Příspěvek pro seniory je politické rozhodnutí, které vyvolává nejistotu, řekl Rusnok

Jednorázový příspěvek pro seniory ve výši pět tisíc korun, na kterém se v pátek domluvila koalice, je politické rozhodnutí, které mezi lidmi vyvolává nejistotu. Shodli se na tom hosté Otázek Václava Moravce. Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka je makroekonomická užitečnost tohoto příspěvku nejistá. Hosté zkritizovali i nekoncepčnost řešení. 

Video Otázky Václava Moravce
video

Otázky Václava Moravce 30. srpna 2020 (1. část)

„Tady se prostě chrlí nápady, zřejmě tedy ve spojitosti s nějakým politickým cyklem. Je to čistě politické rozhodnutí,“ uvedl Rusnok. Na tom se s ním shodla i ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně a předsedkyně komise pro spravedlivé důchody ministerstva práce Danuše Nerudová. „Z mého pohledu to určitě důchodová reforma není, protože to není koncepční řešení,“ uvedla. 

Nerudová mluvila například o důvodech, proč vláda příspěvek pro seniory navrhla, jedním z nich bylo například to, že senioři během koronavirové krize trpěli stresem. „Stresem jsme trpěli všichni. Odloučením trpěli nejenom penzisté, ale i mladí, protože neviděli své rodiče,“ reagovala na studii, podle které stresem naopak více trpěla mladší generace. 

Náklady výrazně nerostly

Podle Nerudové není ani velký rozdíl mezi tím, jak rostly náklady seniorům a běžným českým spotřebitelům. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská pro OVM řekla, že ceny pro důchodce narostly v meziročním srovnání o čtyři procenta, pro průměrného českého občana o 3,4 procenta. „Nevidím tady jediný důvod, proč by se jedné skupině mělo výrazně přidávat na úkor jiné skupiny,“ uvedla.  

Nerudová naopak připomněla potřebu důchodové reformy, která by měla řešit nejenom situaci stávajících seniorů, ale zejména těch budoucích. „Tato krize je možná příležitostí k tomu, aby Česká republika konečně po třiceti letech přišla s koncepčním řešením situace důchodců a aby ty důchody nějakým způsobem byly důstojné,“ doplnila. 

Příspěvek pro seniory zkritizoval i ekonom z CERGE-EI Filip Matějka. „Jednorázová rozhodnutí zvyšují nejistotu, a polovina toho propadu je způsobena nejistotou. To je na čtyřčlennou rodinu asi 100 tisíc korun ročně,“ uvedl. 

Podle Matějky je nyní na takový příspěvek pro seniory špatná doba. „Počkejme půl roku, až se dostaneme z tohoto největšího problému,“ řekl. „Mě na tom těší ta jednorázovost, protože to mohlo být ještě horší,“ reagoval Rusnok s tím, že takový krok jednoznačně vyvolává nejistotu. 

 

Podle Nerudové není problém jenom v samotném příspěvku pro seniory, který bude stát zhruba patnáct miliard korun. „Zrušení daně z nabytí nemovitosti je dalších patnáct miliard a zrušení superhrubé mzdy v té podobě, jak bylo oznámeno v pátek, je 74 miliard. Jsme zhruba na sto miliardách dluhu, který skutečně zatíží budoucí generace,“ upozornila. 

Nerudová: Důvěra lidí ve stát je nízká

V souvislosti s tím Nerudová uvedla, že Česko by nemělo rezignovat a mělo by mít důchodovou reformu. „Tuto důchodovou reformu bylo možné udělat ve státech, kde občané věří ve stát, to ale není naše společnost. To se musí změnit, jinak ta ekonomika fungovat nebude,“ řekla s tím, že je nízká i důvěra státu v lidi. 

Rusnok řekl, že důchodová reforma je neproveditelná v zemi se stárnoucí populací. „V zemi s rozvinutým důchodovým systémem to není politicky proveditelné, jenom v diktatuře,“ řekl Rusnok, s čímž Nerudová s Matějkou nesouhlasili.