Napodruhé už Zeman u vlády uspěl, do Moskvy poletí

Prezident Miloš Zeman poletí do Moskvy na oslavy 70. výročí konce druhé světové války. Cestu mu napodruhé schválila vláda. Minulý týden kabinet projednávání tohoto bodu přerušil kvůli sporům okolo možné účasti prezidenta na kontroverzní vojenské přehlídce na Rudém náměstí. Zeman se jí ale nakonec nezúčastní. Jeho návštěva Moskvy bude také nakonec o den kratší než se původně plánovalo.

Podle šéfa diplomacie Lubomíra Zaorálka (ČSSD) bylo rozhodnutí vlády „takřka jednomyslné“. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že pro usnesení hlasovali všichni přítomní členové vlády, s výjimkou ministra pro legislativu a Zemanova častého kritika Jiřího Dienstbiera (ČSSD). „Vláda schvalovala cestu, která by měla být od 8. do 9. května, takže se cesta zkrátila,“ doplnil Zaorálek. Náklady na cestu se tak podle ministra i jejím zkrácením snížily na 330 000 korun.

To v zásadě potvrdil i prezident při své návštěvě Karlovarska. „Vy jste publikovali jako obvykle přemrštěnou cenu této cesty, ale spletli jste se jen dvakrát, což je u vás docela normální. Nebude to 600 tisíc, ale 300 tisíc,“ řekl novinářům s tím, že do Ruska s ním pojede „minimální“ delegace: kromě mluvčího Jiřího Ovčáčka ještě šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček a „patrně“ kancléř Vratislav Mynář.

Účast na přehlídce ruských ozbrojených sil kvůli anexi Krymu a podpoře povstalců na Ukrajině většina západních státníků bojkotuje. Případná Zemanova účast tak byla trnem v oku některým členům kabinetu i opozice. Kvůli rozdílným názorům ministrů vláda minulou středu schvalování Zemanovy návštěvy přerušila a pověřila šéfa diplomacie Zaorálka, aby získal podrobnosti o programu prezidenta v Moskvě. Podle médií se měl také pokusit Zemana přesvědčit, aby se přehlídky po boku ruského prezidenta Vladimira Putina a severokorejského diktátora Kim Čong-una neúčastnil.

Zeman chce v Moskvě jednat o železnici a kanálu Dunaj-Odra-Labe

Hradní mluvčí Jiří Ovčáček následně v pátek oznámil, že v době konání vojenské přehlídky se prezident v Moskvě sejde se slovenským premiérem Robertem Ficem. Dodal, že šlo o nezávislé rozhodnutí hlavy státu a masivní kritika možné účasti na přehlídce v něm prý nehrála žádnou roli. Vládní i opoziční politici tento krok přivítali.

Bratislava schůzku nepotvrdila, což Zeman považuje za vnitřní věc sousedního státu. Uvedl, že s Ficem chce v Moskvě mluvit třeba o možné výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe či o zamýšlené širokorozchodné trati do Vídně, která by mohla mít odbočku do Břeclavi. „Program bilaterálních jednání se zpravidla dojednává až krátce před začátkem akce,“ doplnil prezident. „Jediné, o čem vás můžu ujistit, je, že neplánuji bilaterální jednání s Kim Čong-unem.“

Zeman do Moskvy přiletí 8. května večer, kdy se také setká s veterány. Následující den začne v Kremlu oficiální program, který podle Zaorálka zahájí setkání představitelů asi 30 zemí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Následovat bude vojenská přehlídka, které se Zeman nezúčastní. Podle Ovčáčka chce prezident položením věnce také uctít památku sovětských vojáků, kteří přišli o život při osvobozování Československa. Právě uctěním památky rudoarmějců zdůvodňoval svou cestu do Ruska, které kvůli svému zasahování do krize na Ukrajině čelí západním sankcím. Kdyby tam nejel, považoval by to prý za urážku padlých vojáků. Do vlasti se Zeman vrátí 9. května.

Kabinet dnes schválil také Zemanovu cestu do Polska. Na pozvání prezidenta Bronislawa Komorowského zamíří 7. května na Westerplatte, poloostrov u Gdaňska, kde 1. září 1939 začala německá invaze do Polska, a tím i nejkrvavější konflikt 20. století.

