Právní úprava kompetencí vyšších soudních úředníků se měnit nebude. Ústavní soud v úterý nevyhověl návrhu Okresního soudu v Liberci na provedení škrtů. Částečně návrh zamítl, částečně odmítl jako nepřípustný. Liberecký soud kriticky poukazoval hlavně na oprávnění vyšších soudních úředníků rozhodovat o zastavení exekuce. Podle úterního rozhodnutí se ale o protiústavní úpravu ani o zásah do výlučné kompetence soudní moci nejedná.
Liberecký soud upozorňoval na starší nález Ústavního soudu z roku 2013. Tehdy plénum část zákona o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství zrušilo s časovým odkladem. Důvodem byly příliš široké a nejasně vymezené kompetence úředníků, konstituční tribunál tehdy varoval před proměnou soudního rozhodování v úředničinu.
Novela pak rozšířila výjimky z obecného oprávnění úředníků. Norma ale dosud zahrnuje formulaci, že vyšší soudní úředník může provádět veškeré úkony soudu prvního stupně s výjimkou těch, které vylučuje tento nebo jiný zákon.
Sporný paragraf je konstruován formou negativního výčtu. V úvodu říká, že vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení a ve správním soudním řízení může provádět úkony soudu prvního stupně.
Dále zákon vymezuje výjimky z tohoto oprávnění, například vedení jednání, rozhodování formou rozsudku nebo rozhodování o předběžném opatření. Žádná z výjimek však výslovně nedopadá na rozhodování o návrhu na zastavení exekuce, nařízené na základě dřívějšího rozhodnutí soudu. Takové oprávnění vyššího soudního úředníka je podle libereckého soudu v rozporu s ústavou.
Své dřívější stanovisko Ústavní soud změnil
Ústavní soud v nálezu uznal, že se odchýlil od svého dřívějšího postoje. Nadále prý není udržitelný výklad, že vyšší soudní úředníci mohou konat samostatně jen úkony jednoduché a rutinní povahy, které nepřekračují jejich pomocnou roli. Vychází podle úterního nálezu z nesprávného předpokladu, že rozhodnutí vyššího soudního úředníka v podstatě nahrazuje rozhodování soudce.
Platný zákon se přitom na práci vyšších soudních úředníků dívá pouze jako na doplnění soudního řízení, podle ÚS umožňující časnější projednání věci. „Jde o statisíce různých úředních aktů a rozhodnutí, kterými se zefektivňuje práce soudů,“ řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Kdyby měli podle něj všechny úkony dělat sami soudci, byli by tak zahlcení, že by nemohli plnit svou základní roli, což je ochrana práv a svobod občanů.
Zákon dnes již vylučuje, aby soudní řízení skončilo rozhodnutím úředníka bez možnosti opravného prostředku, o němž by rozhodoval soudce. Podle Rychetského tak představují jakési předsunuté řízení, jejich rozhodnutí ale může být napadnutelné.
