Česko chce vambereckou krajku a hody s právem dostat na seznam UNESCO

Ministerstvo kultury zapsalo vambereckou krajku z Rychnovska a tradiční hody s právem na Uherskohradišťsku na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Tradici chce stát dostat na seznam nehmotného dědictví UNESCO.

Video Zprávy ve 12
video

Česko chce vambereckou krajku a hody s právem dostat na seznam UNESCO

Vamberecká krajka je varianta flanderského typu ručně paličkované textilie, mezi typické příklady patří takzvaná vláčková krajka, dalšími podobami jsou třeba krajky torchenské, páskové či nitěné. Ta vamberecká nachází uplatnění v oděvních a bytových doplňcích, v tradičních krojích, dekoračních předmětech či luxusních oděvech.

Tradice krajkářství na Vamberecku je nepřerušenou součástí místní lidové tradice od poloviny 17. století, kdy podorlické panství získal císařský generál Kašpar z Grambu. Jeho manželka Magdaléna Grambová pocházela z belgických Flander a zavedla mezi zdejším obyvatelstvem paličkování jako robotní povinnost.

O zapsání vamberecké krajky na seznam světového kulturního dědictví usiluje Královéhradecký kraj již několik let. Podle jednatelky společnosti, která krajku vyrábí, Marie Stoklasové je zařazení na seznam lidové kultury jen „drobným krůčkem“ na cestě do UNESCO.

„Je to krásný počin, ale pokud se nezvýší odbyt, tak se pro nás nezmění nic. Chybí nám prostředky na větší propagaci, doufejme, že tento počin tomu pomůže. Tato tradice si to nepochybně zaslouží,“ uvedla také v reakci na rozhodnutí ministerstva Stoklasová.

V době plánovaného socialistického hospodářství obstarávala paličkování strojová výroba, společnost, působící od roku 2003, se ale specializuje na ruční výrobu. V současnosti má dva stálé zaměstnance a čtyři krajkářky pracují na dohodu. Většina výrobků končí u tuzemských zákazníků.

Tradiční hody s právem
Zdroj: ČTK
Autor: Dalibor Glück

Takzvané hody s právem patří k tradičním svátkům v moravských vesnicích. Slaví se jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. Tradice nemá stanovený jednotný termín konání, hody se v každé obci liší. Nejčastěji se ale hoduje na svátek patrona, kterému je zasvěcen místní kostel.

Nehmotným dědictvím už je verbuňk nebo loutkářství

Podle dřívějších informací by chtělo ministerstvo připravit nominaci krajkářské výroby na seznam UNESCO v rámci nadnárodního projektu. Nominace, na kterých se podílí více států, mají v poslední době při zápisech větší šanci, a to jak v případě nemovitých památek, tak nehmotného dědictví.

„Teď v podstatě záleží na tom, jak se k tomu postaví samotní předkladatelé, aktivitu musí vyvinout oni. Pokud to budou chtít, začne klasický proces. Nejdříve musí začít jednat s Národním ústavem lidové kultury, pak se spolu můžeme bavit o tom, jestli je to opravdu dostatečně unikátní, aby se připravila nominace na světový seznam,“ naznačila další postup mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová.

Zápisů nehmotného dědictvím, tedy tradic, zvyků či lidové výroby, má Česko od roku 2005 do současnosti šest. Loni Česko neuspělo se zápisem tradičních skleněných vánočních ozdob.

Na známějším seznamu stavebních památek má Česko od počátku devadesátých let čtrnáct zápisů, trvalo však dlouhých šestnáct let, než byly po Třebíči loni zapsány Hornická krajina v Krušnohoří a Národní hřebčín v Kladrubech.