V polovině června by mohl skončit zákaz vycházení bez roušek. O podrobnostech bude vláda jednat

Nahrávám video

Přibližně od poloviny června skončí zákaz vycházení bez roušky. Potvrdil to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) i jeho náměstek a epidemiolog Roman Prymula. Uvolnění by ovšem mělo platit pouze pro pobyt venku. V prostředcích hromadné dopravy a dalších uzavřených prostorách by měla být povinnost zakrývat si ústa a nos zachována. O tom, zda zůstane povinnost nosit roušky i například v obchodech, bude vláda podle Vojtěcha ještě diskutovat.

„Mohu slíbit, že pokud nedojde k zásadnímu problému, tak skutečně od poloviny června –možná i dřív. V květnu určitě chceme, aby roušky povinné byly,“ uvedl Vojtěch.

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula na tiskové konferenci zdůraznil, že rozvolnění pravidel pro nošení roušek musí mít logiku a racionálně vycházet z dopadů, které má na vývoj covidu-19 předchozí rušení restrikcí. Konkrétně se podle něj rozhodne až příští měsíc, kdy už budou k dispozici statistická data po poslední vlně uvolnění na konci května.

Orientační termín 15. červen vychází podle Adama Vojtěcha z doporučení epidemiologické pracovní skupiny. Prymula konstatoval, že je třeba systematické řešení. Nemá podle něj logiku nutit nosit roušky někoho, kdo jde sám v lese, ale nelze na druhou stranu jednat neuváženě.

O tom, kde všude zůstane zakrývání úst a nosu povinné, bude vláda podle ministra zdravotnictví ještě jednat. Zatím hovoří o prostředcích MHD nebo úřadech. O obchodech se povede diskuse – je v nich totiž lépe než v dopravních prostředcích možné dodržovat požadované rozestupy.

Adam Vojtěch také na svém účtu na Twitteru uvedl, že zavedení povinného nošení roušek bude muset vláda nejspíše znovu zvážit na podzim s nástupem období respiračních onemocnění.

Povinnost nosit roušku platí od 19. března

Nošení roušek je jedním z mimořádných opatření, které přijalo ministerstvo zdravotnictví na základě zákona o ochraně veřejného zdraví a která budou platit i po ukončení nouzového stavu. Zakrývání dýchacích cest se podle ministra osvědčilo jako účinná prevence proti šíření nákazy. Své spoluobčany tím chrání třeba i lidé, kteří mají nákazu, ale neprojevují se u nich žádné příznaky covidu-19.

Zákaz pohybu na veřejnosti bez ochranných prostředků dýchacích cest platí v Česku od 19. března. Za ochranné prostředky se považují roušky, respirátory, ústenky, šátky, šály, nákrčníky či jiné prostředky, které brání šíření kapének.

Výjimku mají například děti v mateřských školách nebo dětských skupinách, řidiči veřejné dopravy v uzavřených kabinách, členové domácnosti jedoucí v jednom autě, autisté, děti do dvou let nebo za určitých podmínek umělci provádějící autorské dílo. 

  • Povinné zakrývání nosu a úst na veřejnosti zavedlo plošně s většími či menšími výjimkami přes sedmdesát států.
  • Téměř padesát dalších jej buď nasadilo v nejpostiženějších regionech, nebo roušky alespoň doporučuje.
  • Přes osmdesát procent světové populace žije v zemích, které se rozhodly svým občanům nošení roušek buď částečně nařídit, nebo alespoň doporučit. Patří mezi ně i pětice těch nejlidnatějších: Čína, Indie, Spojené státy, Indonésie a Pákistán, které mají dohromady přes tři půl miliardy obyvatel.
  • V Evropě patřily k nejrychlejším při zavádění roušek státy ve středu kontinentu. Každý ze sousedů Česka má ale své vlastní podmínky a někde je nošení roušek povinné jen při specifických příležitostech.
  • Například v Řecku a ve Španělsku k zavedení povinnosti nosit roušky přistupují až po uvolnění jiných opatření
  • Naopak skandinávské země nebo Velká Británie povinnost nosit roušky stále nemají

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 3 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 6 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 6 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 7 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 7 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.