Sněmovna podpořila vládní novelu o soudech a soudcích, která by měla mimo jiné přinést zákaz opakovaného jmenování předsedů soudů, cílem je však podle ministerstva spravedlnosti zejména zavedení jednotného a transparentního systému výběru soudců. Dolní komora též v prvním kole projednávání souhlasila s vládním návrhem, který počítá s tím, že všechny vyhlášky obcí a krajů by se od příštího roku měly postupně objevit v jediné internetové databázi. Vedle toho také podpořili poslanci zrušení několika set nepoužívaných předpisů.
Podporu v dolní komoře našla vládní novela o soudech a soudcích, která by měla přinést zákaz opakovaného jmenování předsedů soudů, povinnou praktickou přípravu justičních kandidátů nebo omezení rozhodování laických přísedících v trestních řízeních. V debatě zazněly některé připomínky, týkají se například tvorby komise pro výběr nových soudců. Předlohu nyní posoudí v prodloužené lhůtě ústavně-právně výbor.
Cílem novely je podle ministerstva spravedlnosti zejména zavedení jednotného a transparentního systému výběru soudců a soudních funkcionářů. Ministryně Marie Benešová (za ANO) uvedla, že předloha byla diskutována s odbornou veřejností a zástupci justice s ní souhlasí.
Poslanec TOP 09 Dominik Feri ale připomněl nedávnou kritiku ustanovení, podle kterých by komise pro výběr nových soudců sestavoval šéf resortu spravedlnosti, byť by v ní měli soudci většinu. Ze strany soudců zaznívaly na únorovém semináři v dolní komoře obavy z možného vlivu politiků na soudní moc. Stanislav Grospič (KSČM) upozorňoval na dopady na státní rozpočet a varoval před omezováním přísedících, které může podle něho rozšířit korupční prostředí.
Současný systém přípravy a výběru soudců není u krajských soudů jednotný. Někde například vůbec nepůsobí justiční čekatelé, nahradili je asistenti soudců. Novela proto současné justiční čekatele ruší. U soudů by měli působit hlavně asistenti, kteří budou jednotlivým soudcům pomáhat s vyřizováním každodenní agendy.
Součástí novely jsou i jednotná pravidla pro výběr předsedů okresních, krajských a vrchních soudů. Předpokladem pro jmenování do funkce bude alespoň pětiletá praxe na pozici soudce a úspěšné absolvování konkurzu. Předpis také stanoví, že předsedové okresních, krajských a vrchních soudů nebudou smět vykonávat svou funkci opakovaně u téhož soudu.
Lepší motivace k alternativním trestům
Agenda související s alternativními tresty se možná změní tak, aby odsouzení byli více motivováni je vykonat. Předpokládá to vládní novela trestního zákoníku, trestního řádu a dalších zákonů, kterou v úvodním kole podpořila dolní komora. Předloha, kterou projedná ústavně-právní výbor, se týká zejména postavení a pravomocí pracovníků Probační a mediační služby.
Proces nařizování výkonu některých alternativních trestů, mezi které patří například obecně prospěšné práce, je nyní podle ministerstva spravedlnosti příliš formalistický. Problémem je třeba také to, že soudy nereagují dost rychle na zprávy probační služby.
Všechny navrhované změny mají odstranit prodlevy, které současný systém vytváří. Jde třeba o dobu mezi uložením trestu soudem a reálným započetím jeho výkonu, mezi zjištěním překážky výkonu trestu a jejím odstraněním nebo mezi zjištěním, že pachatel porušil podmínky výkonu trestu, a reakcí na tuto skutečnost. Překážkou pro obecně prospěšné práce může být například změna zdravotního stavu odsouzeného nebo fakt, že poskytovatel prací pro něj už nemá nadále místo.
Novela mimo jiné přesouvá ze soudu na Probační a mediační službu pravomoc rozhodnout o změně podmínek výkonu obecně prospěšných prací a domácího vězení. Ke zvýšení motivace odsouzeného k řádnému splnění trestu má sloužit možnost zrušit dohled probačního úředníka uložený soudem, pokud již vzhledem ke změně životních postojů pachatele nebude potřeba.
Sněmovna nezmírnila povinnost makléřů uchovávat hovory s klienty
V úvodním kole prošla novela k podnikání na finančním trhu, která zavádí pro investiční zprostředkovatele a poradce povinnost uchovávat všechny hovory s klienty. Záznamy mají zahrnovat nahrávky telefonických hovorů a záznamy elektronické komunikace týkající se obchodů uzavřených obchodníkem s cennými papíry na vlastní účet a investičních služeb poskytovaných zákazníkovi. Povinnost nahrávat hovory je v zákoně již od roku 2004.
Návrh vlády již dříve odmítl výkonný ředitel České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování Marek Černoch. Jde podle něj nad rámec evropské směrnice a klientům by významně zasáhl do soukromí a nic by jim nepřinesl.
Předseda senátního hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS) argumentoval například ochranou soukromí klientů. I podle něj je vládou navrhovaná úprava tvrdší než požadavek evropské směrnice.
Je to ochrana proti šmejdům, tvrdí Schillerová
„Rozhodně nemají být nahrávány soukromé hovory,“ říká ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Je to ochrana proti šmejdům,“ doplnila. Senátní návrh odmítla a vyzvala k podpoře sněmovní verze.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok před poslanci řekl, že senátní úprava by byla významným krokem zpět, který by poškodil klienty i poctivé poradce. Návrh Senátu podle něj ruší dlouhodobý standard, který je pro klienty jedinou možností, jak se domáhat náhrady škody.
Předloha má především přinést jednodušší přístup emitentů cenných papírů na kapitálový trh. Do českého právního řádu převádí nařízení Evropské unie o prospektu, které nahradilo dřívější směrnici.
