Česko chce poslat na Golany 150 vojáků, má i ambice misi velet

Praha - 150 vojáků s 12 pandury by mohlo doplnit misi OSN na Golanských výšinách. Počítá s tím plán generálního štábu na zahraniční mise pro příští dva roky. Návrh operací ale ještě musí projednat vláda a schválit parlament. Mise se navíc kvůli konfliktu mezi syrskou armádou a opozicí potýká s problémy.

Čeští vojáci by mohli posílit mírovou misi na Golanech od roku 2015, to ale jen za podmínky, že se celá do té doby nezhroutí. OSN už se kvůli vyhroceným bojům mezi syrskou armádou a opozicí nedávno z části kontrolních stanovišť stáhla. Česká armáda proto bude chtít prosadit změnu charakteru mise z mírové na bojovou. „Mandát by musel být podobný jako ISAF, to znamená, že bychom měli právo použít zbraň v plném rozsahu,“ upřesnil zástupce velitele výsadkového praporu Chrudim Ivo Zelinka.

„Pokud se podmínky změní a oni budou mít takovou pozici, která by je přímo neohrožovala, pak se může stát, že na tom participovat budeme,“ uvedl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Přítomnost českých vojáků na Golanských výšinách už dříve podpořil i prezident Miloš Zeman. „Pan prezident se domnívá, že česká armáda by měla vysílat své vojáky i do míst, která mají zvýšená rizika,“ uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Plány na zahraniční mise v letech 2015 -2016
Zdroj: ČT24

Návrh zahraničních misí na příští dva roky předloží ministr obrany vládě zřejmě koncem října, během listopadu ho pak projednají obě komory parlamentu. ODS nasazení vojáků podporuje. „Pokud chceme být chráněni, pokud chceme zajistit naši bezpečnost, musíme se podílet na akcích spolu se západními spojenci,“ domnívá se předseda strany Petr Fiala (ODS). Komunisté ale s bojovou misí nesouhlasí. „O mírové misi jsme schopni diskutovat, pokud by šlo o válečné dobrodružství, tak jsme rozhodně proti,“ prohlásil místopředseda strany Jiří Dolejš.

Řada států z mise kvůli konfliktům odešla

Misi UNDOF tvořilo do roku 2013 asi tisíc lehce ozbrojených příslušníků. Kvůli eskalujícímu konfliktu v Sýrii se ale z mise stáhlo Rakousko, Chorvatsko, Japonsko a Kanada – z původních států tak zůstaly jen Filipíny a Indie. Organizace spojených národů proto požádala ostatní státy o vyslání svých pozorovatelů (v reakci na zhoršující se situaci v Sýrii navíc OSN rozhodla zvýšit počet příslušníků mise na 1 250). Tuto výzvu vyslyšel Nepál, Irsko a také Fidži, které do mise vyslalo 500 příslušníků. Právě Fidžijci jsou teď paradoxně nejpočetnější, i když žije na ostrovech jen asi 900 tisíc obyvatel.

Vojáci OSN už se ale kvůli vyhroceným bojům mezi syrskou armádou a opozicí nedávno z části kontrolních stanovišť na Golanských výšinách stáhli. Několik desítek vojáků totiž čelilo potížím. Na konci srpna radikální syrští povstalci z hnutí An-Nusra zajali 45 Fidžijců, později je ale propustili. Do problémů s radikály se dostali i členové mise z Filipín, těm se ale podařilo dostat na svobodu vlastními silami. Manila nicméně poté oznámila, že má v úmyslu svůj kontingent čítající 331 mužů v říjnu stáhnout, jakmile skončí jeho mandát.

V současné době řídí misi na Golanských výšinách irská armáda. Stropnický už dříve uvedl, že Česká republika by měla v případě účasti ambice velení převzít: „Máme nějakou pověst, máme nějaký standard, tak bychom tam rádi plnili úlohu, která je tomu úměrná. Když to nazvu úplně natvrdo, tak to je mít tu misi na starosti.“ 

Izrael obsadil pohraniční Golanské výšiny za války v roce 1967. O čtrnáct let později 1 200 kilometrů čtverečních anektoval, zhruba 510 kilometrů čtverečních má pod kontrolou Sýrie.

