Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly některá opatření, která nařídila vláda nebo ministerstvo zdravotnictví kvůli koronavirové hrozbě, přetrvají ještě dlouho. Nevyloučil, že roušky budou povinné i v letních měsících. Naopak jednou z prvních restrikcí, kterou chce stát uvolnit, je omezení zdravotní péče. Zařízení by se měla po Velikonocích začít vracet k plánovaným operacím, po čem ostatně lékaři volají. Martin Balík ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze varoval, že by se dlouhodobé uzavření nemocnic mohlo státu vrátit v podobě množství těžce nemocných lidí. Prymula, Balík a také prezident České stomatologické komory Roman Šmucler byli hosty Otázek Václava Moravce.
Pokud nebudeme dodržovat základní opatření, žádné rozvolňování nebude, varoval Prymula
Otázky Václava Moravce: Koho promořit? (zdroj: ČT24)
Uplynul rovný měsíc ode dne, kdy vláda v Česku vyhlásila nouzový stav a začala vyhlašovat restrikce, které během několika dnů takřka znemožnily společenský život. Po Velikonocích by mělo Česko nastoupit opačnou cestu.
V první vlně uvolňování opatření bude podle náměstka ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Romana Prymuly například drobné pootevření vysokých škol – budou moci probíhat cvičení do pěti lidí a studenti budou moci do školy kvůli dokončování diplomových prací, aby mohly proběhnout státní zkoušky. Především ale Prymula naznačil možná uvolnění, která se týkají lékařské péče – byť zároveň zdůraznil, že konečné rozhodnutí bude na vládě.
Po zmírnění restrikcí ve zdravotnictví ostatně volají lékaři, kteří varují před důsledky toho, že se nyní všichni soustředí na nový typ koronaviru a nemoc COVID-19, kterou způsobuje, zatímco vše ostatní je na vedlejší koleji. Po ní by ale v důsledku toho mohl projet velmi dlouhý vlak směřující na onen svět.
„Spousta pacientů s kardiovaskulárním onemocněním se zhoršila. (…) Srdce prostě nelze léčit po telefonu,“ zdůraznil šéf České stomatologické komory a člen ústředního krizového štábu Roman Šmucler. Míní přitom, že „i v (italském) Bergamu řada pacientů zemřela spíše na zanedbání péče“.
Také Martin Balík z kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice varoval, že by se dlouhodobé uzavření nemocnic mohlo „vrátit v mnohočetných komplikacích“. „Může se stát, že budeme přetíženi zanedbanými komplikacemi plus k tomu koronavirus,“ varoval Balík z pozice prvoliniového lékaře.
Nyní přitom nevidí důvod k tomu, aby nemocnice zůstaly uzavřené, respektive se věnovaly pouze péči o pacienty s COVID-19 a akutním zákrokům, zatímco plánované operace se dále odkládaly. „Jsme schopni pokrýt veškerou akutní péči včetně koronaviru,“ shrnul Balík současný stav ve Všeobecné fakultní nemocnici.
O tom, že se trvající omezení provozu nemocnic projeví na vyšším počtu pacientů, kteří budou mít jiné vážné obtíže, náměstek Prymula nepochybuje. „Zatím se to přímo neprojevilo, protože je určité zpoždění. Ale v delším časovém horizontu se data jednoznačně projeví,“ podotkl.
Promoření je nevyhnutelné. Otázkou spíše je, kolik lidí vlastně COVID-19 už má
Prymula v posledním týdnu čelil kritice – ale i zastání – kvůli svému prohlášení o promořování společnosti. Nyní upozornil, že tento termín vůbec nepoužil v souvislosti s uvolňováním restrikcí. Jak podotkl Šmucler, jiná cesta beztak není. „Co se týče imunizace – bojovat s imunizací je podobné jako tvrdit, že Země je placatá. Z vědeckého hlediska je to naprosto jasné. Nezažil jsem nikoho, kdo by s panem profesorem Prymulou polemizoval,“ poznamenal.
