Česku se nedaří plnit opatření pro zlepšení kvality ovzduší a hrozí nesplnění stanovených limitů škodlivin ve vzduchu do roku 2020. Vyplývá to z výsledků prověrky, které v pondělí zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Stát také podle kontrolorů nesleduje, zda projekty zlepšení ovzduší dotované ze státních peněz skutečně pomohly ke zvýšení kvality vzduchu.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ale popírá, že by hrozilo nesplnění limitů škodlivin a že je kontrola dotací nedostatečná. Nesplněná opatření pro zlepšení ovzduší chce ministerstvo nahradit dodatečnými opatřeními.
Ze třiadvaceti opatření pro zlepšení ovzduší, které má stát ve svých prioritách, nebylo do konce prověrky NKÚ v září 2018 splněno sedm. Týká se to například podpory urychlení obměny osobních aut v republice, podpory využívání alternativních pohonů v silniční nákladní dopravě snížením silniční daně nebo snížení podílu pevných fosilních paliv v lokálním domácím vytápění.
„MŽP aktuálně v rámci probíhající aktualizace Národního programu snižování emisí připravuje dodatečná opatření pro zlepšení kvality ovzduší v ČR, která nahradí efekt těch, která se dosud nepodařilo zrealizovat,“ sdělilo ministerstvo v reakci na zprávu NKÚ.
Nedaří se přesun nákladní dopravy na železnici
U dalších šesti opatření pak podle NKÚ hrozí, že nebudou včas a v předpokládaném rozsahu splněna. Mezi těmito opatřeními je třeba přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici či snížení spotřeby energie.
Ohrožena jsou i opatření pro výstavbu páteřní sítě silnic pro automobilovou dopravu nebo prioritní výstavbu obchvatů měst a obcí a s tím spojená možnost zavádění nízkoemisních zón ve městech, kam by měla omezený přístup auta vypouštějící větší množství emisí.
MŽP uvedlo, že iniciovalo změnu zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, která by měla urychlit výstavbu páteřních silnic a obchvatů. Připravuje také změnu nařízení vlády, která má zefektivnit zavádění nízkoemisních zón.
U některých hlavních znečišťujících látek se podle NKÚ dlouhodobě překračují zákonem stanovené limity. „Hrozí tak, že se ČR nepodaří do roku 2020 splnit imisní limity, které si sama opakovaně stanovila,“ sdělil mluvčí úřadu Václav Kešner.
Například u jemných prachových částic, které patří mezi hlavní znečišťující látky, klesly emise mezi lety 2005 a 2016 pouze o 12 procent. Pro splnění limitu by tak emise prachu musely být do roku 2020 sníženy o dalších 42 procent.
„Tempo snižování emisí se ale spíše zpomaluje, a limitů se tak nemusí povést dosáhnout,“ doplnil Kešner.
Přitom mezinárodní závazky snížení emisí škodlivin do roku 2020 Česko podle zprávy NKÚ plní, nebo se k jejich splnění blíží. Česká republika si ale stanovila vlastní národní cíle pro zlepšení stavu ovzduší, které jsou přísnější než mezinárodní závazky.
Podle MŽP jsou ale závěry NKÚ mylné. V nedávno zveřejněné analýze ministerstvo uvádí, že se do roku 2020 podaří splnit i národní cíle. Výkyvy v kvalitě ovzduší podle MŽP značně ovlivňují rozptylové podmínky nebo přenos škodlivin do Česka ze zahraničí.
NKÚ se nelíbí ani způsob kontroly využití dotací
NKÚ rovněž kritizuje prověřování dotací od Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na zlepšení ovzduší. „SFŽP podle kontrolorů nesleduje a nevyhodnocuje, jestli projekty, které podporu dostaly, mají na zlepšení ovzduší skutečný dopad.
Navíc si ani nestanovil měřitelné cíle, podle kterých by mohl jednotlivé projekty i celý program vyhodnotit,“ uvedl mluvčí kontrolorů. U některých příjemců státních dotací také prověrka NKÚ odhalila nedostatky při zadávání veřejných zakázek.
MŽP popírá, že by dopady dotovaných projektů nebyly dostatečně kontrolovány. Projekty jsou prověřovány i po uvedení do provozu a po dokončení všech projektů jsou hodnoceny také přínosy celé dotační výzvy, sdělilo ministerstvo.
Síť stanic pro sledování stavu ovzduší, kterou řídí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), podle kontrolorů splňuje minimální požadavky podle předpisů Evropské unie i České republiky. Podle NKÚ však chybí koncepce rozšiřování a obnovy stanic, což může mít negativní dopad na přesnost měření výskytu škodlivých látek ve vzduchu. Podle MŽP bude letos dokončena koncepce rozvoje monitorovací sítě.
„Stát nedělá pro čisté ovzduší a tedy pro naše zdraví dost. To se však může rychle změnit, pokud ministerstvo životního prostředí přestane přešlapovat kolem nutných řešení, jako je například zvýšení energetické daně z uhlí a návazný komplexní program pro čisté lokální vytápění. Mělo by také rezolutně odmítnout udělování výjimek z nových limitů pro uhelné elektrárny a tlačit na obce, aby rychleji řešily znečištění ovzduší z dopravy,“ poznamenal v tiskové zprávě Jiří Koželouh z Hnutí Duha.
