S vlnou solidarity se zvedl i počet falešných žádostí o pomoc. Organizace je musí pečlivě prověřovat

Některé z žádostí o pomoc a sbírky, které v době koronaviru zaplavily sociální sítě, se ukázaly jako falešné. Se zneužíváním současné situace se setkala i řada nadací, ty v některých případech nevyhověly až osmdesáti procentům žádostí. Jeden takový sporný případ se teď odehrává kolem ženy, která založila dobročinný sklad pro pěstouny v Praze. Na facebookových stránkách organizace se objevil příběh tří chlapců, kteří se po smrti rodičů měli o sebe starat sami. Policie teď řeší, jestli nešlo o podvrh.

Video Události
video

Události: Falešné sbírky

„S největší pravděpodobností se jedná o podvodné jednání,“ říká o příběhu dětí mluvčí pražské policie Eva Kropáčová. K tomu, kde jsou jejich rodiče, ale nechce poskytovat bližší informace.

Nezletilým měla přímo doma pomáhat pěstounka a provozovatelka skladu dětských věcí pro pěstouny Eva Ptáčková. Ta zveřejnila nový text s tím, že se situace u dětí změnila a účet na jejich pomoc se zavírá.

„K věci se nyní nemůžu vyjadřovat, protože ji řeší policie. Účet se všemi dary je teď zablokován policií, peníze budu posílat zpět, až jej uvolní,“ uvedla k případu.

Z ulice na internet

Podobné sporné žádosti o pomoc ale můžeme najít i jinde. Například projekt Patron dětí řešil v době vrcholné pandemie šest tisíc žádostí o mimořádný příspěvek, prošlo jen 15 procent z nich.

„Pro nás je zneužití situace i to, že rodina s dětmi požádá o pomoc, aniž by ji potřebovala. Máme tady příklad zastupitelky, která tvrdila, jak je na tom špatně. Nakonec jsme zjistili, že to celé není pravda, to mi přijde jako hyenismus,“ říká výkonná ředitelka projektu Patron dětí Edita Mrkousová.

I kvůli takovým případům organizace zavedla podrobné kontroly. „Každá žádost má svého patrona, my prověřujeme i patrona, žadatele i dodavatele pomoci,“ vysvětluje Mrkousová.

Podle Fóra dárců, které mapuje dobročinnou oblast v Česku, se podvodníci z ulice stále více přesouvají do internetového prostoru. „Skoro bych řekla, že ty hurá facebookové sbírky je něco jako nové sbírání víček – komunikace kolem toho je a efekt je mizivý,“ uvádí ředitelka organizace Klára Šplíchalová.

Základním pravidlem, jak pomoci těm, kteří to opravdu potřebují, je darovat přes veřejné sbírky, prověřené organizace nebo internetové portály.