Mise UNDOF byla zřízena už v roce 1974, aby po jomkipurské válce dohlížela na příměří. Na hranicích mezi Izraelem a Sýrií vzniklo ochranné pásmo, do kterého nesmí vstoupit kromě příslušníků mise OSN žádní vojáci. Organizace spojených národů rovněž stanovila maximální počty vojáků a zbraní ve vzdálenosti 25 kilometrů od hranice zóny. Mezi Golanskými výšinami a Sýrií je v ochranném pásmu jediný přechod u Kunajtry, který využívají jak pozorovatelé OSN, tak drúzové, kteří mají právo se pohybovat na izraelské i syrské straně linie.

3 minuty
Češi možná posílí misi OSN na izraelsko-syrské hranici
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 2 mminutami

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 49 mminutami

Havlův odkaz je zvláště letos stále aktuální, uvedl Vystrčil

Odkaz bývalého prezidenta Václava Havla je podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) zvláště v letošním roce stále aktuální. Týká se svobody a schopnosti zastat se druhého, uvedl na pražském Vinohradském hřbitově. Lidé tradičně nosí květiny a svíčky k Havlově chalupě na Hrádečku, kde před čtrnácti lety zemřel. Ředitel Knihovny Václava Havla pak na prvního českého prezidenta zavzpomínal společně s velvyslanci a velvyslankyněmi USA, Německa, Nizozemska, Slovenska a Kanady.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hrad potvrdil Turkovi schůzku s prezidentem Pavlem

Prezident Petr Pavel přijme v pondělí 22. prosince v 11:00 na Pražském hradě čestného prezidenta Motoristů a poslance Filipa Turka. Odbor komunikace prezidentské kanceláře to oznámil na svém webu. Motoristé chtějí, aby se Turek stal ministrem životního prostředí. Úřad vede dočasně ministr zahraničí a předseda strany Petr Macinka (Motoristé). Turek potvrdil, že na Hrad v pondělí půjde.
11:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel jmenoval ústavním soudcem Michala Bartoně

Vysokoškolský pedagog a odborník na ústavní právo Michal Bartoň se stal ústavním soudcem. Do funkce jej ve čtvrtek na Pražském hradě jmenoval prezident Petr Pavel. Devětačtyřicetiletý Bartoň nahradí u Ústavního soudu (ÚS) profesora občanského práva Josefa Fialu, kterému tuto středu vypršel desetiletý mandát. Pavel v projevu ocenil, že nově sestavený Ústavní soud funguje jako tým, ačkoliv ho společně se Senátem sestavil ze silných osobností.
11:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Premiér a předsedové parlamentu budou brát od ledna přes 300 tisíc korun

Platy vrcholných politiků vzrostou od ledna zhruba o pět procent. Premiér a předsedové parlamentních komor budou vůbec poprvé brát více než 300 tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance se zvýší o 5500 na 115 tisíc. Prezident bude dostávat 383 200 korun, o 18 200 korun víc než letos. Vyplývá to ze sdělení ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o vyhlášení platové základny, z níž se platy odvozují.
před 3 hhodinami

Víkend bude zatažený a mlhavý, maxima dosáhnou asi pěti stupňů

O nadcházejícím víkendu bude v Česku většinou zataženo, slunce se objeví jen ojediněle. Meteorologové očekávají mlhy a mrholení, někde mohou být i mrznoucí. Nejvyšší teploty se budou pohybovat kolem pěti stupňů Celsia, při malé oblačnosti i nepatrně výše, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
08:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Provoz na D1 na Vysočině byl po hromadné nehodě plně obnoven

Provoz na dálnici D1 na Vysočině ve směru na Brno na stém kilometru zastavila ve čtvrtek před 8:30 asi na hodinu a půl hromadná dopravní nehoda devíti osobních aut, nákladního auta a dodávkového auta s přívěsem. Od desáté hodiny bylo místo průjezdné jedním pruhem, před půl dvanáctou už byl provoz plně obnoven. Mluvčí záchranné služby Kraje Vysočina Petr Janáček sdělil, že se lehce zranilo šest osob. Tři z nich byly podle policie převezeny do nemocnice.
09:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...