Kvůli ptačí chřipce ve firmě Moras Moravany utratí celý chov. Zlikvidují 140 tisíc kusů drůbeže

Události: Kvůli ptačí chřipce zlikvidují 140 tisíc krocanů a brojlerů (zdroj: ČT24)

Veterináři potvrdili ptačí chřipku H5N8 v chovu na Pardubicku, který je letos druhým ohniskem v Česku. Komerční chov se skoro 140 tisíci kusy drůbeže veterináři zlikvidují, začnou s tím ještě v pondělí večer a práce zřejmě potrvají až do pátku. Chov patří firmě Moras Moravany, která na zasažené farmě ve Slepoticích chová zhruba sedm tisíc krůt a 130 tisíc brojlerů.

„Chovatel zaznamenal zvýšený úhyn krůt, zhynulo víc než třináct set kusů,“ oznámil v pondělí dopoledne ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). „Testy prokázaly, že se zvířata nakazila vysoce patogenním podtypem H5N8, který je pro zvířata smrtelný, ale přenos na člověka nebyl prokázán.“

Úhyn drůbeže vyšší než tři procenta oznámil chovatel. Hynout začali krocani v halách ve Slepoticích, kde má firma také zázemí. Většina drůbeže, kterou tam chová, jsou však brojleři, kteří byli určeni na porážku. Od nakaženého chovu krocanů je dělí jen sto metrů. Dalších 120 tisíc kusů drůbeže firma chová ve velkochovu v Moravanech.

Likvidace chovu podle ministra začne v pondělí. „S ohledem na biologickou bezpečnost a šíření nákazy se začne s utrácením. Drůbež bude pak bezpečně zlikvidována v asanačním podniku,“ řekl ministr. Do úterního rána budou utraceny nakažené krůty, poté se začne s likvidací chovu brojlerů. Trvat by to mohlo až do pátku.

Ministr Toman a šéf veterinářů Semerád o likvidaci chovu ve Slepoticích (zdroj: ČT24)

Milionová škoda

Areál firmy ve Slepoticích je uzavřený. „U vjezdu bude instalována dezinfekční smyčka tak, abychom zabránili rozšíření choroby mimo areál,“ dodal ministr Toman. Veterináři prošetří, jakým způsobem se viry do chovu dostaly: mohlo jít například o kontaminaci podestýlky nebo je tam mohl zanést personál.

Firma si není vědoma pochybení. „Máme zabezpečení na vysoké úrovni, ale stejně se sem nákaza dostala. Máme oplocené středisko, zamčené haly, do nich chodí pouze ošetřovatelé, ani ne zootechnik, ještě se převlékají. Není nám známo, jak se tam nákaza dostala,“ uvedl předseda představenstva Zdeněk Barták. Bezpečnostní opatření se teď podle něj ještě zpřísnila.

Škodu podle něj podnik vyčíslil při likvidaci celého chovu na necelých 10 milionů korun. „Řešíme to s pojišťovnou a státem. Uvidíme, jak to dopadne, jak se budou podílet,“ dodal Barták.

Kvůli ptačí chřipce ve firmě Moras Moravany utratí celý chov (zdroj: ČT24)

Stovky tun utracených zvířat

Podle ministra Tomana okolo chovu ve Slepoticích vznikne ochranné pásmo, které bude sahat do tří kilometrů od ohniska nákazy, a také desetikilometrové pásmo dozoru. „Ve třech kilometrech od chovu, tedy v ochranném pásmu, má ale firma ještě další chov. Zda bude drůbež utracena i tam, se rozhodne v následujících dnech,“ oznámil dopoledne Toman. Chovatel bude odškodněn podle ceny obvyklé za utracené kusy.

Toman hodlá do likvidace chovu zapojit hasiče a policii, jedná i o zapojení armády. „Vojáci se nezapojí hned, ale jednáme o tom, aby ta možnost byla. O jejich zapojení rozhodne bezpečnostní rada kraje,“ řekl.

Zatímco hasiči budou pomáhat s likvidací drůbeže, policie se zapojí mimo jiné tím, že zajistí, aby se do okolí nedostaly nepovolané osoby. „Bude potřeba zapojit celý integrovaný záchranný systém, aby pomohl s likvidací, protože objem váží asi čtyři sta tun. Odvoz bude zajištěn do jednoho nebo dvou asanačních podniků,“ uvedl šéf veterinářů Zbyněk Semerád.

Virus H5N8 není zatím nebezpečný pro člověka, vysvětlil Pospíšil z VFU Brno (zdroj: ČT24)

Likvidace bude nejspíš probíhat několik dní. Hasičský záchranný sbor již přivezl dva kontejnery Správy státních hmotných rezerv, na místě jsou i hasiči z Jihlavy a Hlučína a pomohou i dobrovolné jednotky. Policie uzavřela vytyčený koridor. Vybuduje se dekontaminační stanoviště na očištění techniky a osob.

Drůbež se bude usmrcovat postupným zaplynováním jednotlivých hal. „U velkochovů dochází k likvidaci drůbeže tím způsobem, že jsou haly nebo kontejnery napouštěny oxidem dusičitým s vysokou koncentrací,“ vysvětlil hejtman Martin Netolický (ČSSD). 

