Česká a polská vláda usedly ve Varšavě ke společnému jednání. Premiéři a šéfové osmi resortů se zabývali dopravou, životním prostředím, potravinami i dalším fungováním Evropské unie. Český premiér Andrej Babiš (ANO) i jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki (PiS) zdůraznili, že vztahy obou zemí jsou vynikající a že mají vládní politici mnoho shodných postojů.
Společné zasedání obou kabinetů se uskutečnilo v rámci pracovního oběda. Předtím jednali premiéři a jednotliví ministři zvlášť o resortních otázkách. Podle Mateusze Morawieckého i Andreje Babiše se obě vlády shodují v pohledu na klimatické otázky.
„Bavme se o klimatu, buďme rozumní, ale nezapomeňme, že jsme průmyslové země,“ řekl Babiš. Podle polského premiéra není vhodné, aby se Česko či Polsko například vzdalo výroby automobilů, protože by se takové příležitosti jen chopilo Rusko, Bělorusko nebo Ukrajina. „Je mimořádně důležité zachovat zdravý rozum a zároveň udržet pracovní místa,“ míní Morawiecki.
Pro další posílení vzájemných ekonomických vztahů by podle Morawieckého bylo potřeba zlepšit dopravní infrastrukturu. „Roste vývoz a dovoz, ale zároveň nám chybí dálnice, která by propojovala Vratislav s Prahou nebo Varšavu s Prahou,“ podotkl polský premér. Andrej Babiš již před odletem do Varšavy řekl, že by po ministrech měl do Polska zavítat také šéf Ředitelství silnic a dálnic. „Abychom si vyměnili informace, jak Polsko staví dálnice,“ uvedl. Podle ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) může být severní soused pro Česko dobrým vzorem. „O Polsku se mluví jako o zázraku, pokud jde o výstavbu dálnic. Máme se co učit,“ poznamenal Kremlík.
Společné nákupy pro armádu
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) se svým protějškem Mariuszem Blaszczakem (PiS) podepsali dohodu o spolupráci ve vojenském letectví. „Je to dohoda, která nám umožní lépe plnit závazky NATO a plnění úkolů integrované a protivzdušné obrany, je to zaměřeno na užší výcvik, přepravu, vymezení koridorů na cvičení,“ řekl Metnar.
Předseda polské vlády dodal, že dalším krokem by mohly být i společné nákupy. „Ministři předložili něco, co se může jevit jako samozřejmé – to je společné nakupování. Je dobré nakupovat společně, daří se dosáhnout nižších cen pro obě strany,“ podotkl.
Harmonii kazí důl Turów i bezpečnost potravin
Politici se dotkli i sporných témat, jako je plánované rozšiřování dolu Turów směrem k českým hranicím, kterému se věnovali ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a Henryk Kowalczyk (PiS). Podle Brabce se Česko odvolalo proti změně územního plánu Bogatyně, čímž se ale nebude zabývat vláda, nýbrž Dolnoslezské vojvodství. Pro Polsko je ale uhlí zásadní, energetika se o ně opírá z 80 procent (podíl je tedy oproti Česku dvojnásobný).
„Čekáme na krok vojvodství,“ dodal ministr v Událostech, komentářích. „Poláci ten projekt velmi chtějí a netají se tím, že je pro ně klíčový. Snaží se ho maximálně urychlit – a my se snažíme obhájit zájmy českých lidí, kteří jsou potenciálně ohrožení.“
Lidé z českého pohraničí se bojí hluku, prachu a hlavně toho, že přijdou o vodu. „Může klesnout regionální hladina podzemních vod, kolektor se může úplně vyčerpat,“ varoval Roland Nádaskay z České geologické služby. O účinnosti bariéry, kterou pro zachování zásob vody navrhují postavit Poláci, geologové pochybují.
Místní si stěžují také na nedostatek informací. To by podle Brabce měly zlepšit konzultace, ve kterých bude chtít situaci kolem dolu lidem v Libereckém kraji vysvětlit. Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (SLK) je ale poskytování informací takřka samozřejmostí.
„Je to povinnost polské strany. Považuji to za minimum toho, co polská strana poskytnout musí,“ podotkl. „Potřebujeme jasný závazek polského státu, že pokud tady budou dopady na české území, budou tu i nápravná opatření a kompenzace – ještě před tím, než dojde k rozšíření těžby.“
- Důl Turów představuje jedno z největších hnědouhelných ložisek v Polsku. Rozkládá se mezi polskou Bogatyní, německou Žitavou a Hrádkem nad Nisou. Zásobuje hlavně sousední elektrárnu ve vlastnictví skupiny PGE.
- Z českých obcí má k dolu nejblíže Hrádek nad Nisou a dále Uhelná, Václavice nebo Oldřichov na Hranicích. Právě ty by nejvíce zasáhlo další rozšíření těžby.
- Dobývání uhlí se v žitavské pánvi objevuje už v 18. století. Na začátku 20. století pak začala pravidelná těžba v průmyslovém měřítku na území dnešního Turówa. Důl se v současnosti rozkládá asi na 45 kilometrech čtverečních, energetici ho plánují rozšířit a prohloubit až 330 metrů pod okolní terén.
- V dole zůstává odhadem 286 milionů tun uhlí, které by při současném tempu těžby stačilo na dalších třicet let. Skupina PGE plánuje těžit do roku 2044. Lidé ze sousedství si ale stěžují na nedostatek informací, bojí se hluku, prachu a hlavně toho, že přijdou o vodu.
Ministři zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) a Jan Krzysztof Ardanowski (PiS) se zase dostali k tématu bezpečnosti potravin. Toman podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého ocenil, že se díky dialogu a aktivnímu přístupu podařilo celkovou situaci týkající se dovozu polských potravin uklidnit.
Za pozitivní považuje například jednání na úrovni představitelů veterinárních úřadů. „Na druhou stranu však musím podotknout, že problémy s bezpečností a kvalitou potravin dovážených z Polska přetrvávají,“ poznamenal Toman.
Unii by měla dominovat rada
Premiéři spolu jednali i o Evropské unii. Podpořili postoj Angely Merkelové, podle které by měla hrát v EU větší roli – funkci pomyslné evropské vlády – Evropská rada. Zároveň se Babiš s Morawieckým dohodli, že na nadcházející summit V4 pozvou britského premiéra.
„Pozveme britského premiéra Borise Johnsona, abychom mu řekli, že v Evropě je kromě Německa a Francie také V4, která je velice silná,“ avizoval český premiér.
Česká a polská vláda mají za sebou historicky šesté společné zasedání. Zatím naposledy se ministři z obou zemí takto sešli loni v listopadu v Praze. Podle Babiše by taková jednání měla pokračovat. „Naše vztahy jsou skvělé, dlouhodobě přátelské,“ zdůraznil.