Sám Prymula upozornil, že to, o čem hovořil, byl odhad celkového počtu nakažených lidí. „Titulek, že jsem změnil názor a že budu něco dělat s populací, se vůbec netýkal opatření. (…) Na co jsem změnil názor, je otázka, jaké procento se musí s virem setkat. Myslel jsem si, že to bude kolem 15 procent na základě zkušeností, které byly na lidi i v jiných lokalitách. Na základě dat například z domovů důchodců se ukazuje, že se dokáže nakazit podstatně vyšší procento populace,“ shrnul náměstek ministra zdravotnictví, který zároveň byl prvním předsedou ústředního krizového štábu a nyní „velí“ zavádění chytré karantény.
Na to, že skutečný počet nakažených je výrazně vyšší než počet pozitivně testovaných lidí, poukazují výzkumy, které proběhly v Rakousku či na Islandu. V obou státech se ukázalo, že nakažených je asi dvojnásobek, než uváděla oficiální čísla. Tedy že 50 procent případů COVID-19 je takzvaně skrytých, což je pro ministerstvo zdravotnictví významná zpráva. „Původně jsme kalkulovali s 20 až 30 procenty,“ připustil jeho náměstek pro zdravotní péči.
Výzkum skutečného počtu nemocných – tedy rozsáhlé testování reprezentativního vzorku populace v několika regionech – ostatně proběhne i v Česku. Hovoří se o něm již déle, podle Prymuly začne po svátcích. „Bude to naprosto regulérní studie. V tuto chvíli se připravují protokoly. Studie musí být schválena etickou komisí, po Velikonocích by měla odstartovat,“ upřesnil. Výsledky by potom většinou měly být k dispozici za několik dnů.
Uvolňování opatření, které by rovněž měly týdny po Velikonocích přinést, půjde v mnoha krocích. Ministerstvo je bude vyhodnocovat, a kdyby začal počet nemocných výrazně narůstat, uvolňování by zřejmě zpomalilo. Podle Prymuly je hraniční číslo 400 lidí s potvrzeným koronavirem denně.
„Že budeme uvolňovat některá opatření, tak to neznamená, že virus zmizel. To za předpokladu, že všichni budou dodržovat standardní opatření, to znamená social distancing – abychom od sebe měli dostatečnou vzdálenost – abychom nosili roušky a abychom dodržovali hygienu. Pokud to budeme porušovat, tak je jasné, že nebudeme moci nic rozvolňovat,“ dodal náměstek.
Kdo je rizikový?
Při veškerém rozvolňování restrikcí ale musí stát dbát na rizikové skupiny, které by mohla COVID-19 i zabít nebo jim způsobit velmi těžké komplikace. Balík připustil, že jasná definice rizikové skupiny neexistuje. Řada lidí, kteří by rizikovými mohli být, totiž podle něj žádné velké potíže při nákaze koronavirem nezažívají.
„Procházejí hospitalizací bez klinických známek koronavirové infekce, řada z nich to překoná bez větších potíží v rámci svého základního onemocnění. Potom jsou z nemocnice propuštěni s pokračující koronavirovou pozitivitou. Jsme teď ve fázi výzkumu a orientujeme se ve fenotypu pacienta, který je skutečně velice rizikový. Nelze říct, že každý kardiak nebo imunitně kompromitovaný pacient je automaticky cílem pro koronavirovou infekci a těžké respirační postižení,“ poukázal.
Prymula ale rizikové skupiny definovat dokáže. Označil za ně lidi s diabetem, hypertenzí a ty, kdo procházejí léčbou ACE-inhibitory. „To jsou tři kategorie, které bereme v potaz jako rizikové,“ uvedl. Co s nimi, není přitom úplně jasné. Šmucler by doporučoval poslat lidi spadající do rizikových skupin do lázní. „Jsme schopni udělat sanitární město, měli jsme to za první, za druhé války, kde se to soustředilo, lidé tam byli chráněni,“ navrhl.
Jenomže kdyby byl Šmuclerův návrh beze zbytku naplněn, vzniklo by sanitární město větší než Praha. Součet Prymulou vyjmenovaných skupin chronicky nemocných lidí a seniorů je totiž vysoko přes milion.