Praha – Velký obrat oproti dosavadnímu přístupu k omezení rychlosti provedli poslanci, když ve středu schválili možnost lokálně zvýšit rychlost na dálnicích až na 150 km/h. Ministr dopravy Dan Ťok se přitom stavěl proti možnosti zrychlit dálnice. Rychlost o 20 km/h přesahující současné maximum, které platí nejen v Česku, ale i ve většině dalších evropských zemí, má své háčky - vyšší spotřebu, více emisí nebo brzdnou dráhu delší o dvacet metrů.
Když v dáli zmizí rozvadovská celnice, je na čase šlápnout na plyn. Motor se rozeřve a ručička tachometru se velmi pomalu posunuje nad 130 – ale co ta série relativně prudkých oblouků, která přichází hned za hranicemi? Podobnou otázku si možná budou klást řidiči i v českém vnitrozemí, pokud projde Senátem a rukou prezidenta novela zákona, která umožňuje lokálně zvýšit povolenou rychlost až o 20 km/h, v případě dálnice tedy na 150 km/h.
Ministerstvo dopravy se stavělo proti pozměnovacímu návrhu, který k možnosti zvýšit místní úpravou rychlost na silnicích I. třídy připojil i dálnice. Nyní zdůrazňuje, že by se stopadesátkou mohlo jezdit nanejvýš na nedávno postavených úsecích, jako je moravskoslezská D1 nebo jihočeská D3. Jinde to nepřipadá v úvahu zejména kvůli konstrukčním omezením – poloměru oblouků, stoupání, ale i materiálu, ze kterého je dálnice postavená. Jak upozornil Petr Moos z Fakulty dopravní ČVUT, dálnice se stavěly na 120 či 130 km/h. „Povolit rychlost 150 je velmi nerozumné,“ zdůraznil.
Zvýšit rychlost na 150 km/h bude ve vytipovaných úsecích možné pouze, pokud to dovolí proměnlivé dopravní značky. Číslo 130 na nich zůstane, pokud bude pršet nebo bude špatná viditelnost. Více o rozhodnutí poslanců si přečtěte ZDE.
Stihnou řidiči zabrzdit, až přejede z pravého pruhu předjíždějící kamion?
Vyšší rychlost než 130 km/h nutně přináší otázku: Bude to bezpečné? Tím spíše, že kamiony mohou jezdit pouze 80, osobní auta se tak budou řítit bezmála dvojnásobnou rychlostí. Při rychlosti 150 km/h přitom bude brzdná dráha podstatně delší než ve stotřicítce. I za ideálních podmínek za sucha se prodlouží z 93 na 126 metrů, vzroste tedy o třetinu. K tomu je nutné přičíst reakční dobu. „Při standardní reakční době, která se považuje kolem jedné vteřiny, ujede řidič zhruba 36 metrů,“ popsal vedoucí oddělení BESIP ministerstva dopravy Martin Farář současné podmínky, které se týkají rychlosti 130 km/h. Po zrychlení o 20 kilometrů ujede během sekundy potřebné k reakci auto 41 metrů.
Brzdná dráha v různých rychlostech
50 km/h:
- suchá silnice: 14 m
- mokrá silnice: 19 m
- náledí: 64 m
90 km/h:
- suchá silnice: 45 m
- mokrá silnice: 63 m
- náledí: 208 m
130 km/h:
- suchá silnice: 93 m
- mokrá silnice: 130 m
- náledí: 435 m
150 km/h:
- suchá silnice: 126 m
- mokrá silnice: 177 m
- náledí: 578 m
Poslanec Stanislav Huml (ČSSD) vystoupil ve sněmovně ve prospěch povolení stopadesátky s tím, že i přes prodlouženou brzdnou dráhu jsou dnes řídiči chráněni lépe než kdy dříve: „Dnešní auta jsou vybavena takovými bezpečnostními prvky, že nastala doba na to, aby se na některých úsecích rychlost na 150 zvýšila.“ Podle Martina Faráře ale v případě nehody ve 150kilometrové rychlosti němá posádka auta nejmenší naději přežít. „Kdyby došlo k nějakému problému, tak z vozidla v této rychlosti nezůstane vůbec nic,“ podotkl Martin Farář. Přiznal ale, že podobně velkou naději má posádka i při 130kilometrové rychlosti. Za limit, kdy mohou deformační prvky či airbagy ještě zabránit nejhoršímu, označil rychlost 90 km/h.
„Rozhodnutí o tom, jaká rychlost je optimální a jaké má důsledky, nenese jenom vlastní konstrukce a trasa té dálnice, ale samozřejmě i celá řada dalších vlivů – a také zkušenosti celé Evropy. Současné trendy, které směřují k tomu, abychom snížili počet nehod i jejich následky, tak tento záměr jde přesně proti tomu a je to riziko, které, si myslím, by neměla Česká republika podstoupit,“ dodává František Lehovec z katedry silničních staveb ČVUT.
Druhá nejrychlejší země v Evropě
V případě povolení rychlosti 150 km/h budou české dálnice druhé nejrychlejší v Evropě – hned po německých, kde je plošně rychlost neomezená, může být však stanovena místní úpravou. V současnosti je rychlost omezená asi na polovině délky německých dálnic, část omezení souvisí s opravami, část je umístěna natrvalo, protože jsou úseky nepřehledné. Většina států od Francie po Slovensko a od Dánska po Bulharsko má pevné maximum 120 nebo 130 km/h, ve Skandinávii a Velké Británii ještě nižší. Vedle Německa je jedinou zemí, kde se může jezdit rychleji, Polsko se 140 km/h.
Dálniční rychlostní limity v evropských zemích:
více než 130 km/h
- Německo
- Polsko
130 km/h
- Bosna a Hercegovina
- Bulharsko
- Dánsko
- Francie
- Chorvatsko
- Itálie
- Maďarsko
- Rakousko
- Slovensko
120 km/h
- Belgie
- Nizozemsko
- Španělsko
- Švýcarsko
100 km/h
- Finsko
- Norsko
70 mph (cca 112 km/h)
- Velká Británie
zdroj: Besip
