Za červnovým kybernetickým útokem na ministerstvo zahraničí stojí cizí státní moc. Vyplývá to z informací Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Úřad to sdělil senátnímu výboru pro obranu a bezpečnost. Výbor následně vyzval vládu, aby kybernetické bezpečnosti věnovala veškerou pozornost a rozpočtové prostředky. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu, že útokem se bude po skončení vládních prázdnin zabývat Bezpečnostní rada státu, která řešila i minulé útoky.
Na českou diplomacii útočili hackeři ve službách cizího státu
Podle serveru Deník N za červnovým hackerským útokem na českou diplomacii s velkou pravděpodobností stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Ruské velvyslanectví ovšem označilo informaci Deníku N o možné zodpovědnosti GRU za spekulaci a záležitost nechtělo dále komentovat.
Deník N napsal, že útok na ministerstvu odhalili státní specialisté na kybernetickou bezpečnost. Hackeři při něm narušili vnější počítačovou síť ministerstva, ve které nejsou utajované informace. Senátní výbor v úterý se znepokojením konstatoval, že tento incident je „podle informací NÚKIB útokem cizí státní moci“.
Dávat více peněz na bezpečnost
Senátoři zároveň doporučili vládě, aby tyto incidenty brala s nejvyšší vážností. Kabinet také vyzvali, aby věnoval veškerou pozornost a rozpočtové prostředky na posílení kybernetické bezpečnosti nejen na úřadech, které jsou pod kybernetickým útokem, ale aby také přijal opatření, která umožní kybernetickým útokům zamezit.
Předseda výboru Pavel Fischer novinářům po jednání řekl, že podle informací NÚKIB jsou česká ministerstva pod kybernetickým atakem. „Je potřeba do obrany kybernetické infrastruktury investovat lidi, prostředky, finance a také úsilí,“ uvedl.
NÚKIB se prostřednictvím svého mluvčího Radka Holého nechtěl k případu vyjadřovat. „Usnesení výboru bereme na vědomí,“ řekl ČTK. Mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha ČTK napsal, že kontrarozvědka o útocích ví a dlouhodobě v této záležitosti s NÚKIB spolupracuje.
Babiš odmítl, že by se útoky týkaly obecně českých ministerstev. „Je potřeba, aby to pan ministr (zahraničí) řešil a aby NÚKIB konkrétně doporučil, jak tomu zabránit. Není to plošný problém, je to problém ministerstva zahraničních věcí,“ uvedl Babiš. Ministerstvo zahraničí vede Tomáš Petříček z ČSSD.
Podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) odborníci kybernetický útok už delší dobu řeší. „Na řešení situace na ministerstvu zahraničních věcí se již několik měsíců intenzivně pracuje v součinnosti ministerstva zahraničních věcí, ministerstva vnitra a Národní agentury pro komunikační a informační technologie,“ napsal Hamáček agentuře ČTK bez bližších podrobností.
V souvislosti s jednáním o státním rozpočtu ovšem Hamáček uvedl, že bude požadovat 600 milionů korun navíc na kybernetickou bezpečnost.
Mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová sdělila, že kybernetická bezpečnost je pro úřad dlouhodobě prioritou. „Na jejím zlepšování pracujeme systematicky neustále,“ poznamenala.
Čeho hackeři už dosáhli
Dvěma podobným útokům čelilo ministerstvo zahraničí podle výroční zprávy BIS za rok 2017 už dříve. V jednom případě hackeři systém narušili asi začátkem roku 2016 a do odhalení o rok později měli přístup ke 150 schránkám zaměstnanců, odkud kopírovali e-maily včetně příloh.
Získali tak údaje vhodné pro další útoky a seznam možných cílů napříč státními institucemi, uvedla BIS. Na úřad směřoval i další útok, u kterého je podle rozvědky z dostupných informací zřejmé, že má původ u ruských tajných služeb.