Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) snížil zlínské soudkyni Ivetě Šperlichové plat o deset procent na tři měsíce. V konkrétní kauze prý rozhodovala navzdory podjatosti v souvisejícím případu. Pochybení v písemném vyjádření uznala i samotná soudkyně, projednávání kárné žaloby se neúčastnila.
Zlínská soudkyně rozhodovala podjatá. Kárný senát ji potrestal snížením platu
Případem možné podjatosti soudkyně Ivety Šperlichové se v minulosti zabývalo několik soudů. Její nestrannost zpochybnil Ladislav Lebánek, kterého Šperlichová odsoudila za nelegální výrobu cigaret. Jenže pak se na internetu objevila tajně pořízená nahrávka, na níž soudkyně například kriticky hovoří o některých advokátech a také sprostě nadává.
Soudy ve Zlíně ani Olomouci jeho námitce nevyhověly, protože zpochybnily jak okolnosti pořízení nahrávky, tak pravost jejího obsahu. Ústavní soud ale rozhodl, že Vrchní soud v Olomouci se musí námitkou podjatosti Šperlichové znovu zabývat, což v konečném důsledku vedlo až ke zrušení původního rozsudku.
Soudkyně podle šéfa NSS ohrozila důvěru v nestrannost soudu
Kárnou žalobu na soudkyni podal předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. Podle něj v konkrétní věci rozhodla vědomě i přes nález Ústavního soudu. „Zaviněně porušila povinnosti soudce, ohrozila důvěru v nestrannost, nezávislost a spravedlivost soudu,“ uvedl Šámal. Důvěra veřejnosti tak podle něj byla kvůli tomu minimálně ponížena. Šámal původně navrhoval, aby soud Šperlichové snížil plat o deset procent na šest měsíců.
Soudkyně v zaslaném stanovisku vyjádřila upřímnou lítost, pokud důvěru v soudy ohrozila. Podle ní ale šlo o tajnou nahrávku. Její zveřejnění z porady senátu označila za zásah do ochrany práv. Podle ní šlo v nahrávce o její výraz momentální frustrace, přičemž připustila, že se mohla dotknout cti některých adresátů. Její obhájce Jaroslav Brož uvedl, že pokud jde o předmětné pochybení, nešlo o úmysl, ale o nedbalost. Podle něj soudkyně neměla zájem poškodit obžalovaného, šlo jen o přehlédnutí.
Kárný senát soudkyni uznal vinnou, podle předsedkyně senátu Miluše Doškové ale nebylo prokázáno, že by šlo ze strany soudkyně o úmysl. Senát tak pochybení vyhodnotil jako nevědomou nedbalost. Proti rozsudku NSS se nelze odvolat.