Uhynulá zvířata se budou nakládat do kontejnerů a odvážet do asanačních podniků. Jeden z podniků, kde by k likvidaci mělo dojít, dokáže zpracovat jen asi 140 tun utracené zvěře denně. Prázdné haly bude poté nutné vyčistit a dezinfikovat.

Už máme zkušenosti, pochválil spolupráci hejtman

Semerád i ministr Toman se po 16. hodině zúčastnili jednání bezpečnostní rady Pardubického kraje. Hejtman Netolický vyzdvihl, jak rychle zareagoval na nákazu stát. „Státní správa zareagovala okamžitě. Vidím profesionální přístup i u složek integrovaného záchranného systému. Z případů z minula jsme se poučili, máme mustr, jak postupovat, to je obrovská výhoda,“ zdůraznil. 

Denně bude na místě asi dvacet hasičů. „Zkušenosti z Pardubického kraje určitě přispěly k lepšímu postupu. Halu ne vždy zaplynovat jde, záleží na jejím stavební provedení. Haly ve Slepoticích jsou nové, moderní, podle prvotního průzkumu zaplynovat půjdou,“ popsal krajský ředitel hasičů Aleš Černohorský.

Pokud se rozhodne o likvidaci ptáků v obou chovech, půjde o více než čtvrt milionu kusů. Byl by to více než dvojnásobek počtu, který se zlikvidoval při posledním výskytu ptačí chřipky na českém území před třemi lety. Tehdy se ve 40 ohniscích nákazy utratilo 98 tisíc kusů opeřenců.

Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a přenášejí se zejména trusem, který kontaminuje vodu nebo krmivo chovaných ptáků. „Vodním ptákům nákaza nevadí, ale drůbež na ni hyne,“ vysvětlil vedoucí Ústavu infekčních chorob Zdeněk Pospíšil z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. „Nákaza H5N8 není pro člověka nebezpečná, ale kdyby se tímto virem nakazilo prase, mohl by virus zmutovat a být nebezpečný i pro člověka,“ dodal.   

Obec chystá zázemí pro zasahující veterináře

Podle starostky Slepotic Jany Bořkové už obec připravuje podmínky pro veterináře, hasiče a případně i vojáky, kteří budou zasahovat. „Dáme k dispozici celý kulturní dům, už jsme tam zatopili. Je tam sál pro 350 lidí a ještě nějaké prostory nahoře v zasedací místnosti. Údajně by mělo přijet třicet až padesát lidí,“ řekla Bořková s tím, že obec kvůli likvidaci chovu zrušila sobotní karneval.

Ve Slepoticích má mnoho lidí domácí chovy drůbeže, které by zřejmě bylo nutné při potvrzení nákazy utratit. „Jsou tady kachny, labutě na rybníku. Jeden pán, který tu ani nebydlí, má u chalupy 60 kachen pižmových. Pro lidi to bude těžké, pro ně je to srdeční záležitost,“ dodala Bořková.

V ochranném tříkilometrovém pásmu kolem ohniska nákazy bude podle šéfa veterinářů Semeráda sepsána veškerá drůbež. „Krajská veterinární správa vytipuje hospodářství, kde budou v průběhu 21 dní odebírány vzorky a hlášeny úhyny,“ řekl.

S likvidací chovu se začne ještě v pondělí večer, mohli by se zapojit i vojáci (zdroj: ČT24)

Druhá letošní nákaza v Česku, první v komerčním chovu

Nové ohnisko v chovu firmy Moras Moravany je první letošní nákazou v komerčním chovu. Úplně první případ se vyskytl v lednu ve Štěpánově nad Svratkou na Žďársku v domácím chovu se 12 slepicemi a třemi kachnami. Veterináři v nakaženém chovu utratili drůbež, která sama neuhynula. Utratili také tucet slepic dvou sousedů zasaženého chovu. Ty ale podle následných testů nakažené nebyly, takže se Štěpánov vyhnul plošné likvidaci drůbeže. V pondělí tam veterináři ukončili mimořádná opatření, která zavedli 20. ledna. 

Už po prvním letošním výskytu choroby omezilo dovoz drůbeže nebo vajec, či drůbežích výrobků, osm států. Kromě vzdálenějších, jako jsou Maledivy nebo Hongkong, také například Ruská federace nebo Ukrajina. Dlouhodobě pak kvůli nemoci nepřijímají tyto produkty Japonsko a Čína.

Při výskytu ptačí chřipky v roce 2007 přišli velkochovatelé na Orlickoústecku o více než 171 tisíc kusů drůbeže, dalších přibližně devatenáct set kusů tehdy veterináři utratili v malochovech v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň. Stát tehdy vyplatil jako náhradu 50 milionů korun.

Virus se pak objevil v Pardubickém kraji opět v roce 2017. Jedno ohnisko bylo na Orlickoústecku v Koldíně a druhé u Nasavrk na Chrudimsku. Veterináři tehdy museli utratit jen několik desítek kusů drůbeže z malochovů.