Spory provázející výběr ombudsmana ukazují na hlubší problém rozdělení společnosti. V Interview ČT24 to uvedl nový veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Opakovaně uvedl, že se chce věnovat nikoliv ochraně aktivních menšin, ale ochraně obyčejných lidí. Upozornil, že mezi „aktivní menšiny“ nepočítá romskou menšinu. „Romové jsou bohužel neaktivní menšina. Mně vadí to, že oni nehlásají svoje práva a za jejich práva mluví kdekdo,“ prohlásil v rozhovoru.
Novému ochránci práv Stanislavu Křečkovi se ve čtvrtek pokusili jeho odpůrci zabránit ve vstupu do úřadu ombudsmana v Brně. Vchod nakonec museli uvolnit policisté.
„Vytváří se kolem toho úřadu zcela nepřirozený stav,“ komentuje to Křeček. „Podle mého názoru vůbec nejde o mé jméno, nejde o ten úřad, ale je to hlubší problém společnosti. Ta společnost je prostě rozdělená a potom se ty vášně vybíjí na takových věcech, jako je veřejný ochránce práv nebo televizní rady,“ pokračuje.
Nikdo už nechtěl volbu opakovat, říká o hlasování
Podle Křečka by podobné vášně vyvolával jakýkoli nový ombudsman. „Je to spíš příznakem rozdělení společnosti, než že by šlo přímo o osobu veřejného ochránce, který nic nerozhoduje, nemá žádné pravomoci, takže proti němu protestovat nemá vůbec žádný praktický smysl,“ domnívá se.
Atmosféra rozdělení společnosti je však podle něj jedním z důvodů, proč byl minulý týden Poslaneckou sněmovnou zvolen. „Nikdo nepočítal s tím, že v této volbě bude někdo zvolen, počítalo se s tím, že ta volba bude neplatná. Ale jedním z důvodů, který mi potvrdila celá řada poslanců, bylo to, že nikdo už tu volbu nechce opakovat. Oni si uvědomují, jaké vášně by se rozpoutaly výběrem dalších kandidátů,“ uvažuje Křeček.
„Problematika lidských práv je mnohem širší než diskriminace“
Nový ombudsman odmítá kritiku, podle které se ve funkci nebude zabývat otázkami diskriminace. Zdůrazňuje, že se hodlá zabývat všemi problémy, které má ombudsman v popisu práce, ale nechce problematiku diskriminace preferovat na úkor jiných oblastí. „Pokud jsem někdy hovořil o tom, že diskriminace by neměla být (řešena), tak jsem myslel v tom rozsahu, jaká je tomu věnována pozornost. Ta problematika lidských práv je mnohem širší než diskriminace,“ uvedl Křeček.
Úřad ombudsmana nemá být nástrojem k hlásání politických názorů, říká Křeček. Veřejný ochránce práv se podle něj například může věnovat situaci, kdy jsou porušována práva homosexuálů na rovné zacházení, ale neměl by prosazovat právo na homosexuální manželství, což je politická otázka. „To není věc veřejného ochránce práv. Vystupujete na straně jednoho řešení, které je sporné. To veřejnému ochránci práv nepřísluší,“ uvedl.
Podobným sporným politickým tématem je podle něj možnost nosit šátek ve školách. „Část lidí se domnívá, že mají právo mít při vyučování pokrývku hlavy ve školách, přestože ostatní to právo nemají,“ říká k tomu Křeček. Již dříve uvedl, že se chce věnovat nikoliv ochraně aktivních menšin, ale ochraně obyčejných lidí.
V Interview ČT24 upozornil, že mezi tyto „aktivní menšiny“ nepočítá romskou menšinu. „Romové jsou bohužel neaktivní menšina. Mně vadí to, že oni nehlásají svoje práva a za jejich práva mluví kdekdo. Neznáme žádné představitele Romů, kteří by se organizovali, kteří by říkali, jaké má být soužití s většinovou společností, za jakých podmínek budeme odstraňovat vyloučené lokality,“ uvedl Křeček. „To je to, co vytýkám. Ne že nebudu hájit jejich práva, ale že si myslím, že i oni by měli aktivně přispět k tomu, aby nebyly vyloučené lokality,“ doplnil.
Připustil, že v úřadu přistoupí k personálním změnám, které však nehodlá sdělovat přes televizní obrazovku. „Mnohokrát jsem řekl, že nechystám noc dlouhých nožů, ale noc krátkých nožů nemohu vyloučit. Každý vedoucí pracovník si přece přivádí své lidi,“ uvedl nový ombudsman.
