Moskvě ne. Benešová odmítla vydat bankéře, kterého Rusko viní z miliardové zpronevěry

Česko nevydá ruského bankéře Alexandra Bugajevského do jeho vlasti. Rozhodla o tom ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Rusko muže viní z miliardové zpronevěry.

Ruská strana podle dřívějších informací médií tvrdí, že finančník Bugajevskij připravil tamní banku Interkommerc v přepočtu o více než miliardu korun; pod záminkou fiktivních výměn valut měl vyvést miliony eur na účty, které kontroloval buď on sám, nebo další lidé.

Muž, který byl v 90. letech v éře prezidenta Borise Jelcina vicepremiérem a viceprezidentem centrální banky a pak se zařadil mezi ruské miliardáře, kauzu označil za politickou a požádal v Česku o azyl.

Kromě Bugajevského stíhá ruská policie další lidi z banky. Jeden z nich uprchl do Izraele. Vyšetřovatelé tvrdí, že vytvořili kriminální komunitu, která vybírala nelegální peníze ze zahraničních účtů. Před svým zatčením pobýval Bugajevskij v Německu, Švédsku nebo Pobaltí. Proti vydání do vlasti argumentoval tím, že by mu Rusko nezaručilo právo na spravedlivý proces.

Tuzemská policie na bankéře přitom narazila náhodou – při šetření kriminality v tuzemské ruskojazyčné komunitě. Na základě mezinárodního zatykače ho zatkla v lednu 2018. Pražský městský soud pak rozhodl, že mužovo vydání do Ruska je podle českého právního řádu přípustné, což loni opakovaně potvrdil i vrchní soud. 

Ministerstvo: Věc je skončena

Konečné rozhodnutí bylo na českém ministrovi spravedlnosti. Letos v březnu úřad uvedl, že rozhodnout zatím není možné kvůli tomu, že ministerstvo vnitra posuzuje, zda Bugajevskému udělí mezinárodní ochranu. Nyní oznamuje, že bankéře do Moskvy nevydá.

„Ve věci Bugajevskij paní ministryně dne 11. června 2019 rozhodla o nepovolení vydání jmenovaného k trestnímu stíhání do Ruska, o čemž byla následně vyrozuměna ruská strana. Věc je tak skončena,“ sdělil mluvčí Vladimír Řepka.

  • Bývalý předseda správní rady zkrachovalé banky Interkommerc. V roce 2016 přišla o licenci, protože nesplňovala požadavky na kapitál a adekvátní vyhodnocování rizik a byla podle centrální banky zapletena do „pochybných transakcí“.
  • V Rusku je obviněn ze zpronevěry 45 milionů eur (víc než 1,1 miliardy korun), které z banky ještě před jejím krachem údajně převedl na účty jím kontrolovaných firem
  • Kromě toho je obviněn z krádeže státních dluhopisů v hodnotě osmi miliard rublů (přes 2,7 miliardy korun), které také patřily bance
  • V Česku byl zadržen v lednu 2018, Rusko usiluje o jeho vydání.
  • V době, kdy přišla o licenci, byla Interkommerc 67. největší ruskou bankou podle aktiv a 34. největší podle vkladů drobných klientů.
  • Zdroj: Meduza

Moskvu pohněvalo už rozhodnutí o Nikulinovi

Nejedná se o první negativní stanovisko Česka v otázce vydávání ruských občanů domácí justici. Loni tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán rozhodoval o vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina a před ruskou žádostí upřednostnil tu americkou.

„Ve Spojených státech byl stíhán pro velmi závažnou trestnou činnost a USA také aktivně usilovaly o jeho zatčení,“ vysvětlil – a vyslechl si kritiku tuzemského ruského ambasadora.

„Je smutné, že nebyly využity všechny právní možnosti, a až spojenecká loajalita, která se v poslední době stala absolutní prioritou, zvítězila nad právními závazky,“ sdělil tehdy velvyslanec Alexander Zmejevskij.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Premiérův střet zájmů a jeho řešení probírali hosté 90′ ČT24

Je to přibližně měsíc od uplynutí 30denní lhůty, v jejímž rámci měl premiér Andrej Babiš (ANO) podle zákona vyřešit svůj střet zájmů. Babiš slíbil, že společnost Agrofert převede do svěřenského fondu, ke kterému jeho rodina získá přístup až po jeho smrti. Server Seznam zprávy před několika dny uvedl, že správa by na rodinu přešla dříve. Premiér to ale popírá a minulý týden napsal, že z Agrofertu nebude mít do konce života žádný prospěch. Babiš podle svých slov s převedením Agrofertu do fondu čeká na „souhlas dvou členských zemí“. V pořadu 90′ ČT24 o tématu diskutovali reportér Seznam zpráv Lukáš Valášek a právníci Aleš Eppinger a Robert Zbíral.
před 2 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
před 4 hhodinami

Soudy rehabilitují disidenty, Olga Havlová mezi nimi zatím není

Žalobci teď nenavrhnou rehabilitaci Olgy Havlové. Ani po společném pátrání s policií nemají dokumenty, které by konkrétně popisovaly její zadržení v roce 1980. Státní zastupitelství se zabývalo návrhem na její rehabilitaci, který podal hudebník Jaroslav Hutka. Podnět podal advokát Lubomír Müller, který dohledal dokumenty k zadržení Havlové v prosinci 1980. Advokát z dokumentu vyvozuje, že bývalá první dáma byla zadržena jen kvůli návštěvě Jana Patočky mladšího na oddělení Veřejné bezpečnosti, kde byl držen. Žalobci zatím její rehabilitaci nenavrhli, ale to by se mohlo změnit v budoucnu, pokud se najdou nové materiály.
před 5 hhodinami

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
před 7 hhodinami

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci má jet Pavel, Macinka i Zůna

Mnichovské bezpečnostní konference se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po pondělím zasedání vlády sdělil, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání. V Mnichově má naplánován program na pátek a sobotu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v Mnichově řekl, že se zúčastní i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet na pondělím zasedání schvaloval technické zabezpečení cesty.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda rozhodla o zrušení Národní ekonomické rady vlády

Vláda se na pondělním zasedání shodla, že zruší Národní ekonomickou radu vlády (NERV), která předchozímu kabinetu radila se strukturálními ekonomickými opatřeními. Podpořila rozšíření trestného činu obchodování s lidmi a odmítla pro nadbytečnost návrh novely opozičních poslanců o předcházení ekologické újmě. Také třeba jmenovala nové členy Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ústecký kraj schválil vymezení ploch pro těžbu lithia v Krušných horách

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, patří s výší investice 42 miliard korun mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, zdůraznil Cyrani.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...