Sněmovna schválila novelu, podle které se poplatek z ubytovacích kapacit má vztahovat od příštího roku i na ubytovatele v soukromí, tedy například na služby typu Airbnb. Největší boj se mezi poslanci strhl o stanovení maximální výše poplatku. Poslanci také přijali snadnější cestu k získání občanství pro děti a vnuky krajanů, kteří emigrovali z někdejšího Československa. Další z bodů programu, hrazení léčebného konopí ze zdravotního pojištění, ale sněmovna nedokončila. Fikci úředního souhlasu, kterou navrhla ODS, poslanci odmítli.
Poslanci zvedli ruku pro poplatek za služby Airbnb. Je spíše symbolický
Vládní novela zpoplatňující soukromé ubytování ponechává příští rok sazbu na nejvýše 21 korunách, o rok později by mohla být až 50 korun na osobu a den. Konkrétní výši si stanovují obce. Sněmovní rozpočtový výbor neúspěšně prosazoval růst až na 100 korun za osobu a den již od příštího roku, a poslanec za KDU-ČSL Jan Čižinský dokonce až na 150 korun. Proti se už dříve postavily Svaz obchodu a cestovního ruchu nebo Asociace hotelů a restaurací.
Ministerstvo financí si podle ministryně Aleny Schillerové (za ANO) vládou navrhované sazby „nevycucalo z prstu“. Zhruba dvě eura odpovídají sazbám v okolních státech, uvedla. Za vyšší horní hranici se přimlouvali zejména Piráti, ale i někteří poslanci za ANO. Poukazovali zejména na to, že závisí na jednotlivých obcích, jakou sazbu si v zákonném rozmezí stanoví.
Předloha slučuje ubytovací poplatek s rekreačním a lázeňským poplatkem. Nyní může většina obcí vybírat jen poplatek z ubytovací kapacity, který činí až šest korun na lůžko a den. Lázeňský a rekreační poplatek je až 15 korun na osobu a den. Oba poplatky, tedy z ubytovací kapacity a rekreační a lázeňský, mají zavedeny jen ty obce, které jsou lázeňským místem nebo atraktivním turistickým cílem.
Novému poplatku bude podle předlohy podléhat krátkodobý pobyt bez ohledu na místo a účel. Cílem je podle ministerstva financí to, aby nebyli zvýhodňováni vůči hotelům nebo penzionům právě lidé podnikající prostřednictvím ubytovacích platforem typu Airbnb. Vedle Airbnb působí na trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals nebo Vrbo.
Nový poplatek z pobytu bude moci vybírat jakákoliv obec bez ohledu na to, zda jde o pobyt v lázeňských místech nebo v místech velkého turistického ruchu. Poplatek si může každá obec nastavit podle svých potřeb, nejvýše však na úroveň maximální zákonné sazby. Novela také mění nastavení poplatků za psa nebo ze vstupného.
Čestné prohlášení a občanství je vyřízeno
Návrh týkající se jednodušší cesty k českému občanství pro potomky emigrantů počítá s tím, že by mohli nabýt české občanství prohlášením. Stejnou úpravu navrhovalo ministerstvo vnitra už v roce 2013, sněmovna ji ale tehdy z vládní předlohy vyřadila. V dolní komoře převládal názor, že k českému občanství by se mohli dostat i lidé, kteří třeba ani neumějí česky a nikdy tu nebyli.
Podobnou argumentaci při projednávání nynější novely použil komunista Zdeněk Ondráček. Před přijetím novely varoval Radek Koten (SPD). Podle něho není zřejmé, kolik lidí by úpravy využilo a zda by se nesnažili pouze získat výhody českého systému sociálního zabezpečení.
Předseda senátní komise pro krajany Tomáš Czernin (TOP 09) tyto námitky odmítl. „Obava, že by mohli zatěžovat náš sociální systém, mi přijde směšná,“ uvedl. Podle něj jsou potomci krajanů lidé vzdělaní, kteří „vždy cítili sounáležitost s Českou republikou“.
Proti byli i sociální demokraté
Novela, s jejímž přijetím souhlasila i vláda, by se podle ministerstva vnitra mohla týkat řádově stovek lidí, mimo jiné Čechů žijících v krizí zmítané Venezuele. Změnu vedle SPD a KSČM nepodpořili ani vládní sociální demokraté s výjimkou Antonína Staňka a Tomáše Hanzela. Tyto strany mezi krajany při parlamentních volbách neměly příliš velkou podporu. Senátoři s úpravou přišli kvůli tomu, že platné znění zákona se zavedením možnosti dvojího občanství mnohdy rodiny krajanů rozdělilo. Postihlo to rodiny, které musely odejít z bývalého Československa po nástupu komunistického režimu v roce 1948.
