Praha – Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa se připojil ke skeptikům, kterým se nelíbí absence veřejného odůvodnění verdiktu v kauze Jany Nečasové (dříve Nagyové). V případu údajného zneužití vojenské rozvědky k osobním účelům soud v pátek Nečasovou a tři exzpravodajce zprostil obžaloby – to vše v jedné větě a bez zdůvodnění, kvůli možným utajovaným informacím. Podle Baxy je ale takový postup krajně neobvyklý. Veřejné zdůvodnění je prý součástí ústavního práva a mohlo být uvedeno alespoň v redukované formě.
„Skutky uvedené v obžalobě nejsou trestným činem,“ konstatovala během pátku soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová. Odůvodnění přečetla neveřejně s odkazem na utajené skutečnosti. Verdikt není pravomocný. Státní zástupce se na místě odvolal.
I když šéf Nejvyššího správního soudu zdůrazňuje, že případ stále probíhá, forma pátečního verdiktu podle něj byla velmi neobvyklá. „Rozsudky se vyhlašují veřejně jménem republiky, to je ústavní princip, který nemá žádnou výjimku. I v případech, kdy se probírají utajované věci, stále platí, že rozsudek musí být vyhlášen veřejně,“ komentuje Baxa. „Je důležité nejen vědět, jak soud rozhodl, ale zejména, proč tak rozhodl,“ dodal.
Za normálních okolností prý soudci své rozhodnutí veřejně zdůvodňují, v praxi se ale liší mírou podrobností. Každý rozsudek totiž musí být písemně vyhotoven – proto soudci mohou při ústním projevu argumenty zestručnit, utajované informace vynechat nebo naopak vše rovnou přečíst. Úplná absence dovysvětlení ale podle Baxy může poškodit obraz soudu „z hlediska jeho přesvědčivosti“.
Předseda pražského městského soudu Libor Vávra:
„Věcí, kde jsou podstatné důkazy v režimu utajení, je velmi málo. Většinou se týkají trestných činů přímo těch příslušníků tajných služeb nebo speciální policie atd. Upřímně řečeno si za léta zpátky nevybavuji jediný případ, kde by byl tak významným způsobem utajován nějaký důkaz, a přitom by se jednalo o obecnou trestnou činnost nebo trestnou činnost se širším společenským dopadem. Je to unikátní kauza a je škoda, že je tam taková míra utajených informací.“
Samotný zprošťující verdikt nechtěl Baxa komentovat, připomněl, že kauza ještě nekončí. „Na silné komentáře je ještě trochu času,“ uvedl.
Podle obžaloby měla Nagyová na podzim roku 2012 z osobních důvodů sledovat tehdejší manželku premiéra Radku Nečasovou. Představitelé rozvědky tvrdí, že dostali úkol „z nejvyšších míst“, aby provedli takzvané kontrasledování, tedy aby prověřili podezřelý pohyb kolem manželky premiéra a bezpečnostní riziko pro stát.
Na základě obvinění jedné z nejbližších spolupracovnic premiéra tehdy Petr Nečas rezignoval. Následně padla koaliční Vláda ODS, TOP 09 a LIDEM.
Státní zástupce Rostislav Bajger z olomouckého vrchního státního zastupitelství navrhoval pro Nečasovou, která dnes k soudu ze zdravotních důvodů nedorazila, 3,5 roku vězení. Pro Páleníka, Kovandu a Pohůnka chtěl tresty 3,5 roku, tři roky a deset měsíců a tři roky a čtyři měsíce. Podle něj se u všech podařilo prokázat vinu, a to mimo jiné z odposlechů, z nichž údajně vyplývá, že Nagyová byla se spoluobžalovanými v častém kontaktu, probírala s nimi výsledky sledování Radky Nečasové a dávala jim pokyny.
