Pražský městský soud bude jednat o vydání uprchlého ruského bankéře. V Česku požádal o azyl

České soudy budou rozhodovat o vydání dalšího významného ruského občana. Vloni zadržela policie v Praze na žádost Moskvy bankéře Alexandra Bugajevského, od té doby je ve vazbě. Podle Rusů připravil tamní banku Interkommerc v přepočtu o víc než miliardu korun. Muž ale považuje kauzu za politickou a požádal v Česku o azyl.

Video Události
video

Podle informací ČT požádal Bugajevskij v Česku o azyl

Bugajevskij byl ještě před dvěma lety vlivný ruský finančník a šéf banky Interkommerc. Ta ale zkrachovala a ředitel po obvinění z podvodů utekl do ciziny.  Podle ruské policie údajně vyvedl pod záminkou fiktivních výměn valut 45 milionů eur na účty, které kontroloval on sám nebo další lidé. 

Česká policie na něj narazila náhodou, a to když vyšetřovala jinou trestnou činnost v ruskojazyčné komunitě. „Tento muž je v takzvané předběžné vazbě, soud zamítl jeho žádost o propuštění,“ řekla mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci. Jeho advokát odmítá případ komentovat. 

Kromě Bugajevského stíhá ruská policie další lidi z banky. Jeden z nich uprchl do Izraele. Podle vyšetřovatelů vytvořili kriminální komunitu, která vybírala nelegální peníze ze zahraničních účtů.

Městské státní zastupitelství teď musí soudu poslat oficiální žádost o bankéřovo vydání, samotný extradiční proces pak může trvat i jeden rok.

Vydání hackera Nikulina do USA Moskvu pobouřilo

Zhruba před rokem rozhodlo Česko o vydání údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina. Ministr spravedlnosti Pelikán tehdy před ruskou žádostí upřednostnil tu americkou.

„Ve Spojených státech byl stíhán pro velmi závažnou trestnou činnost a USA také aktivně usilovaly o jeho zatčení,“ uvedl tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).

Ruský velvyslanec v Česku ale s takovým výkladem nesouhlasil. „Je smutné, že nebyly využity všechny právní možnosti, a až spojenecká loajalita, která se v poslední době stala absolutní prioritou, zvítězila nad právními závazky,“ kritizoval tehdy velvyslanec Alexander Zmejevskij.