Praha - Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) po roce ve funkci rezignovala. Od začátku března resort převezme nový ministr, Babiš si na tomto místě přeje jejího prvního námestka Roberta Pelikána. Válková k sobě přitáhla první kauzu hned po dvou měsících, tehdy šlo o výroky k situaci za protektorátu. Od té doby se nezbavila spekulací o jejím odvolání. Přečtěte si, jak probíhal její rok na ministerstvu:
Třetí ministerstvo ANO mění vedení, Válková měla řadu potíží
Helena Válková nastoupila do funkce ministryně spravedlnosti 29. ledna loňského roku. Mnohokrát čelila kritice jednak za svou personální politiku, která prý vedla k destabilizaci ministerstva, a jednak za neplnění legislativních úkolů. Spory s podřízenými a negativní publicitu jí v létě vytýkal i předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Válková na sebe upozornila už loni v březnu, když pro zpravodajský server Echo.24 prohlásila, že za protektorátu se Čechům „zas tolik nedělo“. Kvůli tomu to ostře schytala od opozice - podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska tím necitlivě urazila oběti okupace. Místopředseda ODS Martin Kupka zase řekl, že Válková svými slovy popřela utrpení tisíců Židů. Naopak se jí zastal předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Sama Válková se pak za svůj výrok omluvila s tím, že byl vytržen z kontextu. Měla prý na mysli to, že Čechy a Morava na rozdíl od jiných zemí nebyly válečným územím.
Helena Válková rezignovala 10. února 2015. Přečtěte si, jaké komplikace provázely její demisi.
Válková odvolala šéfa Vězeňské služby i své dva náměstky
Počátkem dubna odvolala Válková generálního ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala. Svůj krok vysvětlovala tím, že prý ztratila důvěru v jeho schopnost vykonávat funkci a zajistit nezbytnou reformu vězeňství. S Dohnalem ale zahájila řízení o odvolání z funkce už v únoru – tedy velmi krátce po svém nástupu na ministerstvo. Šéf Vězeňské služby prý nezajistil podmínky pro konání ministerské kontroly. Navíc prý audit zjistil vážné nedostatky v hospodaření. Od konce loňského dubna vede Vězeňskou službu Pavel Ondráška.
Krok Válkové však kritizovali zástupci dalších stran ve sněmovně a za Dohnala se postavilo několik desítek ředitelů věznic. Sám Dohnal prohlásil, že je jeho odvolání v rozporu se zákonem, a podal proti němu rozklad. Jedním z Dohnalových argumentů bylo, že mu ministryně Válková kladla za vinu i údajné nesrovnalosti z let, kdy ještě v čele Vězeňské služby nestál. Ministerstvo spravedlnosti ale jeho rozklad neprojednalo – Dohnal proto v září prohlásil, že na úřad podá správní žalobu pro nečinnost a úmyslné průtahy v řízení.
Hana Marvanová a Helena Válková
K další personální změně došlo na ministerstvu spravedlnosti počátkem června, kdy po několikaměsíčních sporech s Válkovou rezignovala její první náměstkyně. Ve funkci tak působila jen čtyři měsíce, přitom to byla Válková, jež Marvanovou na ministerstvo přivedla. Válková tvrdí, že jádrem sporu byla neochota Marvanové respektovat její pozici šéfky ministerstva. Marvanová pro změnu tvrdí, že za jejím odchodem stály nátlakové skupiny z justice či advokacie. Podle médií se ženy neshodly například na snížení odměn advokátů a jmenování některých soudních funkcionářů.
- Mezi Válkovou a Marvanovou se rozhořel také spor o to, zda měla Marvanová oprávnění jednat s BIS. Tajná služba prý Marvanovou varovala před prorůstáním klientelistických sítí do některých krajských soudů. Marvanová tvrdila, že měla pověření ministryně a její tvrzení podpořil i náměstek pro vězeňství Pavel Štern, Válková a další členové vedení úřadu to však odmítli.
Loni v červnu skončil na ministerstvu také náměstek pro vězeňství Pavel Štern. Vyhrotily se tím spory okolo tendru na elektronické náramky pro domácí vězně, který Válková zastavila. Ministryně uvedla, že má pochybnosti o transparentnosti řízení, protože jí Štern odmítl poskytnout podrobnější informace k výběrovému řízení. Chtěla znát konkrétní nabídky firem, protože se jí ceny zdály vysoké. Jenže podle Šterna požadovala ministryně informace, na které nemá nárok. Obrátil se kvůli tomu na protikorupční policii. Podle něj se Probační a mediační služba zavázala, že nabídky nezveřejní a využije je pouze pro svou pracovní skupinu.
Právě po odvolání Šterna přišlo varování od premiéra Sobotky: „Paní Válková má podle mého názoru poslední šanci, aby prokázala, že je schopna bez opakované negativní medializace řídit ministerstvo a plnit vládní program.“ Hnutí ANO i jeho šéf Andrej Babiš se ale za Válkovou postavili.
Andrej Babiš a Helena Válková
Zákon o státním zastupitelství se ještě bude předělávat
Na Válkovou se snesla kritika také kvůli připravovanému zákonu o státním zastupitelství, který měl být podle legislativního plánu Sobotkovy vlády předložen loni v červenci. Válková ho nakonec představila v listopadu a schytala kvůli němu kritiku ze strany státních zástupců, opozice i dalších koaličních stran.
Proti návrhu se ohradil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman: „Bál bych se, že se dostane státní zastupitelství do područí ministra. V důsledku toho může docházet i k ovlivňování kauz a jejich neřešení.“ Výhrady měl i šéf legislativní rady vlády Jiří Dienstbier (ČSSD): „Myslím, že povedeme ještě velkou diskusi o tom, jaký vliv má mít ministerstvo spravedlnosti na jmenování státních zástupců.“
Pokud by navíc zákon začal platit, tak by museli do tří let skončit ve funkcích vedoucí státní zástupci. Ministerstvo to vysvětlovalo tím, že řada z nich působí ve funkcích i 15 nebo 20 let, což prý není optimální. Výměna by se ovšem dotkla i vrchních státních zástupců Lenky Bradáčové a Ivo Ištvana, kteří řeší složité kauzy často sahající do nejvyšších pater politiky nebo byznysu.
Válková po týdnu slíbila úpravy v kritizovaném návrhu, s předsedou Legislativní rady vlády Jiřím Dienstbierem (ČSSD) se dohodli, že se ministryně zcela vzdá vlivu na jmenování předsedů nově zaváděných Speciálních státních zastupitelství, která se mají specializovat na boj s korupcí. Speciální zastupitelství mají mít dvě úrovně, Válková zatím trvá na zavedení obou. I tady ale připouští kompromis.