3 minuty
UDÁLOSTI: Zeman má otevřenou cestu do Moskvy
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna schválila omezení odkladů povinné školní docházky

Sněmovna i hlasy opozice v pátek schválila novelu, která má omezit odklady zahájení povinné školní docházky nebo zavést slovní hodnocení malých žáků místo známkování. Do budoucna by tak měl být odklad podle novely možný jen tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Naopak poslanci znovu nedokončili schvalování převodu financování nepedagogů, které chtěla uspíšit koalice. Plány jí překazilo opoziční hnutí ANO.
09:01Aktualizovánopřed 7 mminutami

Kvůli uzavírce Benešova mostu v Ústí nad Labem čekají řidiče dopravní omezení

Přípravy na sobotní uzavření Benešova mostu v Ústí nad Labem vrcholí. Dopravní značení řidiče upozorňuje nejen na samotnou uzavírku, ale také na změny v dopravě. Například ulice K Loděnici je nově jednosměrná. Zapojené jsou semafory, které budou upřednostňovat průjezd záchranných složek a MHD. U krajského soudu jsou značky, které budou navádět chodce a cyklisty na provizorní lávku. Hotové je i stanoviště pro integrovaný záchranný systém u základní školy Nová.
před 27 mminutami

Obžaloba žádá čtrnáct let vězení pro zubařku za vraždu vůdce kutnohorské sekty

Pro zubařku, jež usmrtila svého partnera, samozvaného léčitele a vůdce kutnohorské sekty, obžaloba žádá trest čtrnácti let vězení a pětiletý zákaz jakéhokoliv povolání ve zdravotnictví. Státní zástupkyně v závěrečné řeči trvala na tom, že žena spáchala předem promyšlenou vraždu a trestně za ni odpovídá. Odmítla tvrzení obhajoby, že muž trpěl bludy, které na partnerku přenesl, takže nebyla příčetná. Zubařka už dříve vypověděla, že ji partner fyzicky i psychicky týral, přál si zemřít a k činu ji přiměl.
před 39 mminutami

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
před 2 hhodinami

Hasiči na Moravě pokračují v úklidu po přívalových deštích

Obce v Jihomoravském kraji zasažené čtvrtečními přívalovými dešti sčítají škody, čistí silnice a chodníky od nánosů bahna. Někde voda zatopila i desítky domů. Hasiči ve čtvrtek zasahovali například ve Veselí nad Moravou a několika dalších obcích na Hodonínsku, také ale třeba v Rájci-Jestřebí na Blanensku. Voda zatopila domy, sklepy, zahrady, chodníky a silnice. Lidé, kteří nedokážou nepříznivou situaci zvládnout sami, můžou získat mimořádnou dávku až 72 900 korun, uvedlo ministerstvo práce.
před 3 hhodinami

Prezident Petr Pavel svědčil u soudu v kauze generála Halenky

Prezident Petr Pavel jako svědek vypovídal u soudu, který se zabývá žalobou generála ve výslužbě Vladimíra Halenky o odškodné za trestní stíhání. Halenka byl na jaře roku 2015 obviněn v kauze převodů vojenského materiálu, jeho stíhání státní zastupitelství později zastavilo. Pavel, který byl náčelníkem generálního štábu mezi lety 2012 a 2015, řekl, že pokud by Halenka obviněn nebyl, mohl by se pravděpodobně zúčastnit zahraničního vojenského kurzu v USA. O tom, zda by muž mohl povýšit na zástupce náčelníka generálního štábu, neuvažoval, protože pozice v té době nebyla uvolněná, uvedl.
před 3 hhodinami

Ocelové ježky u Pražského hradu nahradí sloupky

Od vstupů na Pražský hrad postupně mizí takzvaní ježci. Ocelové zátarasy tam vjezdu aut bránily téměř deset let. Správci je teď postupně nahradí výsuvnými sloupky. „Když budeme mít zasouvací sloupky, můžeme usnadnit vjezd větších aut, jako jsou hasiči či záchranky,“ vysvětlil ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek. Sloupky teď budou pracovníci instalovat až do června. Nová budou i kontrolní stanoviště.
před 7 hhodinami

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
před 7 hhodinami
Načítání...