Pokud by byla novela přijata, zájemci o české občanství by k prohlášení museli přiložit doklad prokazující datum a způsob pozbytí českého nebo československého občanství jednoho z rodičů nebo prarodičů. Nyní mohou nabývat občanství jen lidé, kteří československé nebo české občanství pozbyli před účinností vládní novely. Zákon vylučuje tuto možnost například pro slovenské občany s ohledem na rozdělení Československa.
Větší ochrana mladistvých v trestním řízení
Sněmovnou prošla také předloha prohlubující práva mladistvých v trestním řízení. Návrh vychází z evropské směrnice. Mladiství podezřelí nebo obvinění v trestním řízení by měli získat podle návrhu právo mimo jiné na informace o řízení nebo na to, aby mohli být i po dosažení plnoletosti ve vazbě odděleně od dospělých. Za mladistvé by byli považováni i lidé, u nichž není zcela jisté, že už měli 18. narozeniny.
Důvodem pro širší informování je podle zdůvodnění novely větší míra zranitelnosti u mladistvých než u dospělých. Směrnice také nařizuje, aby policie při výslechu mladistvého dávala přednost audiovizuálnímu záznamu před pouhým záznamem zvukovým. Sněmovna na návrh poslanců SPD Tomia Okamury upřesnila, za jakých podmínek mohou policisté takový záznam pořizovat.
K úhradě léčebného konopí se poslanci vrátí, ve středu bod nedokončili
Sněmovna ale nedokončila schvalování novely, která by zavedla hrazení většiny ceny léčebného konopí ze zdravotního pojištění a sdílení údajů o předepsaných lécích. Poslanci se přeli zejména o to, zda by měl systém lékového záznamu počítat se souhlasem pacienta automaticky, nebo by jej pacient musel udělit. Hlasování o předloze se uskuteční nejdřív v pátek.
Úhrada většiny ceny léčebného konopí se mát dostat do novely, podle níž ošetřující lékaři a lékárníci získají v návaznosti na elektronické recepty přehled o všech lécích, které má pacient předepsané. Sdílení údajů mezi poskytovateli zdravotní péče by mělo podle vlády zajistit bezpečnější a kvalitnější předepisování léků.
Fikce souhlasu neprošla
Sněmovna odmítla snahu opoziční ODS, která chtěla zavést do správního řádu fikci souhlasu, aby přiměla úřady vydávat rozhodnutí do 30 dnů. Podle odpůrců byl návrh příliš obecný a radikální. Předloha by navíc znamenala nepřípustnou novelu řady zákonů z různých oblastí správního práva. Zamítnutí v souladu s vládou podpořili poslanci koalice včetně KSČM a opoziční Piráti.
Fikce souhlasu by byla podle kritiků opodstatněná ve stavebním řízení, obecně by ale platit neměla. Vztahovala by se totiž například i na povolování vývozu zbraní nebo na rozhodování ve věcech dětí. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) uvedla, že její úřad fikci souhlasu u závazných stanovisek připravuje a platit by měla od letošního září.
Navrhovaná novela měla zavést fikci souhlasu pro všechna závazná stanoviska úřadů. Pokud by státní úřady nevydaly rozhodnutí do 30 dnů, mohlo by se postupovat dál, jako kdyby vydaly souhlasné stanovisko.
„Chceme, aby stát rozhodoval včas a kompetentně,“ hájil novelu předseda ODS Petr Fiala, podle něhož by měl stát dodržovat to, co žádá po svých občanech. Místopředseda ODS Martin Kupka poukázal na to, že v případě elektronické evidence tržeb stát dává živnostníkům na splnění úkonů pět či šest dnů pod hrozbou sankce, zatímco úřadům za někdy i několikaměsíční prodlevy žádné pokuty nehrozí.
Novela podle kritiků vycházela z nedostatečně zhodnoceného platného právního stavu, protože se omezuje na obecné konstatování, že institut závazných stanovisek přináší v dnešní právní praxi mnoho překážek a problémů. Návrh prý také obsahuje řadu dílčích nedostatků, které by znemožnily jeho bezproblémovou aplikaci v praxi.
