Když se v roce 2010 stal hlavou Plzeňského kraje, patřil mu nelichotivý titul nejtělnatejšího z hejtmanů. Od té doby sice Milan Chovanec razantně změnil svoji vizáž, zůstává ale nepřehlédnutelný. Hejtmanské křeslo vyměnil za pozici v čele jednoho z nejvýznamnějších ministerstev a nyní se navíc stal druhým nejvýznamnějším mužem v ČSSD. Účast na schůzce v Lánech mu kromě toho dává punc politika balancujícího mezi dvěma proudy a možného prezidentova ambasadora ve vedení sociální demokracie. Dnes se postavil do vedení ČSSD jako pravá ruka Bohuslava Sobotky, který obhájil post předsedy strany.
Druhým mužem ČSSD je jediný „přeživší“ lánské schůzky
Chovanec dovedl na podzim 2013 svoji stranu k volebnímu vítězství v Plzeňském kraji. Tím se začala psát dosud nejvýznamnější kapitola politické kariéry Milana Chovance – a to přesto, že zpočátku musel udělat „politický kotrmelec“, aby ji zachránil. Byl totiž mezi účastníky tzv. lánské schůzky. Skupina vysoce postavených politiků ČSSD v čele s Michalem Haškem se tehdy sešla s prezidentem Zemanem a vzápětí se pokusila sesadit Bohuslava Sobotku a stranu ovládnout. Chovanec však jako první z účastníků schůzky vycítil, že ani prezident za zády nedává lánské skupině dostatečnou sílu k provedení stranického převratu, a zatímco Michal Hašek ještě existenci schůzky odmítal a opakoval, že „je to fáma“, Chovanec si již navlékal pomyslný dres Sobotkových stoupenců a o schůzce otevřeně promluvil.
Michal Hašek popírá v IDD lánské jednání (zdroj: ČT24)
Michal Hašek tehdy vzhledem k hubenému vítězství vyzval Sobotku k rezignaci a prosadil jeho dočasné odvolání z vyjednávacího týmu. Část ČSSD se ale postavila za předsedu, a když začaly vycházet najevo informace o schůzce pěti vlivných sociálních demokratů v Lánech, Milan Chovanec byl první, kdo řekl, že proběhla, až podstatně později to přiznali i další dva hejtmani, kteří se jí zúčastnili – Michal Hašek a Jiří Zimola – a také Jeroným Tejc a Zdeněk Škromach. Chovanec Sobotkovi nabídl rezignaci na stranickou funkci, což ale Sobotka odmítl.
Milan Chovanec udělal Sobotkovi po lánské schůzce radost
Přiznání přivolalo Zemanův hněv, munice měl dost
Z pěti účastníků schůzky v Lánech je Milan Chovanec jediný, kdo – prozatím – politicky přežil bez úhony. Ostatní přišli o funkce ve straně a Jeroným Tejc i v poslaneckém klubu. Když ovšem Bohuslav Sobotka nominoval Milana Chovance na ministra vnitra, měl proti němu prezident výhrady. Bylo možné uvažovat o souvislosti s Chovancovým příklonem k Sobotkovi a konstatováním, že jel do Lán na prezidentovo pozvání. Miloš Zeman ovšem tehdy sáhl hlouběji do minulosti a hovořil o pochybnostech o Chovancově vzdělání. „Předpokládám, že jste ještě nezapomněli aféru kolem plzeňských práv, a mohu se ptát, zda ten, kdo svůj vysokoškolský titul získal na této fakultě, a to v průběhu devíti měsíců, má dostatečnou kvalifikaci,“ řekl tehdy prezident.
Zeman ale nakonec ustoupil a dnes se zdají být jeho vztahy s ministrem vnitra bezproblémové. Spolupracovali například při repatriaci volyňských Čechů – což prezident výslovně ocenil v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz – nebo kvůli zásilkám s jedy, které přicházely na ministerstva i na Hrad.
Jsou ale vztahy natolik harmonické, že by bylo možné označit Milana Chovance za Zemanova člověka ve vedení ČSSD? Lze o tom pochybovat – i vzhledem k tomu, že jeho konkurentem ve volbě prvního místopředsedy byl Jeroným Tejc, další účastník lánské schůzky, který však nepřešel na Sobotkovu stranu. Od počátku byl Chovanec považován za Sobotkova spojence, naopak pravověrní „Haškovci“ mu zjevně dosud neodpustili jeho postup v kritických povolebních dnech. Ještě loni na podzim hovořil Jeroným Tejc v Hyde Parku ČT24 o tom, že na rozdíl od Chovance nemění názory za přislíbenou funkci, a současně se zastával prezidenta Zemana, jehož popularita tehdy spadla na historicky nejnižší hodnotu.
Jmenování Milana Chovance ministrem vnitra
Nová tvář celostátní politiky, ale starý známý z Plzně (a jejích práv)
Přes ministerskou funkci a dvouletou zkušenost s pozicí řadového místopředsedy ČSSD je Milan Chovanec ve vrcholné politice stále spíše nováčkem. Až do roku 2013 byl neodmyslitelně spjat s Plzní a Plzeňským krajem. Před rokem 1989 pracoval ve Státní bance československé, poté byl dlouho známý především jako podnikatel, současně ale stoupala jeho hvězda v místní ČSSD. Ostatně, ve firmě Plzeňský nábytek, jejímž jednatelem Chovanec byl, působil i dnešní sociálnědemokratický plzeňský primátor Martin Zrzavecký. Kromě Plzeňského nábytku byl Chovanec také společníkem řeznické a uzenářské firmy Miller-Sü.
První politickou funkci získal v roce 2002, kdy se po komunálních volbách stal městským zastupitelem. Od roku 2008 již byl Milan Chovanec krajským zastupitelem a současně prvním náměstkem tehdejší hejtmanky Milady Emmerové. V té době také absolvoval devítiměsíční studium na plzeňských právech, po kterém získal bakalářský titul. Jeho rychlostudium bylo dáváno i do souvislosti s tím, že tehdejší rektor ZČU Josef Průša byl členem ČSSD, či s kontakty na vlivného plzeňského podnikatele Romana Jurečka. Sám Chovanec však tvrdil, že bylo možné dobu studia zkrátit vzhledem k tomu, že potřebné znalosti získal v kurzech celoživotního vzdělávání. Oznámil však, že titul nebude používat.
Z bouře nakonec vyšel docela suchý a navíc se brzy stal hejtmanem, když Milada Emmerová na svoji funkci rezignovala poté, co v roce 2010 nečekaně získala poslanecký mandát. O rok později se stal nový hejtman i krajským předsedou ČSSD. V roce 2012 sice v krajských volbách těsně prohrál s ODS vedenou Jiřím Pospíšilem, poté však vytvořil koalici s KSČM a v hejtmanském křesle se udržel až do svého odchodu na ministerstvo. To bylo jiné, než na které se připravoval. Jako hejtman totiž působil současně i jako stínový ministr dopravy.
Po rezignaci plzeňské hejtmanky Milady Emmerové se v roce 2010 se stal její náměstek Chovanec novou hlavou kraje
Milan Chovanec je známý jako obratný vyjednavač a – jak ukázala i lánská aféra – člověk, který neváhá přeběhnout, když si spočítá, že se postavil na slabší stranu. Značnou cílevědomost však prokázal razantní proměnou své image. Zatímco mezi hejtmany – kde přitom je mohutná konkurence – byl i po volbách v roce 2012 nejtělnatější, o rok později se lánské schůzky a dalších událostí účastnil člověk na první pohled docela jiný. Uvádí, že shodil zhruba třetinu hmoty.