Ve vědě jsou informace alfa a omega, takže bez nich je to tam, kde jsme byli před mnoha měsíci,“ zdůraznil.

Kolik výzkum dosud stál, není jasné, všichni mlčí. Podle Vojtěcha ale jeho úřad nedal na vakcínu ani korunu. „Žádné peníze zatím ze strany ministerstva zdravotnictví nebyly investovány. Máme svobodu bádání, takže každý si může bádat, o čem chce,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
06:00Aktualizovánopřed 56 mminutami

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
před 1 hhodinou

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
před 1 hhodinou

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
10:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, Rusko je agresor, řekl Zůna

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.
09:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
před 2 hhodinami

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
před 3 hhodinami
Načítání...