Čína pochopila, že uhlíkově neutrální technologie se vyplatí, říká klimatolog

Klimatolog Pavel Zahradníček se s exministrem životního prostředí Bedřichem Moldanem, který je v současnosti zástupcem ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, shodl, že by se Evropa mohla vydat směrem, který v ekologických otázkách razí Čína. Oba byli hosty Otázek Václava Moravce.

Video Otázky Václava Moravce
video

Otázky Václava Moravce

„Všichni berou klimatickou změnu jako hrozbu, ale ona je to obrovská příležitost,“ prohlásil v pořadu Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Podle něj moderní uhlíkově neutrální technologie nejen šetří životní prostředí, ale jsou také finančně výhodné. „Čína to už pochopila,“ míní Zahradníček. Podle něj Peking v moderních technologiích nevidí záchranu planety, ale ekonomický bonus, jak se posunout dopředu.

Rovněž Moldan se domnívá, že je Čína v otázkách ochrany životního prostředí na dobré cestě. I když dodává, že by vůči informacím o tamním pokroku měli být lidé lehce skeptičtí. „Je to totalitní režim a my jim nemůžeme věřit všechno, co říkají, protože tam není kontrola nezávislými médii,“ připomíná.

„Do roku 2050 máme zaděláno na problém“

Kromě uhlíkové neutrality, která patří společně třeba se snižováním oxidu uhličitého v atmosféře mezi takzvaná mitigační – zmírňující – opatření, je teď podle Zahradníčka potřeba se soustředit především na takzvané adaptační kroky. Ty se snaží zmírnit dopady změn klimatu především tak, že se novým podmínkám přizpůsobíme. „Tempo oteplování bude růst, ať už budou emise jakékoliv,“ popisuje Zahradníček scénář příštích 30 let. „Do roku 2050 jsme si na ten problém už zadělali,“ dodává.

I když se snahy o potlačení změny klimatu mají začít projevovat až po roce 2050, je na nich podle Moldana nutné začít pracovat okamžitě.

Sníh na doplnění podzemních vod

Otázky Václava Moravce se zabývaly také suchem, které Česko dlouhodobě trápí. „Není to kvůli zmenšování množství srážek,“ připomněl Zahradníček. Těch je podle něj pořád stejně, ale vypařují se rychleji kvůli rostoucí teplotě. Jako druhý důvod sucha uvádí teplé zimy. „Jak se otepluje, nepadá sníh, ale více prší,“ říká. Sníh je přitom potřeba na doplnění podzemní vody a půdní vláhy.

Kvůli zkracování zimy – způsobené růstem teplot – podle Zahradníčka nastává vegetační období už brzy z jara. Rostliny tak začínají odčerpávat vodu z půdy dříve, než bývalo obvyklé.