Prospekt cenného papíru je informační dokument pro investory. Obsahuje údaje nezbytné pro investory k posouzení nabízeného cenného papíru a práv s ním spojených, majetku a dluhů, finanční situace, zisku a ztrát, budoucího vývoje podnikání a finanční situace vydavatele cenného papíru. Pro drobné emitenty se upravuje jednodušší forma prospektu, takzvaný unijní prospekt pro růst.
Odstranění nadbytečných předpisů
Osm stovek nadbytečných zákonů, nařízení a vyhlášek, které jsou sice formálně platné, ale už nepoužívané, by mohlo být zrušeno. Změnu má přinést vládní návrh zákona schválený na úvod sněmovnou. Norma má pomoci ke zjednodušení a zpřehlednění právního řádu. Jeden ze dvou podobných návrhů na zrušení vybraných norem z roku 1919 prosadila i opoziční ODS.
Proti rušení zákonů se postavily TOP 09 a KSČM, podle nichž není jisté, zda by tímto krokem nebyly narušeny následné majetkové právní vztahy. Komunistický poslanec Stanislav Grospič jako příklad uvedl rušenou vyhlášku z roku 1961 o náhradě za majetky. Podle něj by předloha zasloužila zevrubnější analýzy. Vrátit vládní předlohu kabinetu k přepracování nebo prodloužit lhůtu na její projednání sněmovním ústavně-právním výborem se ale Grospičovi prosadit nepodařilo.
Vládní návrh ruší zejména předpisy z období první republiky a protektorátu, ale také některé zákony i vyhlášky přijaté po roce 1989. Mezi vládou rušené předpisy patří například zákon o ustanovení výpomocných sluhů z roku 1919, zákon o důsledcích neoprávněného pobytu pracovníků v cizině z roku 1969 nebo nařízení vlády z roku 1993 o ukončení omezení placení v hotovosti. Předpisy vybrala na základě vlastních analýz jednotlivá ministerstva.
Vyhlášky obcí a krajů ve společné databázi
Předlohu o vytvoření Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů po schválení v prvním kole posoudí sněmovní výbor pro veřejnou správu.
Krajské a obecní úřady by v této sbírce měly nové právní předpisy vyhlašovat. Měly by mít také povinnost tam nejpozději do tří let zanést dokumenty platné již před zavedením informačního systému.
Místopředsedkyně STAN Věra Kovářová se postavila proti tomu, aby zveřejnění v této sbírce bylo podmínkou platnosti vyhlášky. V současné době musí být norma zveřejněna na úřední desce obecního úřadu či ve Věstníku právních předpisů kraje. Obce a kraje ale podle ministerstva vnitra často nedodržují povinnost publikovat vyhlášky a nařízení také na internetu. Proto vláda navrhla zavést podmínku platnosti.
Vytvoření databáze by mělo podle vnitra stát 12 milionů korun, roční provoz včetně nákladů na zaměstnance pak sedm milionů. Dalších 46 milionů bude potřeba vydat na digitalizaci stávajících dokumentů. Například nyní platných a závazných vyhlášek obcí odhaduje ministerstvo na zhruba 100 tisíc. Sbírka má mít překlenovací charakter, v budoucnosti by se i právní předpisy samosprávy měly dostat do e-sbírky.
Sněmovna podpořila novelu, jež se týká změn příjmení či otcovství
Změn příjmení nebo určení otcovství se týká vládní novela zákona o matrikách, kterou v úvodním kole podpořili poslanci. Technická předloha obsahuje desítky úprav. Novelu nyní posoudí správní výbor.
Změna příjmení u páru v registrovaném partnerství by měla být nově osvobozena od správního poplatku. Možné by také mělo být vstoupit do partnerství na kterémkoli vhodném místě ve správním obvodu a ve kteroukoliv vhodnou dobu stejně, jako je tomu v manželství.
Další změna se týká lidí, kteří podstoupí změnu pohlaví v cizině a nemají potvrzení požadované vyhláškou. Dodatečný záznam o změně pohlaví provedeném v cizině by se do knihy narození zapisoval na základě potvrzení vydaného poskytovatelem zdravotních služeb v cizině.
Návrh také upravuje určení otcovství v případě, kdy je určeno souhlasným prohlášením rodičů, zatímco se o určení vede řízení u soudu. Rodiče se při prohlášení mají zavazovat k tomu, že se kvůli otcovství soud nevede. V případě nepravdivého prohlášení by se rodiče dopustili přestupku. Zjednodušit by se mělo i vyloučení domněnky otcovství, nově má stačit předložit matrice prohlášení matky a dvou mužů. O vyloučení domněnky, podle které je otcem dítěte automaticky manžel matky, by tak v těchto případech nemusel rozhodovat soud.
Novela upravuje také změnu příjmení, například u dítěte, o které pečují pěstouni, nebo v případě manželů, kde chce jméno změnit pouze jeden z nich. Manželé, kteří si po svatbě nechali svá příjmení, by měli mít možnost změnit si příjmení na společné, nebo používat příjmení obě. Jasně se zakotví, že dítěti nad 15 let nebude možné změnit jméno nebo příjmení bez jeho souhlasu.
Piráti pak chtějí vrátit do hry zrušení povinnosti přechylování ženských příjmení. „Chceme, aby každá žena měla svobodu volby,“ řekl Ondřej Profant (Piráti) k avizovanému pozměňovacímu návrhu, aby ženské příjmení nemuselo obsahovat příponu -ová. Vnitro už dříve uvedlo, že pro takovou změnu není věcný důvod a přechylování příjmení je charakteristickým rysem českého mluvnického systému. Helena Válková (ANO) však poukázala na to, že nyní se zákon podle ní trapně obchází tím, že žena prohlásí, že má cizí národnost.
