Chalupa: Fouká u nás podobně jako v Bavorsku, kde se staví ročně tolik větrných elektráren, jako my máme teď

17 minut
Události, komentáře: Klady a zápory větrných elektráren
Zdroj: ČT24

Už deset let je největší českou elektrárnou využívající k výrobě proudu vítr větrný park u krušnohorské vsi Kryštofovy Hamry. Později se sice objevily plány na vybudování ještě výkonnějších větrných elektráren, žádný se ale nedočkal realizace. Podle odborníků Česko využívá svůj větrný potenciál pouze z 10 procent, za jednu z hlavních příčin považují předsudky ze strany politiků, kteří o projektech rozhodují.

„Fouká u nás zhruba podobně jako v sousedním Rakousku nebo Bavorsku nebo v obdobných zemích, kde se staví ročně tolik větrných elektráren, jako tady máme nainstalováno aktuálně my. Takže je to málo a podle studií Akademie věd by se zde mohlo postavit zhruba tolik elektráren, aby pokryly čtvrtinu až třetinu spotřeby elektřiny v České republice,“ řekl v Událostech, komentářích předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

Bohumil Frantál z Ústavu geoniky Akademie věd České republiky mu dává za pravdu. Podle jeho slov je větrný potenciál České republiky srovnatelný vedle Rakouska i s Nizozemskem či Dánskem. „Takové střídmé odhady se pohybují v rozmezí 2500 až 3500 megawatt, aktuálně tedy dosahujeme pouze nějakých 10 procent realizovatelného potenciálu, takže je rozhodně kam růst. Bylo by velice špatné tento potenciál nevyužít do budoucna,“ soudí Frantál.

Porovnání využití větrné energie v Česku a jiných zemích
Zdroj: ČT24/Windeurope

Když se 13. června 2009 spouštěly Kryštofovy Hamry, prohlásil už tehdy Bohumil Frantál, že v souvislosti s větrnými elektrárnami převažují nad věcnými argumenty mýty, spekulace a přehnané obavy. Má za to, že situace se příliš nezměnila. „Dá se říct, že více to platí na politické úrovni. Jde o jeden z hlavních důvodů, proč spousta projektů, odhadem to může být až 90 procent navrhovaných projektů větrných elektráren, nebylo realizováno,“ prohlásil v Událostech, komentářích.

Europoslanec a dřívější hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (ODS) potvrzuje, že když vedl region, vnímal návrhy na stavbu větrných farem negativně. „Já si myslím, že u větrných elektráren platí, že to nesmí být hrubý zásah do krajiny, nesmí to znamenat nějaké změny krajiny a my je sice možná můžeme postavit do Beskyd, Jeseníků, Krušných hor a vrcholky osadit větráky, protože máme potenciál. Já o tom ale nejsem přesvědčený,“ uvedl s tím, že si nemáme ničit krajinu.

Podle Chalupových slov je ale česká situace podobná jižním částem Německa, kde jsou větrníky rozprostřeny více rovnoměrně pro krajině, nikoli ve velkých shlucích. Navíc upozornil, že když větrníky doslouží, lze je jednoduše rozmontovat a krajina je zase jako dřív.

Vývoj větrné energie v ČR
Zdroj: ČT24

Také Bohumil Frantál poukazuje na to, že je možné rozkládat větrníky rovnoměrně. „Podobný proces decentralizace probíhá například v Belgii a je označován nebo propagován heslem jedna vesnice, jedna turbína. To znamená žádné velké projekty, ale dekoncentrace a ideálně vlastně i zapojení se místních komunit a s většími přínosy do místních pokladen,“ přiblížil odborník z Akademie věd.

Tošenovský zdůraznil, že vedle vizuálního zásahu do krajiny mluví proti větrným elektrárnám také kolísavý výkon a prozatím se technologicky nepodařilo zvládnout ukládání přebytečné energie.

„Ano, zálohování nebo vyváženost systému může a musí hrát roli a je potřeba se na to dívat se všemi dostupnými a v budoucnu dostupnými technologiemi, ať už je to ukládání energie, a to se nebavíme jenom o bateriích, ale i řízení spotřeby a jiné nástroje. Ale myslím, že v případě České republiky by bylo dobré se zamyslet právě nad tím nehledat ty negativní aspekty, ale hledat cesty, jak to realizovat. Sousední Rakousko plánuje k roku 2030 sto procent energie elektřiny z obnovitelných zdrojů, my plánujeme pouze nějakých 15 procent. Je tady velký rozdíl,“ zdůraznil.

Podle Tošenovského by Česko mělo ve snaze nahradit uhelné elektrárny zamířit k jaderné energii, Chalupa se ale staví za dominanci obnovitelných zdrojů. Frantál prosazuje nahrazování produkce elektřiny z uhlí větrnými elektrárnami. „Podle mého názoru nabízí největší potenciál, samozřejmě s určitými limity, ať už se týká dopadů na krajinu, národní parky, chráněné krajinné oblasti, zde se asi nemá cenu o tom bavit, do těchto lokalit by neměly zasahovat. Ale kromě těchto výjimečných území si myslím, že ve většině krajů je potenciál opravdu nevyužitý,“ soudí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zájem řídit vlak má stále víc žen

Strojvůdkyň v Česku stále přibývá. Aktuálně tuto profesi zastává 110 žen. Ještě před pěti lety to byla polovina. Celkový počet strojvedoucích ale klesá. Komplikací jsou odchody do důchodu, kterých bude v nejbližších letech výrazně víc. České dráhy už kvůli tomu školí stovky nových zájemců.
před 7 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci se integrovali, soudí většina Čechů. Pětina chce jejich odchod

Tři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu si téměř čtvrtina Čechů myslí, že stát by měl dál přijímat uprchlíky a těm dosavadním neměnit podmínky pobytu. Vyplývá to z průzkumu pro Českou televizi. Na druhé straně více než pětina lidí si přeje, aby Ukrajinci Česko opustili. Podle většiny dotázaných se přitom běženci zvládli začlenit do společnosti.
před 8 hhodinami

AI ovlivňuje práci i vzdělávání, shodli se hosté Zkraje

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.
před 14 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 16 hhodinami

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
před 18 hhodinami

S rozpočty na obranu by měla pomoci EU, míní vládní politici

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.
před 21 hhodinami

Soud poslal do vazby mladíka obviněného z dvojnásobné vraždy v Hradci

Soud poslal do vazby šestnáctiletého mladíka, kterého policie obvinila z vraždy dvou prodavaček v Hradci Králové. Hrozí mu až deset let vězení, k činu se doznal. Bylo to za přítomnosti obhájce, řekl ČT24 kriminalista Roman Popiolek, který byl u chlapcova výslechu. Obviněný podle dosavadních zjištění nepatřil k žádné teroristické ani extremistické skupině, uvedl Popiolek.
21. 2. 2025Aktualizováno21. 2. 2025

Někteří koaliční poslanci nepodpoří přehlasování Pavlova veta

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.
21. 2. 2025
Načítání...